Tato úmluva poukazuje především na násilí páchané muži na ženách, ale opomíjí opačný vzorec, a taktéž násilí mezi ženami navzájem. Veškeré násilí staví jako genderově motivované násilí především ve vztahu k ženám, takže tím nálepkuje muže jako násilníka. Tímto se stává diskriminační a může být spojeno i s mnoha křivými obviněními.

Genderová ideologie se snaží smazat (odbourat) rozdíly mezi muži a ženami. V mnoha státech již byly odstraněny pojmy „otec a matka“ a nahrazeny označením „rodič 1, rodič 2“. Německo v roce 2017 zavedlo tzv. třetí pohlaví. V některých zemích již byli sezdáni například tři gayové, tři lesby apod. Jedná se o pouhý začátek. Manželství a rodina se tak snadno mohou stát nespecifikovaným útvarem mnoha osob. Je třeba si položit otázku, jak se v takovém prostředí mohou zdravě vyvíjet děti? Psychologové jasně hovoří, že lidé, kteří ve svém dětství neprožijí lásku ze strany otce i matky, jsou mnohem více ohroženi psychickými problémy při utváření vlastní osobní identity.

Zavedením pojmu genderové identity bychom dospěli k vlastní subjektivní identifikaci, tedy rozhodnutí člověka podle toho, jak se v danou chvíli cítí. Tím bychom přestali býti mužem a ženou, čímž by se otevřely dveře pro mnohem více pohlavních identit jako je např. muž, žena, homosexuál, bisexuál, transgender, trans, transsexuál, androgyn, agender, pansexuál, drag king, brotherboy. Úplně by se tím odbouralo poznání vědy, že se rodíme jako muži a ženy s jasně danými specifickými znaky v každé tělesné buňce.

Ratifikací Istanbulské úmluvy bychom také odstartovali další obrovský byznys pro některé neziskové organizace, jelikož by stát musel vyčlenit „dostatek“ finančních prostředků a to na několik účelů. Tím by došlo k vysoké finanční náročnosti a výdaje, které by tím vznikly, by byly hrazeny všemi daňovými poplatníky.