Jako důležitý zájem služby však nelze v žádném případě vykládat řešení
uměle vytvořeného nedostatku policistů v přímé službě, který se nyní
běžně nahrazuje stálým zvyšováním nároků na stávající policisty. KSČM se
tuto situaci, ať interpelacemi na ministra vnitra, poslaneckou novelou
příslušného zákona nebo připojením se k ústavní stížnosti, opakovaně
pokoušela řešit. Mnozí policisté, ale také hasiči, prokázali, že v
případě důležitého zájmu služby jsou schopni plnit své úkoly obětavě a
příkladně. Nelze však souhlasit se zneužíváním této jejich obětavosti ze
strany vlády, ministerstva a vedení. Jejich nadměrné přetěžování se
nakonec musí negativně projevit i na kvalitě jejich práce.
Ministr vnitra a policejní prezident představili také „novou“
organizační strukturu policie. Podle zveřejněných informací je však
zřejmé, že jde o pouhý přesun počtu policistů na jednotlivých stupních
organizační struktury, který není veřejnosti asi ani příliš
srozumitelný.
KSČM není proti reorganizaci policejního prezidia. Od skutečné
reorganizace však očekává, že nepůjde o pouhé žonglování s čísly (počty
přesouvaných policistů). Základem reorganizace by měla být analýza
současného stavu, z níž bude možné vyvodit, které činnosti policie
vyžadují personální či finanční posílení nejnutněji, jaké legislativní
změny by přispěly k vyšší efektivnosti její práce a co se doporučuje v
dlouhodobějším výhledu. Není také zřejmé, na jaké pozice budou zařazení
policisté z policejního prezidia, kterým bude zrušeno místo. Lze
předpokládat, že někteří z nich odejdou ze služebního poměru a bude jim
vyplaceno odstupné a výsluha, což bude mít také vliv na rozpočet
policie.
V daném kontextu se celá takzvaně nová organizační struktura jeví pouze
jako nepovedená reakce na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Zdeněk MARŠÍČEK, stínový ministr vnitra KSČM pro rezort vnitra