To je skutečně skandální – vláda nemá na důstojné životy pro naše seniory a na naše děti se sbírají plastová víčka a na druhou stranu stát vyplácí takové nehorázné peníze na imigranty. A to jich tady máme zatím málo. Teď si představte, kolik to bude peněz, až začnou díky neschopnosti naší vlády přibývat.
A já říkám již několik let stále to samé – prosazuji nulovou toleranci imigrantů a dalších nepřizpůsobivých skupin obyvatel a myslím, že je nejvyšší čas nejen zavést hraniční kontroly proti jejich příchodu, ale také vyhlásit referendum na téma vystoupení z Evropské unie, jelikož tento systém je začátkem konce evropské civilizace a stability v České republice.
Jak víte, již nyní se každý den na našem území pohybuje tisíce nelegálních imigrantů a je jen otázkou krátkého času, kdy v Německu řeknou STOP a tito Afričané a Arabové zůstanou u nás v České republice. Neumí řemeslo, neumí jazyk, umí jen střílet z kalašnikova, zevlovat na ulici a tu a tam někoho znásilnit. Chovají se často jako zvířata, to vidíme na zkušenostech ze západní Evropy.
Jedním z takových sdružení, které vysává pro imigranty naše veřejné peníze, je například Sdružení pro integraci a migraci. Jeho ředitelka Magda Faltová v televizi doslova řekla, že „ migranti jsou přínos pro naši zemi a že máme spoustu kapacit na přijímání lidí.“ Proč to tato paní vlastně říká? Je to ve skutečnosti velmi jednoduché. Zase jde jen o peníze.
Většina peněz, konkrétně kolem 80% z té tři čtvrtě miliardy ročně, které tato sdružení inkasují, totiž končí na platech jejich zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení. Ve skutečnosti jsou tedy tato sdružení vysoce zisková, ale jen do vlastních kapes jejich zaměstnanců. Zbytek peněz pak jde na různé brožury, osvětové akce, školení, konference a podobné věci, kde propagují, jak jsou imigranti pro naší republiku přínosní. Tedy absolutní nesmysly.
Jak vidíme, tak problém imigrantů, ale i například naší romské menšiny, není pouze problémem politickým nebo evropským, ale je velice zajímavým byznysem pro zástupy těchto různých neziskových organizací a aktivistů, které jakoby naoko hlásají dobro, ale ve skutečnosti visí na veřejných penězích a tahají z nich stamiliony na svoje platy.
Cílem těchto sdružení pak logicky není problém s imigranty či Romy vyřešit, ale naopak ho udržovat, aby byl kohoutek, kterým tečou veřejné peníze do jejich kapes, co nejdéle otevřený.
Pak se nemůžeme divit, že v případě řešení romské problematiky již dosavadní vlády vynaložily za uplynulých 25 let doslova miliardy korun a bez jakéhokoliv pozitivního a celospolečensky přijatelného výsledku. Spíše naopak, frustrace slušné pracující většiny pouze narůstá.
