předstupuji před vás s komentářem ke komplexní novele insolvenčního zákona, kterou připravil klub Věcí veřejných se svými právníky v rámci protikorupční strategie a konkrétních protikorupčních opatření.   

Původní zákon z roku 2006 vstoupil v platnost s velkými ambicemi. Vetkl si za cíl omezit klientelistické vazby a fakticky zakotvit úpadkové právo. Paradoxem je, že přijetím tehdejšího insolvenčního zákona skupiny parazitující na insolvencích naopak posílily. Podstatným způsobem se totiž omezil opravný mechanismus chybných rozhodnutí v insolvenčním řízení ze strany insolvenčního soudu. Důvodem je jednak odklonění od občanského soudního řádu, který platil pro předchozí konkurzní řízení a druhou zásadní chybou se stalo, že insolvenční řízení neumožňuje opravu.

Každého průměrně inteligentního člověka tak zákonitě napadá logická otázka: Proč tomu tak je?

Proč se autoři původního insolvenčního zákona odklonili od občanského soudního řádu, který byl používán pro předchozí konkurzní řízení? Na základě jakých důvodů?

A důsledek dámy a pánové, dnes se nepotýkáme pouze s jedním gangem konkurzního správce Berky, ale s celou mafií konkurzních zlodějů. Ti jsou přímo závislí na spolupráci s justicí, policií a dalšími prvky státní správy. Korupční jednání je chráněno a oprava řízení je složitější, někdy i nemožná. Rychlost řízení je nadřazená spravedlnosti, respektive kvantita převyšuje kvalitu.

Pokud přijmeme stávající návrh, pak morální facku a skutečné problémy způsobíme oznamovatelům, tedy těm, kteří se nekalým kmotrovským praktikám chtějí postavit. Ty pak ve svém důsledku čeká trest za oznámení problémů v insolvenčním řízení. Uvědomme si, že pokud neprovedeme nápravu tohoto naprosto neudržitelného stavu, tak opět trestáme poškozené!

Dovolte mi, abych uvedl několik konkrétních příkladů z paragrafového znění, které de facto přímo podporuje korupci. (cituji) „O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.“

Toto znění je naprosto nepřijatelné! Co jsou ony „všechny okolnosti“? Znamená tento pojem, že insolvenční soudci, případně jejich asistenti nahlédnou do pověstné křišťálové koule, aby uzřely dlužníkovu budoucnost? Rovněž pojem „hrozící úpadek“ je právně i ekonomicky zcela neuchopitelný a obávám se, že jen ve svém důsledku vytváří podhoubí k šikaně obětí a přijímáním neopravitelných rozhodnutí insolvenčních soudů. Ta jsou velmi často přijímána na základě spekulativních či chybných závěrů a především na základě tlaku zájmových skupin a jejich potřeb.

Mezi další problematické pasáže projednávaného návrhu patří klientelistické ustanovování insolvenčních správců insolvenčními soudy skrze pravomoc svěřenou předsedům insolvenčních soudů. Tím údajně došlo k odstranění podjatého vztahu soudce a správce. Realita je však jiná! Na tato ustanovení je totiž navázána úprava o příslušnosti soudu k rozhodování všech sporů týkajících se insolvenčního řízení. Zejména se jedná o incidenční spory a vylučovací žalobu.

V praxi však toto znamená lepší a propracovanější zakrytí klientelistických vazeb.  Klientelismus v insolvenčním řízení se neprojevuje jenom na úrovni krajských soudů. Je zcela běžnou skutečností, že v některých městech, kde je centralizace justičních orgánů, lze na jednotlivých stupních soudů a státních zastupitelstev najít zcela jasné a prokazatelné rodinné vazby. A to i na funkcích, kde mají tito rodinní příslušníci vykonávat vzájemnou kontrolní činnost.

Apeluji na vás, dámy a pánové, abyste přijaly účinné a zahraničím ozkoušené změny, které omezí korupci. Námi navrhovaná novela přináší konkrétní a funkční úpravy.  Předně ruší výjimky insolvenčních řízení a přesouvá je pod občansko-správní řízení.  Novela rovněž zavádí přímou návaznost na trestní právo, tak jak je to běžné ve vyspělých zemích.

Je opravdu nejvyšší čas, aby se insolvence dostaly mimo zvláštní právo a byly zařazeny pod občanský správní řád, který bude mít přímou návaznost na trestní právo. Rovněž zvyšujeme ochranu poškozeného v trestním řízení.

Cílem námi předkládané novely je zajištění spravedlnosti pro všechny zúčastněné. To znamená, aby v případě, že dojde-li v trestním řízení k újmě či bezdůvodnému obohacení při zajištění majetku obviněného pro nároky náhrady škody poškozenému bude toto zajištění majetku respektováno i v civilním řízení - exekučním či insolvenčním tak, aby nedocházelo ke zmaření účelu zajištění pro poškozenou oběť.

Proto dámy a pánové, znovu na Vás apeluji, abyste přijali navrhovanou novelu insolvenčního zákona a zabránili tak další korupci a vážné hospodářské kriminalitě páchané insolvenční mafií.