Bohužel, jak už je v Česku zvykem, ani v tomto případě se vysoce odborná záležitost nevyhnula zpolitizování. Tentokrát je to Strana zelených, která se snaží upoutat na sebe pozornost. Svým způsobem se není co divit, po parlamentních volbách je v komatu a další prohra ve volbách komunálních by zřejmě znamenala stádium klinické smrti.
Ve své tiskové zprávě označili Zelení postoj kraje Vysočina k posuzovanému záměru za skandální. Takové hodnocení považuji za neobjektivní a hlavně nepravdivé. Nevím, jde-li o úmysl nebo jen nepochopení procesu, každopádně kraj připomínky z hlediska územního plánování a ochrany životního prostředí předal v požadovaném termínu ministerstvu životního prostředí.
Nicméně z tiskové zprávy získá čtenář dojem, že zlé firmy ČEZ a ČEPS za pomocí neméně zlého kraje chtějí jako bájná tříhlavá saň zničit zdejší krajinu a jedině zelení Bajajové mohou vše zachránit. Zkusme si však položit otázku: Jde Bajajům opravdu jen o ochranu přírody na Vysočině nebo je hlavním cílem něco úplně jiného? Osobně jsem přesvědčený, že to druhé je správně.
Jako sláma z bot totiž z celého textu kouká tradiční zelená ideologie v podobě odporu proti jaderné energetice. Bez posílení přenosové soustavy by nebylo možné realizovat plánované rozšíření jaderné elektrárny Temelín – což Zelení dobře vědí a koneckonců o to usilovali po celou dobu svého vládního působení. Jsem přesvědčený, že především o stopku Temelínu jde v kauze Kočín – Mírovka i nyní.
Samozřejmě, vedení vysokého napětí má negativní vliv na krajinný ráz, to nikdo nezpochybňuje. Při jeho posuzování je ale potřeba vzít do úvahy obecně platnou zásadu, že žádný jev neexistuje osamoceně, mimo ostatní realitu, ale je součástí dnešní složité civilizace. Komplexní hodnocení musí brát do úvahy všechna hlediska včetně ekonomických a energetických. Pokud se neshodneme na tom, že nám budou stačit dodávky elektřiny pouze několik hodin denně jako v severní Koreji, pak musíme zajistit dostatek zdrojů. Jedinou reálnou zárukou energetické soběstačnosti ČR je dnes rozvoj jaderné energetiky a posílení přenosové soustavy pak jeho nezbytným předpokladem. Kladný přínos nové trasy vysokého napětí proto z pohledu veřejného zájmu výrazně převyšuje negativní dopad na krajinný ráz. Na rozdíl např. od větrných elektráren, kde je tomu přesně naopak. Což ovšem neznamená, že nebudeme usilovat o minimalizaci těch negativních dopadů.
O tom, že ochrana krajiny je pouze zástěrkou pro zásadní spor jaderná energetika vs. obnovitelné zdroje energie, svědčí i odkaz na projekt Chytrá energie, prosazovaný ekologickými organizacemi. Podle něj by bychom měli většinu elektrické energie zajišťovat v příštích desetiletích z obnovitelných zdrojů. A protože klimatické podmínky v Česku nejsou ideální, předpokládá dodávky větrné energie ze severských zemí a sluneční energie z jižní Evropy. To by ovšem znamenalo podstatně rozsáhlejší výstavbu nových vedení než v případě Temelína. Přiznává to v rozhovoru z 1. června i Edvard Sequens, představitel hnutí Calla. Nemohu se nezeptat: V tomto případě by negativní vliv na krajinný ráz nevadil?
Pevně věřím, že ministerstvo životního prostředí nepřistoupí na politické hrátky a celý proces posuzování proběhne na základě odborných argumentů, včetně těch formulovaných krajem Vysočina. Výsledkem by měla být taková trasa vysokého napětí, která bude mít minimální dopady jak na krajinný ráz, tak na obce a život jejich obyvatel.
