Jen v roce 2019 bylo těmto strukturám vyplaceno přes 1,8 milionu eur, z veřejných peněz. A to i přesto, že jejich ideologické zázemí přímo odporuje evropským hodnotám – svobodě, sekularismu, rovnosti žen a mužů.

Evropský účetní dvůr už dříve kritizoval neprůhlednost ve financování neziskových organizací. Teď se ukazuje, že nejde jen o nepořádek, ale o vědomé podporování agendy, která má blíž k náboženskému radikalismu než k demokratickému pluralismu.

Ještě horší je, že se tento trend prezentuje jako „integrace“. O žádné skutečné začleňování však nejde. Ve skutečnosti jde o podporu paralelních struktur, které odmítají přijmout základní principy evropského soužití. 

Evropa se pod záminkou tolerance dostává do stavu, kdy se bojí pojmenovat realitu. A to je nebezpečné. Když přestane být jasné, co je ještě svoboda a co je její likvidace, stává se z tolerance slabost – a ze slabosti chaos.

Je čas říct dost. Jestli má Evropa zůstat místem, kde může kdokoli svobodně žít, věřit a myslet, musí začít chránit sama sebe. Ne financovat ty, kteří si svobodu pletou s příležitostí ji zničit. 

Příkladem může být třeba Švédsko – jedna z nejotevřenějších společností v Evropě, která desítky let masivně investovala do integrace. Dnes čelí rekordní míře násilí mezi gangy, rostoucímu vlivu paralelních komunit a ztrátě důvěry občanů ve stát. Ve Francii zas opakovaně dochází k útokům, které mají ideologické pozadí, a některé školy i instituce se ocitly pod tlakem radikálních požadavků. To nejsou výjimky. To je výstraha. A pokud se z ní nepoučíme, čeká nás stejný vývoj – jen s tím rozdílem, že ho financujeme sami.