ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,17. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.07.2016 14:48:40

DĚTI A REGISTROVANÉ HOMOSEXUÁLNÍ PARTNERSTVÍ

DĚTI A REGISTROVANÉ HOMOSEXUÁLNÍ PARTNERSTVÍ

DĚTI A REGISTROVANÉ HOMOSEXUÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Zákon č. 115/2006 sb. o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, svým paragrafem 13 odst.2 zcela vyloučil osvojení dítěte registrovaným partnerem bez ohledu na další okolnosti, podobně jako jsou vyloučeny osoby úředně zbavené svéprávnosti. Současně však náš Zákon o rodině umožňuje osvojení dítěte nebo pěstounskou péči o ně, jak manželským párům, tak např. homosexuálním jednotlivcům za podmínky, že poskytují vhodné výchovné prostředí. Tento jednoznačný rozpor v zákonech ÚS vyřešil zrušením výše zmíněného paragrafu v zákonu o registrovaném partnerství. Po tomto kroku, přiznal protagonista homosexuálů a hlavní bojovník za zákon č. 115, že byl tento paragraf zapracován do výše uvedeného zákona pouze jako obezlička pro zklidnění zásadních odpůrců zákona s předpokladem, že po přijetí zákona bude muset být dotyčný paragraf ÚS zrušen (z výše uvedených důvodů) a tím do budoucna usnadní postavit registrované partnerství osob stejného pohlaví na roveň manželství, včetně možnosti společné adopce dětí!

Meritum problému je jednoznačně adopce a výchova naší další generace v homosexuálním prostředí v tak zvaných homoparentálních rodinách.

Trochu z historie- Rostoucí vliv křesťanství způsobil postavení stejnopohlavních svazků mimo zákon již v 5. století n.l. S poklesem vlivu křesťanství ve 20 st.n.l. a s růstem životní úrovně Západu vzniklo emancipační homosexuální hnutí, což mělo přeneseně také vliv na vznik nového medicínského oboru- sexuologie. Homosexualita se objevovala v různých odborných klasifikacích jako nemoc či porucha. Americká psychiatrická asociace v r 1952 zařadila homosexualitu jako stav sociopatické poruchy a v r. 1962 mezi sexuální deviace. V roce 1973 Americká psychiatrická asociace schválila odebrání homosexuality z diagnostického a statistického manuálu. V roce 1992 již dále nezařadila také Světová zdravotnická organizace homosexualitu do 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí.

Teď z diskuzí o dětech z homoparentálních rodin (rodičovství leseb a gayů- výchova dětí v rodině homosexuálních partnerů).

V USA bylo zpracováno mnoho různých studí se závěrem: většina studií nezjistila, že by byly děti lesbických a gay rodičů znevýhodněny v nějakém významném ohledu ve vztahu k dětem heterosexuálních rodičů. Domácí prostředí poskytované lesbickými a gay rodiči je stejné, jako to poskytnuté heterosexuálními rodiči s ohledem k podpoře a umožnění psychosociálního rozvoje dětí. Současně je nutno konstatovat, že výzkum, který se týká rodičovství leseb a gayů je stále poměrně omezený. Mnohem více je známo o dětech z lesbických rodin než z rodin gayů, málo studii se zabývalo potomky stejnopohlavních rodin v době dospívání a dospělosti. Všechny tyto studie jsou kritizovány z pozic obvykle katolicky orientovaných organizací, které si kladou za cíl podporovat manželství jako svazek muže se ženou. Podle jejich názoru se jedná o „hluboce chybné“ příklady výzkumů, jejichž metodika v různé míře trpí zásadními nedostatky.

Oproti těmto studiím stojí výsledky oponentních prací. V roce 2008 doktorka Trayce Hansen publikovala, že děti vychovávané gay a lesbickými páry se cca 7x častěji identifikovaly jako neheterosexuální (s tím, že zjištěné procento může být podhodnoceno vzhledem k nízkému věku některých dětí) ve srovnání se zjištěním při průzkumu běžné populace v roce 2005.

V roce 2012 provedl Mark Regnerus průzkum s rozsáhlým vzorkem populace v USA . Výzkumu se zúčastnilo přes 3000 dospělých osob ve věku 18 až 39 let, u nichž se zkoumaly četné kvalitativní

ukazatele jejich dosavadního života v závislosti na způsobu jejich výchovy. Tyto osoby byly zařazeny do 8 skupin, podle prostředí ve kterém vyrůstali a byli vychováváni.

1. (NBR)- nedotčená biologická rodina s otcem a matkou, ve které respondent žil ve věku 0-18 a rodiče se ani později nerozvedli,

2. (LV)- respondentova matka měla lesbický vztah, bez ohledu na jiné změny domácnosti,

3. (GV)- respondentův otec měl gay vztah, bez ohledu na jiné změny domácnosti,

4. Adopce- respondent byl adoptován jedním nebo dvěma cizími osobami před dovršením dvou let věku,

5. Rozvedená nebo ve společné péči – respondent žil od 0 do 18 let v rodině, kde rodiče nebyli v manželství (byli rozvedení),

6. Nevlastní rodina – respondent žil s jedním z biologických rodičů. Jeho biologičtí rodiče se nikdy nevzali nebo se rozvedli a jeden z nich vstoupil do nového manželského svazku, v jehož rodině pak respondent vyrůstal,

7. Svobodná matka/otec – respondent žil v době dospívání jenom s matkou nebo s otcem.

8. Ostatní – zahrnuje všechny ostatní možnosti a kombinace jako například smrt jednoho z rodičů.

Studie se věnuje respondentům ve věku 18 až 39 let, což znamená, že časově nepokrývá potomky ze stejnopohlavního manželství, jelikož to právně ještě neexistovalo.

NBRLVGVjeden rodičostatní
Nyní na veřejné podpoře10 %38 %23 %30 %23 %
Nyní nezaměstnaný/á8 %28 %20 %43 %15 %
Identifikuje se jako výlučný heterosexuál90 %61 %71 %83 %82 %
Žije stejnopohlavně (gay/lesbicky)4 %7 %12 %3 %2 %
Nevěrný při manželství nebo spolužití13 %40 %25 %19 %16 %
Uvažoval nedávno o sebevraždě5 %12 %24 %5 %9 %

Tab: Výběr některých významnějších odchylek z Regnerusovy studie. Statisticky významný rozdíl oproti skupině IBF je vyznačen šedě

Databáze se kterou pracoval není dlouhodobou studií a tedy nemůže vysvětlit kauzalitu mezi statistickými výsledky a typem rodiny.

Regnerus říká, že dosavadní odborná tvrzení o tom, že mezi potomky vyrůstajícími v homoparentálních rodinách a potomky z biologických rodin s otcem a matkou nejsou podstatné rozdíly, není udržitelná. Dále v závěru uvádí: „Ráz posledních 10 let akademického diskursu o gay a lesbickém rodičovství je veden v tónu, že na něm není vůbec nic negativně spojeného s vývojem dětí a naopak množství věcí, které mohou být jedinečně pozitivní. Výsledek analýzy vzácně rozsáhlého statistického vzorku zde vyloženého však dokumentuje četné konzistentní rozdíly u mladých dospělých, kteří uvedli lesbické jednání matky (a v menším rozsahu rodičovské gay jednání) před dosažením jejich 18 let věku.“ Výsledky podle něj ukazují na to, že homosexualita rodičů může mít vliv na realitu rodinných zkušeností. Regnerus nakonec dochází k závěru, že s ohledem k výsledkům „…děti vykazují větší tendenci v dospělosti uspět…když stráví svoje dětství s otcem a matkou v manželství a zvláště, když rodiče zůstávají v manželství až do současnosti“.

Samozřejmě byla opět tato studie napadena všemi množnými institucemi pro „špatnou metodologii, která není schopna osvětlit zhola nic o stabilních stejnopohlavních párech“, ačkoliv Regnerus tvrdí opak.

Z výše uvedeného lze konstatovat, že problematika výchovy dětí v homoparentálních rodinách je v současné době významné politikum a šermování „vědeckými studiemi“ nejspíše nemá příliš smysl. Posuzováno selským rozumem bez předsudků, stát by měl z podstaty svých základních funkcí provádět politiku, která povede k trvání existence své populace a k tomu je potřeba porodnosti minimálně 2,11 dítěte na 1 ženu (u nás je to 1,77 – znamená vymírání národa!). Mimochodem u muslimů je porodnost uváděná z různých zdrojů od 3,2-5,1.

Jedno z významných opatření pro zachování českého národa, by mělo být zvýhodňování manželství heterosexuálních párů, u kterých lze očekávat zplození a výchovu dětí s cílem zvýšení porodnosti nad 2,11. Stát by neměl preferovat uspokojování tužeb homosexuálních párů, pro falešné prosazování humanity naoktrojované EU, ale především se starat o zachování a zvýšení své populace. Stát musí primárně prosazovat zájmy dětí a ne emocionální vztah dospělých 2 osob, ať homo či heterosexuálních. Pouze heterosexuální svazek vyúsťuje a vede k plození dětí, což prvoplánově zatím nemůžeme očekávat u homosexuálních partnerů.

P.h. Změna pro lidi podporuje výchovu dětí v rodinách heterosexuálních párů. V případě úspěchu v parlamentních volbách v příštím roce budeme prosazovat revokaci zákona o partnerství osob stejného pohlaví v tomto duchu, bez jakékoliv předpojatosti k původnímu smyslu zákona.

zdroj: Wikipedie

Jan Síla

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama