Návrh zákona se snažil postihnout ilegální příjmy před “vypráním“ prostřednictvím nabytí registrovaného majetku. V jeho hledáčku byly výhradně finanční zdroje z korupce a z kriminální činnosti, například z výrob a distribuce drog či hazardu. „Šlo o nástroj, který by účinně zabránil legalizaci příjmů z nezdaněného nebo neoprávněně získaného majetku. V praxi by znamenal povinnost prokazovat zdroj příjmu k zakoupení nemovitostí v hodnotě nad 20 milionů korun v uplynulých deseti letech, u ostatních forem registrovaného majetku v hodnotě nad 5 miliónů korun. Majetek, u kterého by orgány činné v trestním řízení prokázaly, že nepochází z legálních příjmů, by pak propadl státu. V našem návrhu jsme se inspirovali v zahraničí,“ uvádí Radek John.

Vláda předlohu poslanců VV odmítla s tím, že zátěž, kterou by údajně znamenala, by byla vyšší než její výsledný efekt. „Sice by zpočátku došlo ke zvýšení administrativních nákladů o zhruba 100 miliónů korun, ale  na druhou stranu by námi navržený zákon pomohl zabránit daňovým únikům i praní špinavých peněz v mnohonásobně vyšším řádu. Ve svém důsledku by vedl k vyššímu výběru daní, a to v řádu miliard korun. Nemluvě o morálním dopadu na společnost,“ argumentuje John a odmítá i označení normy za neústavní. „Jde pouze o laciné balamucení veřejnosti. Návrh jsme postavili tak, abychom neobtěžovali většinu občanů této země. Podobný zákon navíc platí nejen v Norsku, Francii a ve Švýcarsku, ale nedávno ho schválilo i sousední Slovensko a funguje,“ dodává předseda Věcí veřejných.