Návrh navazuje na novelu z roku 2018, která je od loňského roku účinná a pomáhá v terénu. Cílem novely inspirované německým liniovým zákonem je sjednocení postupu při ochraně životního prostředí, posílení role státu v přípravě strategických staveb nebo stanovení pevných lhůt, které ke kvalitnější a důslednější práci státní správy. Zákon by v ideálním případě mohl vstoupit v platnost v září tohoto roku.
Cílem novely je umožnit rychlejší a efektivnější přípravu dopravních staveb. „S přípravou dopravních staveb je obecně spjato mnoho zákonů, které v různé míře zasahují do ochrany životního prostředí. Bohužel správní postupy v tomto ohledu nejsou jednotné. V praxi tato skutečnost způsobuje problémy a v končeném důsledku prodlužují délku příprav staveb,“ říká místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník a dodává: „Nově proto chceme zavést pouze jedno závazné stanovisko, které by nahradilo všechna ostatní. Tímto krokem bychom postupy sjednotili a zefektivnili. Chceme, aby přípravy staveb byly v souladu s ochranou životního prostředí a zpracovány na špičkové úrovni.“
Novela zákona počítá se stanovením jasných a pevně daných lhůt u správních procesů „Bohužel se stává, že příprava dopravních staveb často vázne na straně státní správy. Jednotliví úředníci nejsou vázáni lhůtami, do kterých musí vydat svá stanoviska a kvůli tomu dochází k zbytečným průtahům. Zavádíme proto pevně dané lhůty, které do celého systému vnesou řád. Stanovujeme maximálně 30denní lhůtu pro vydání závazného stanoviska, resp. 60denní lhůtu ve zvlášť složitých případech. Jsou to důležité změny, které proces pochopitelně urychlí. Obdobně postupujeme u procesu vyvlastňování. Chceme některé části zrychlit a dát jim větší dynamiku. Zavádíme proto lhůty 60 dní, 15 dní a 30 dní,“ komentuje pardubický poslanec Martin Kolovratník.
Novela zákona přináší změny například u oceňování pozemků, kde dochází ke změně ve vyhotovování znaleckých posudků. Návrh ale překvapivě zasahuje i do problematiky rušení přejezdů. „Návrh novely umožňuje vyhotovení jednoho posudku pro více pozemků a staveb. Důležité je zmínit, že počítáme s fixací ceny pro případné využití při výkupech v budoucnu. Novela se ale zabývá i rušením přejezdů a stanovuje konkrétní kritéria, při jejichž splnění se zrušení přejezdu povolí. To bude mít za následek snížení nehodovosti na přejezdech, ale i zefektivnění modernizace užívání dráhy,“ vysvětluje místopředseda správní rady Správy železnic Martin Kolovratník.
Novela zákona posiluje roli státu a zavádí nový závazný nástroj, kterým je tzv. územní plánování na úrovni státu. „Ministerstvo pro místní rozvoj bude řešit potřebné podrobnosti záměrů náležející do kompetence státu. Územní rozvojový plán bude územně plánovací dokumentací vydáván právě Ministerstvem pro místní rozvoj. Předpokládáme, že bude závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a rozhodovacích území,“ uzavírá pardubický poslanec Martin Kolovratník.