Kvalitní práce zpravodajských služeb, ale také všech bezpečnostních složek státu, stojí a padá s kvalitou lidí, kteří v nich pracují. Nepamatuji, že by byl v této službě například proveden oficiální personální audit, od jehož výsledků by se dalo například očekávat, jaké je třeba věkové složení, splnění kvalifikačních požadavků a konkrétní činnost této služby. Výsledkem auditu by mohlo být i zmapování kontaktů na ostatní policejní složky, například na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, Útvar speciálních činností, Útvar zvláštních činnosti a další. Z analýzy tohoto auditu by mohly mimo jiné vzejít i poznatky týkající se různých vztahů, mimo jiné i těch kamarádských, řekněme, neprofesionálních. Právě z nich totiž vyplynula řada kauz. V neposlední řadě by výsledky auditu mohly přispět k výběru na pozice ředitele a náměstků. Chybí k tomu však jasně určená pravidla. Domnívám se, že by měla být provedena změna legislativy například v tom, že ředitelé a náměstci BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohou tuto funkci vykonávat maximálně po dobu pěti let a po ukončení tohoto funkčního období by nemohli vykonávat funkci na pozici ředitele nebo náměstka u organizačních celků BIS, ÚZSI, Policejní prezidium Policie ČR, Vojenská policie, Vězeňská služba a Celní správa. Jejich další zařazení s ohledem na zkušenosti by mohla být například na personálních pozicích metodiků a podobně, přičemž by jejich finanční ohodnocení mělo být úměrné finančnímu ohodnocení funkce, ze které odešli. Samozřejmě při bezproblémové situaci. Těmito opatřeními by se zamezilo některým problémům a spekulacím kolem bývalých řídících pracovníků těchto tajných služeb, jak jsme toho svědky nyní.
Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra za KSČM