Probíhá hospodářské zemětřesení. Blíží se kolaps jednotné evropské měny euro. Eurozóna je potápějící se Titanic. Gatestone Institute upozornil, že jak koronavirus způsobuje v celé Evropě hospodářský šok, tak evropská jednotná měna euro – nejviditelnější symbol evropského sjednocení – čelí kvůli obrovským dluhům kolapsu. Eurozónou otřásá nejen perspektiva hluboké a dlouhodobé recese, ale také spor severu a jihu o finanční podporu pro Itálii a Španělsko, třetí a čtvrtou největší ekonomiku EU, které byly koronavirem těžce zasaženy. Pro Českou republiku je obrovskou výhodou, že euro nemáme, protože bychom v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) museli platit za krachující státy eurozóny a v rámci bankovní unie EU za jejich krachující banky. Potopili bychom se společně s Titanicem, který se nazývá eurozóna.
Pro Itálii, Řecko, Španělsko a další státy by bylo lepší, kdyby euro opustily. Bude to bolet, ale nemá smysl zachraňovat projekt, který ze své podstaty nemůže fungovat. Ekonomiky států eurozóny jsou příliš rozdílné, než aby měly společnou měnu.
Oliver Hartwich, německý ekonom a prominentní komentátor evropských událostí, který je výkonným ředitelem think-tanku New Zealand Initiative (Iniciativa Nový Zéland) založeného ve Wellingtonu, shrnul evropské potíže takto:
"Ani jedné evropské zemi se dnes nedaří dobře, což znamená, že evropské země jsou jen omezeně ochotny si vzájemně pomáhat. Evropské země jsou zaneprázdněny řešením svých vlastních krizí. Svědčí o tom i to, jak Evropa nechala Itálii na holičkách a Itálie získává zdravotní podporu z Číny..."
"Probíhá hospodářské zemětřesení. Za několik týdnů či měsíců bude několik velkých evropských ekonomik potřebovat záchranné a asistenční balíčky. Tyto balíčky budou několikrát větší, než balíčky, které Evropa dosud zažila. Přesto žádná země, centrální banka ani instituce nebudou příliš ochotné a ani schopné je poskytnout. Dokonce ani astronomické částky, o kterých je nyní řeč, teď nebudou stačit."
"A zapomeňte na Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten měl co dělat již naposledy, když se zapojil do záchrany Řecka. Když se euro zhroutí, tak eurozónu ani MMF nezachrání."
13. března 2020 prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zamítla žádosti Itálie o finanční pomoc, která by jí pomohla čelit pandemii. Poté, co tím vylekala finanční trhy, Lagarde uvedla, že ECB je "v této obtížné době plně odhodlána zabránit rozpadu eurozóny." Italský prezident Sergio Mattarella odpověděl, že Itálie očekávala "od orgánů EU solidaritu", nikoliv "klacky pod nohy".
18. března ECB oznámila, že ve snaze o uklidnění trhů se státními dluhopisy utratí 750 miliard eur na nákup dluhopisů vydaných národními vládami. Lagarde tweetovala: "Mimořádné časy vyžadují mimořádnou akci. Náš závazek vůči euru nemá žádné limity." Ekonomický redaktor deníku Guardian Larry Elliott napsal, že oznámení ECB je důkazem toho, že bez rozsáhlého podpůrného balíčku hrozí eurozóně kolaps.
Rakousko, Finsko, Německo a Nizozemsko, země v eurozóně označované jako "šetrná čtyřka", myšlenku vydání společných euro-dluhopisů na financování hospodářského oživení v jižní Evropě odmítly. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že vydávání společných dluhopisů by bylo "překročením Rubikonu", protože by z eurozóny udělalo "transferovou unii" způsobem, který Maastrichtská smlouva nepředpokládala. "Nevidím žádné okolnosti, které by nás přinutili změnit náš postoj," řekl.
Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra v dopise zaslaném parlamentu varoval, že koronabondy představují hrozbu "morálního hazardu" tím, že jižní Evropu sužovanou dluhy odradí od ekonomické reformy. Vyzval rovněž Evropskou komisi, aby prozkoumala, proč země jako Itálie a Španělsko od finanční krize v roce 2008 neučinily odpovídající hospodářské reformy.
Evropský diplomat citovaný nizozemským deníkem De Volkskrant označil Hoekstraovy komentáře jako "vážnou urážku" jižní Evropy. Jiný diplomat řekl, že tyto komentáře byly "vztyčeným nizozemským prostředníkem vůči jihu".
Pokud koronavirová krize nakonec způsobí, že Itálie nebude schopná splácet svůj dluh, tak to ovlivní celou Evropu – i celý svět. Říká se, že Itálie s HDP téměř 2 biliony dolarů, je údajně "příliš velká na to, aby zkrachovala, a příliš velká na to, aby byla zachráněna.
Desmond Lachlan, spolupracovník American Enterprise Institute, poznamenal:
"Na rozdíl od Řecka je Itálie příliš velká ekonomika, než aby euro přežilo její krach, a příliš velká ekonomika na to, aby ji její evropští partneři mohli zachránit..."
"Při posuzování systémového významu Itálie pro globální ekonomiku je třeba mít na paměti, že její ekonomika je přibližně desetkrát větší než ekonomika Řecka a že Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny."
"Stejně důležitý je fakt, že po Spojených státech a Japonsku má Itálie třetí největší trh se státními dluhopisy na světě se státním dluhem vyšším než 2,5 bilionu dolarů."
Koronavirová krize vyvolává v celé eurozóně chaos. Eurozóna v březnu 2020 zažila bezprecedentní kolaps obchodní činnosti, tvrdí londýnský zpravodajský portál IHS Markit. Podle IHS Markit "ekonomická nálada poklesla v eurozóně v březnu meziročně nejvíce v historii eurozóny, což naznačuje, že úsilí politiků rozptýlit temné obavy selhalo."
Průzkum společnosti McKinsey & Company předpovídá, že HDP eurozóny klesne v roce 2020 o 10,6 % a do konce roku 2024 se nevrátí na úroveň před krizí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval lídry ostatních zemí EU, že pokud v této krizi neprokáží solidaritu, tak pandemie koronaviru rozbije základní pilíře EU. "Jde o přežití evropského projektu," řekl.
Pro Českou republiku je obrovskou výhodou, že euro nemáme, protože bychom v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) museli platit za krachující státy eurozóny a v rámci bakovní unie EU za jejich krachují banky. Potopili bychom se společně s Titanicem, který se nazývá eurozóna.
