Při uzavření dohody se v Kraji Vysočina podle svých slov inspirovali v Moravskoslezském kraji, kde se pro vytvoření Integrovaného systému sdružilo pět statutárních měst. Vysočina však má vysokou s rozdrobenost sídel, proto bylo nutné, aby se spojilo patnáct měst, kde žije zhruba polovina obyvatel kraje.
Celkem se ročně v Kraji Vysočina vyprodukuje 150 tisíc tun směsného odpadu a zhruba pětkrát více odpadu pochází od firem. Více než 70% veškerého odpadu končí na skládkách. „Chceme jít cestou integrovaného systému nakládání či zpracování odpadů a společně řešit ekologicky i ekonomicky efektivní nakládání s vyprodukovaným komunálním odpadem,“ uvedl Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.
Vznikla „Šestnáctka“
Variantní studie proveditelnosti plánu odpadového hospodářství kraje zpracovaná Energetickou agenturou kraje Vysočina (EAV) byla zaměřena na zvyšování materiálového využití odpadů, snížení hmotnostního podílu biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a využití zbývajícího množství odpadů energeticky.
Vyplynulo z ní, že bez zajištění energetického využívání směsného komunálního odpadu v kraji není možno zajistit splnění cílů POH ČR. Jako nejvhodnější variantu navrhla EAV přímé energetické využití odpadů. Jinými slovy, Kraj Vysočina chce rovněž stavět spalovnu komunálního odpadu s energetickým využitím.
Dohoda tzv. „Šestnáctky“ má za cíl sdružit prostředky - každé město dalo do společného fondu 10 Kč za každého svého občana a kraj pak dodá stejnou částku. Ze shromážděných prostředků se zaplatí náklady na studie, z nichž má teprve vyjít rozhodnutí, jaký systém a technologie budou pro integrovaný systém použity. Studie by měly stát kolem 5 milionů korun a být dokončeny během 1,5 roku.
Otázka umístění spalovny se ještě bude řešit, nebránili by se jí však starostové Jihlavy, Žďáru nad Sázavou nebo Třebíče. Spalovna musí stát u velkého města, aby měla odbyt na teplo.
Evropské fondy už nestihnou
Náklady na stavbu spalovny se odhadují v řádu miliard korun. Přípravné práce sice zaplatí města v regionu, na financování případné vlastní výstavby spalovny bude nutné sehnat financování mimo region.
Celý projekt by měl být dokončen až kolem roku 2018. To však znamená, že s největší pravděpodobností nebude možné pro stavbu využít evropské fondy, konkrétně podporu z OPŽP, osa 4. 1., z níž bude pravděpodobně podpořena například spalovna v Ostravě. „Doufáme, že i po ukončení podpory z evropských fondů se pro náš projekt najdou prostředky ,“ říká Zdeněk Ryšavý.
Kromě vlastní přípravy integrovaného systému budou města a kraj spolupracovat při environmentální osvětě a komunikaci s veřejností. Během následujících let proběhne rozsáhlá komunikační kampaň, spuštěny budou i speciální stránky na webu krajského úřadu, věnované projektu integrovaného systému „Podobný projekt vždy potřebuje, aby byl veden politicky, Nemyslím tím rozdělení na levici a pravici. Podstatné je, aby měl podporu volených zástupců, protože jen tak může být veškeré úsilí věrohodné,“ uvažuje Zdeněk Ryšavý.
Článek v měsíčníku Odpady 7/2010 (červenec 2010)
