1. Požadujeme konec plošných proti-covidových opatření. NE povinnému covid očkování, NE diskriminaci, NE povinným rouškám, NE vakcinačním pasům.
Ministerstvo zdravotnictví řízené Adamem Vojtěchem (za ANO) neví, kdy bude konec covidových omezení. Chaos a vládní zmatky tak pokračují i nadále. Téměř nikdo z laické veřejnosti například dnes s určitostí neví, kolik osob může sedět u jednoho stolu v restauraci (je to šest). Široká veřejnost by měla dostat jasnou odpověď, jaká situace musí nastat, respektive při dosažení jakých kritérií zruší ministerstvo zdravotnictví veškerá omezující protiepidemická opatření v souvislosti se šířením onemocnění covid-19. Přitom Dánsko ruší všechna opatření, a to od 10. září, protože má vše pod kontrolou. U nás je přitom situace podobná, ale k žádnému rozvolnění vláda přistoupit neplánuje. Spíše naopak. Přitom kdo se chtěl nechat naočkovat, tak se naočkoval. Zbytek národa je již promořený a má dostatek protilátek. Ve Velké Británii také v létě zrušili všechna protiepidemická opatření, přitom tam bylo oběma dávkami naočkováno 62% občanů a u nás je to již 65,5%. U nás se nyní plánuje třetí očkování u osob, které mají za sebou očkování delší dobu než 8 měsíců a vládní imunologové odhadují, že roušky a respirátory odložíme až na jaře příštího roku. To je pro SPD zcela nepřijatelné. Za SPD říkáme jasně - NE povinnému covid očkování, NE diskriminaci. Žádné roušky, žádné vakcinační pasy. Požadujeme uznávání protilátek jako dokladu bezinfekčnosti. Zároveň požadujeme zrušení pandemického zákona. Plošné zákazy nejsou řešení!
2. Vláda neúměrně zadlužuje zemi. Přitom uspořit lze na platbách nepřizpůsobivým, solárním baronům, politickým neziskovkám...
Vláda ANO a ČSSD začala projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok s navrhovaným schodkem 390 miliard korun. Z této částky je zhruba 190 miliard korun určeno na investice a 200 miliard korun je určeno na provoz. Tento návrh rozpočtu bude projednávat a schvalovat až Sněmovna, která vzejde z podzimních voleb. Hnutí SPD takto koncipovaný návrh státního rozpočtu nepodpoří. V tomto souhlasíme s názorem prezidenta republiky Miloše Zemana, který hodnotí tento návrh za neúsporný, a dokonce pohrozil jeho vetem. Hnutí SPD usiluje o zastavení zadlužování země. Stát musí šetřit a musí se chovat jako řádný hospodář. Není možné mít dlouhodobě vyšší výdaje než příjmy a státní rozpočty musí být vyrovnané anebo přebytkové. Růst tempa zadlužování našeho státu je pro SPD také zcela nepřijatelný. Úspory ve zbytných výdajích vidíme zejména v platbách solárním baronům, neziskovkám s politickým programem, předražených armádních nákupech, ve slučování agend jednotlivých ministerstev a také ve výši výdajů určených pro zahraniční a rozvojovou pomoc. Další z možností významných úspor je schválení zákona SPD o hmotné nouzi, který by omezil plošné výplaty sociálních dávek nepřizpůsobivým. Tento zákon ale ve Sněmovně trvale blokují zejména Piráti, kteří tímto podporují nepřizpůsobivé. SPD kategoricky odmítá zvyšování daní, ale na straně příjmů bychom byli pro zdanění zahraničních korporací podnikajících u nás, které od nás každoročně vyvádějí zisk a dividendy do svých mateřských zemí v roční výši minimálně 300 miliard korun. Česká republika na 1. místě!
3. Vláda Andreje Babiše uzavřením škol poškodila vzdělání dětí. Odmítáme plošné testování dětí a požadujeme návrat dětí do škol bez podmínek!
Tento týden je začátek nového školního roku. Česká republika si zasloužila z celé Evropy nelichotivé prvenství tím, že kvůli chybným vládním opatřením držela nejdéle zavřené školy v porovnání s ostatními státy. Výsledkem dlouhého uzavření škol bylo na jaře i deset tisíc žáků základních škol, kteří se ocitli zcela mimo vzdělávací systém. V květnu o tom informovala Česká školní inspekce. Zatímco většina ostatních zemí školy vloni na podzim otevřela a zůstalo to tak až do konce roku, Česká republika přešla na distanční výuku v podstatné části celého školního roku. Celá řada států se také na rozdíl od Česka řídila podle epidemické situace v jednotlivých regionech. Distanční vzdělávání a jeho pojetí prohloubilo rozdíly v úrovni znalostí mezi žáky podle způsobů jejich rodinného zázemí a také v rozdílném přístupu jejich rodičů. Znalosti žáků nejsou v žádném případě na stejné úrovni jako v době, kdy probíhala klasická prezenční výuka a škody na vzdělávání dětí se podle renomovaných pedagogů budou dohánět nejméně rok. Kvalitní vzdělávací systém a efektivní podpora vědy jsou zásadním strategickým cílem SPD. Systém vzdělání musí vytvářet předpoklady pro úspěšné pracovní a osobní uplatnění občana země. Školy musí respektovat práva dětí, zájem rodičů, ale také vytvářet řád a systém, který umožní dosáhnout dobrých výsledků. A i v době pandemie je nutné ve výuce pokračovat tím nejlepším způsobem. Proto odmítáme plošné testování dětí, které má probíhat v termínech 1., 6. a 9. září. Požadujeme také návrat všech dětí do škol, a to bez podmínek!
4. Pokud máme mít přátelské vztahy s Německem, musí se tato země distancovat od snahy prolomit Benešovy dekrety a musí zaplatit reparace, které nám dluží.
Německý prezident Frank-Walter
Steinmeier byl minulý týden na oficiální návštěvě České republiky. Sešel se s
prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), a navštívil mj.
muzeum v Ústí nad Labem, kde si prohlédl připravovanou expozici s názvem „Naši
Němci" o minulosti a současnosti německy mluvícího obyvatelstva. V hnutí
SPD jsme přesvědčeni, že pokud máme mít přátelské vztahy s Německem, je
potřeba jednou provždy uzavřít kapitolu minulosti, abychom mohli mít dobré
vztahy i do budoucna - hnutí SPD odmítá jakékoliv zpochybňování, snahy o revizi
a prolamování tzv. Benešových dekretů, stále také není uzavřena otázka plnění
válečných reparací Německem vůči České republice podle Pařížské dohody.
Připomínáme, že z celkové částky československých reparačních nároků ve výši
306 miliardy Kčs (vyjádřeno v tehdejší měně), bylo ze strany Německa vyplaceno
pouhých 230,1 milionu korun. Na to nesmíme zapomenout, a to se musí změnit! To
je program SPD.
