Čtenáři div se, nemám námitek. Závěry jsou rozumné, výše penze snad odpovídající ekonomickým možnostem, roste míra solidarity namísto zásluhové části.
Zejména ten poslední faktor mě zaujal. Růst solidární části místo zásluhovosti. Trochu jsem si zalistoval svými skromnými příspěvky v tomto médiu, a hleďme co jsem našel (1.3. 2018), dovolím si ocitovat pro připomenutí:
“Což takhle vzít při výpočtu penze do úvahy jediný faktor, a to je počet odpracovaných let. A od tohoto faktoru měřit všem stejně. Byl jsi generálním ředitelem nebo uklízečkou, báječné, pracovní pozice v sobě nesla platovou diferenciaci a větší či menší možnosti pomýšlení na zajištění stáří. Ale nyní jsme oba důchodci, tak proč by měl brát každý jinou částku? Rozdíl našeho postavení bude v tom, co jsme si ušetřili v průběhu pobytu na trhu práce. Jestliže jsem svůj ředitelský plat rozfofroval, halt se na penzi budu mít úplně stejně jako paní, co mi uklízela kancelář”.
A dale “A abychom se na důchod mohli připravovat a připravit, měl by stát sdělit, jakou výši penze je schopen důchodci zaručit. To určitě není tak těžké spočítat. Může to být dvacet pět procent průměrné mzdy, třicet, třicet pět, ale je třeba to vědět ..”
A návrh důchodové komise? “Podle materiálu by solidární důchod odpovídal 30 procentům průměrné mzdy. Ministerstvo práce počítá v podkladech s částkou 10 500 korun. Tu by měli nově jistou všichni senioři po dosažení důchodového věku a potřebného počtu let pojištění. Zásluhová část by se pak stanovila z odvodů z příjmu” (viz. https://www.e15.cz/domaci/komise-projedna-navrh-na-solidarni-penzi-vsichni-seniori-by-mohli-dostavat-tretinu-prumerne-mzdy-1365848)
Jistě, nakonec proč ne. Když se solidární část vylepší ještě o menší zásluhovou část, neprodělá nikdo. Takže opakuji, dobrá práce komise, bez námitek. A ve skrytu duše si říkám, “No, jsem prostě dobrej”.
A kde na to vezmeme? Komise má své představy o rozdělení financování jednotlivých důchodových piliřů. Já k tomu přidám své obvyklé. Zrušme zbytečné dotace z veřejných prostředků kultuře a sportu, snižme počet ministerstev (typu kultury nebo životního prostředí), začněme daleko efektivněji využívat dotační politiku ať už domácí nebo evropskou a budeme koukat, kolik zdrojů se objeví. A odpovězme si na otázku je-li pro naši společnost důležitější zajištění kvality života důchodců nebo stavět a bourat chrámy kultury a sportu s jejich pomíjivou slávou. To nechme soukromému sektoru a mecenášům.
Případným čtenářům přeji vše dobré do nového roku a komentátorům mých výplodů ostré pero.
