Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Tak to představila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová při prezentaci návrhu EK v Evropském parlamentu. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila koronavirová omezení. Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.

V Hnutí SPD razantně odmítáme návrh poslanců Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN, kteří vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby tento pátek na summitu Evropské rady podpořil plán na ekonomické oživení EU po epidemii koronaviru. To zdůvodňují tím, že nelze hledět jen na okamžitý finanční prospěch České republiky, ale je třeba vzít v potaz i kondici dalších evropských ekonomik, které jsou pro ČR důležitými exportními trhy. To v SPD odmítáme, protože takto zpracovaný plán je pro Českou republiku nevýhodný a má pomoci především zadluženým státům jižní Evropy.

Naše republika se dokáže bez Fondu obnovy EU ekonomicky zotavit sama, ale nutným předpokladem je přijetí úsporných opatření, které jsme vládě navrhli k realizaci, pomocí kterých by se dalo uspořit až 200 miliard korun. Proto se domníváme, že žádný fond obnovy nepotřebujeme. Fond se zakládá zejména kvůli záchraně Itálie. Itálie není Řecko. Na její záchranu už se musí spojit peníze celé EU, i ty české. Zároveň by pád Itálie mohl celou EU rozbít. Brusel nedopustí nějakou velkou volnost v nakládání penězi z fondu, neboť kromě záchrany Itálie sleduje jeho zřízením další své cíle, hlavně podporu zelené ekonomiky, digitalizace a znevýhodněných sociálních skupin. To v rámci prvního jednání ministrů financí v pátek 10. července řekl německý ministr financí Olaf Scholz. Seznámil tak ostatní zástupce z unijních zemí s německými prioritami v působnosti Rady ECOFIN pro nadcházející půlrok od 1. července do 31. prosince 2020. Priority německého předsednictví se mají řídit mottem „Společně pro obnovu Evropy“ a razantně se ho snaží prosazovat kromě předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové i německá kancléřka Angela Merkelová.