Podle dánských výzkumníků (Olwiga a Paerregaarda) jsou imigranti a uprchlíci považováni dánskou společností za problematickou skupinu. Nejvíce Dánům vadí, že imigranti praktikují dohodnuté sňatky, žijí v etnických ghettech a neúměrně zatěžují dánský sociální systém. Obdobný problém řeší i v sousedním Švédsku, kde gangy mladistvých imigrantů ovládly předměstí velkých měst, kde páchají trestnou činnost, a místní obyvatelé se zde již necítí bezpečně. V Dánsku žilo v roce 2020 více jak milion imigrantů. Pokud bude současný demografický trend v Dánsku dále pokračovat, tak se etničtí Dánové, jejichž porodnost je mnohem nižší než u imigrantů s neevropskými kořeny, stanou někdy kolem roku 2065 ve své vlastní zemi menšinou. Tento scénář je skutečně reálný, neboť imigranti definovaní jako „uprchlíci“ do země nadále přicházejí a mnoho lidí využívá svého práva na slučování rodin.

Nová dánská vláda v čele s premiérkou Mette Frederiksenovou začala od svého nástupu po parlamentních volbách v roce 2019 prosazovat nové zákony, pomocí kterých chce snížit počty nelegálních imigrantů. Už v minulosti dánská premiérka prohlásila, že masivní imigrace ohrožuje sociální soudružnost v zemi. Jedná se například o dokument nazvaný „Dánsko bez paralelních společností: konec ghett do roku 2030“. Podle dokumentu budou ve vybraných lokalitách zavedeny dvojnásobné tresty za krádeže či vandalismus. Majitelé domů budou mít právo odsouzeným imigrantům snáze vypovědět smlouvu o pronájmu. Imigranti coby příjemci sociálních dávek přijdou po přestěhování do ghetta o část peněz. Též se počítá s tím, že místní úředníci budou mít snadnější přístup k osobním údajům imigrantů.

Koncem minulého roku sáhlo Dánsko k přelomovému řešení ve věci imigrace, kdy začalo přestávat poskytování azylu syrským uprchlíkům. Podle dánského ministra pro imigraci Mattiase Tesfaye se podmínky syrských uprchlíků v jejich domovské zemi výrazně zlepšily, takže další jejich pobyt v Dánsku už není nutný. Imigrační úřady proto navzdory nesouhlasu ochránců lidských práv a zástupců nevládních organizací, začaly zákon o bezpečné Sýrii uplatňovat v praxi. Vloni bylo 170 Syřanům odňato nebo odmítnuto prodloužení jejich povolení k pobytu v Dánsku. Stejný proces bude pokračovat i v letošním roce. Imigranti, kterým bylo odebráno povolení k pobytu, budou moci využít repatriační režim, spočívající v tom, že pokud požádají o návrat ještě před vypršením lhůty pro odjezd, dostanou od dánského státu zhruba 20 tisíc dánských korun (kolem 70 tisíc českých korun) na cestu domů a k opětovnému usazení se ve své zemi. Dánská premiérka Mette Frederiksenová se v této souvislosti vyjádřila, že cílem její vlády je, aby byl počet žadatelů o azyl sražen na nulu.