Vláda odmítla poslanecký návrh Věcí veřejných, který usiloval o zrušení anonymních akcií. „Považujeme to za špatný signál, protože cílem naší úpravy bylo zprůhlednit vlastnickou strukturu akciových společností a pročistit korupční prostředí. Návrh ministerstva spravedlnosti totiž výraznou nápravu současného stavu nepřinese,“ uvádí v této souvislosti předseda strany Radek John.
Poslanci VV usilovali svým pozměňovacím návrhem o to, aby nejpozději v roce 2014 byly listinné akcie vedené na jméno, nikoli na majitele. Tyto akcie na jméno pak zároveň měly být do roku 2016 evidované v centrálním registru . „Navrhli jsme úplné zrušení akcií na majitele, které zneprůhledňují trh a umožňují korupci s vysokými celospolečenskými škodami. Usilovali jsme se kromě toho o to, aby akcie na jméno byly zapsané v centrálním depozitáři, protože praxe ukázala, že i jmenné akcie se používají podobně jako anonymní akcie,“ vysvětluje poslanec Michal Babák a dodává, že evidence jmenných akcií na jednom místě měla zjednodušit pravidla a zprůhlednit prostředí. „Policie by se při vyšetřování podezření korupce nemusela obracet na několik společnosti, tak jako dnes, ale na jednoho partnera. Tím by se i snížila byrokracie. Obavy ze zneužívání centrálního registru a jeho dominantního postavení je kdykoli možné regulovat zákonem,“ vysvětluje poslanec.Pozměňovací návrh Věci veřejných zároveň ruší možnost existence tzv. kmenového listu u společností s ručením omezeným. „Vznik těchto listů umožňuje nový občanský zákoník, podle nás to však povede k nezpřehlednění vlastnických struktur u společností s ručením omezeným a fakticky z těchto listů činí akcie na jméno,“ poznamenává Babák.
Vláda označila pozměňovací návrh poslanců VV jako protiústavní. „To považujeme za absurdní, protože naše úprava navazuje na to, co zavedl T.G. Masaryk, Rašín a Švehla za první republiky. Tehdy vzešel v platnost zákon, který stanovil povinnost zaknihovat všechny cenné papíry do čtyř měsíců a v případě, jinak propadly státu. Nikdo by je jistě nepodezíral z nedemokratičnosti a z nerespektování ochrany soukromého vlastnictví. Nechceme majitele 25 tisíc akciových společností omezovat na jejich vlastnických právech, proto jsme jim dali několik let na to, aby se o ně přihlásili. Teprve pak by majetek, o nějž se nikdo nepřihlásí, propadl příslušné akciové společnosti,“ říká k tomu Radek John s tím, že návrh VV respektuje i platné mezinárodní smlouvy.
Podle předsedy strany vedl poslance Věcí veřejných ke vzniku vlastního pozměňovacího návrhu fakt, že vládní návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností považují za nedostatečný. Ministerstvo spravedlnosti dává akciovým společnostem na výběr, zda půjdou cestou imobilizace akcií u komerčních bank, zaknihováním v centrálním depozitáři nebo změnou anonymních akcií na akcie na jméno. „Obáváme se, že většina společností si vybere poslední variantu. Praxe však ukázala, že pouhý převod anonymních akcií na jmenné akcie vlastnickou strukturu nezprůhlední a korupční prostředí efektivně nepročistí,“ uzavírá Radek John.