Těmito větami zaskočil spousty takzvaných multikulturních sluníček, kteří svými rozmary proaktivně podporují nadnárodně otevřený svět, jenž hubí suverénní identitu národních států a to i přes to, že si to drtivá většina občanů nepřeje. Většina politiků hlásících se k prohlubování eurounijní nadnárodní integrace byla tak zaskočena, že se ani neodvážila jeho slova komentovat a raději tvrdí, že neví, co si pod tím mají přesně představit.

Pan Duka svými slovy také jasně zdůraznil nezaměnitelný význam klasické rodiny, která je základem státu, jelikož bez dětí není možné udržet vlastní kulturu, zvyky a tradice, což jsou hodnoty pro udržení státnosti a národa jako takového.

Pan kardinál nám všem dal tímto poselstvím zcela jistě najevo, aby o své budoucnosti rozhodla umlčovaná občanská většina, na které je náš stát postaven a ne vlivné menšiny, kterým se daří tou většinou manipulovat. Řekl také, že je potřeba, aby se vyhnanci a uprchlíci mohli vrátit do zemí svých otců a obnovit je a ne, abychom o ně mohli pečovat, čímž dal najevo také svůj názor na nezvládnuté imigrační šílenství. V přímluvách prosil za evropské národy, kéž se navrátí ke svým křesťanským kořenům, znovu naleznou svou identitu a zachovají Evropu dalším generacím.