Výběrové řízení na pronájem zemědělských pozemků podle nových pravidel město vypíše v těchto dnech a bude trvat do konce června. Smyslem ekologicky zaměřeného zemědělství není jen produkce kvalitních potravin, které jsou zdravé a chutné - je založeno na principu udržitelnosti, a protože nevyužívá jinak běžně užívanou chemii, je šetrné k životnímu prostředí a zvířatům. Zároveň také udržuje a rozvíjí přirozenou přírodní rozmanitost v krajině a klade důraz na zachování přírodních koloběhů. Je to také jeden ze způsobů, jak bojovat proti suchu a klimatickým změnám a vzhledem k nepřítomnosti chemicko-syntetických pesticidů v půdě také k ochraně vodních zdrojů.
Nabídka téměř 400 hektarů pozemků k pronájmu je dostupná na Úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy a také na webu https://realitniportalpraha.cz/. „Nové podmínky jsou postaveny na principu odpovědného přístupu ke krajině. V dnešní době klimatických změn a zásadního zhoršování kvality zemědělské půdy je důležité přijmout taková opatření, která nám dlouhodobě pomohou v boji proti suchu a klimatickým změnám,“ vysvětluje náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Přestože se bio produkty těší stále větší oblibě a specializované obchody s biopotravinami jsou k vidění stále častěji, je ekologicky zaměřené zemědělství stále jen malou částí zemědělské výroby. Důvodem jsou přísnější pravidla hospodaření a nižší výnosy. Produkty ekologického zemědělství jsou dražší, protože k jejich pěstování je potřeba vynaložit více energie. Ekologicky hospodařící zemědělec nemá k dispozici celou řadu podpůrných prostředků v podobě průmyslových hnojiv nebo regulátorů růstu.
Praha proto chystá pro budoucí pachtýře podpůrná opatření. V rámci aktuálně vyhlášené soutěže není například stanoveno minimální pachtovné. Město také plánuje potenciálním zájemcům o pronájem svých pozemků nabídnout pomoc s odbytem ekologicky vypěstovaných plodin, zejména v pražských školách. „Zisk Prahy z pachtu pozemků bude minimální, nicméně ekologický přínos projektu má pro nás speciální hodnotu,“ upřesňuje Petr Hlubuček.
Nová pravidla hospodaření na zemědělské půdě spočívají v několika konkrétních krocích a jsou výrazně přísnější, než na jaká byli pachtýři doposud zvyklí. Mezi ty nejzásadnější patří rozčlenění velkých lánů na menší pole o maximální velikosti 5 hektarů. Město zároveň navrhuje, jak tyto pozemky rozčlenit pomocí remízků, travnatých mezí a výsadbou ovocných či listnatých stromořadí. Mezi další podmínky patří upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi a zvyšuje pestrost plodin nebo povinnost jednou ročně provádět hlubokou orbu pro omezení plevelů. Nezanedbatelným přínosem je též nemožnost používání pesticidů a herbicidů, výjimkou jsou insekticidy a fungicidy na přírodní bázi. Dále nelze používat anorganická minerální hnojiva a zakázána je dezikace (hubení nežádoucích plevelů). Díky tomuto zákazu používání chemie se ušetří až 1700 litrů pesticidů ročně.
Ekologickou i ekonomickou stabilitu podniku podmiňuje také struktura pěstovaných plodin. Ke zlepšení úrodnosti a struktury půdy přispívá častější zařazení víceletých jetelotravních směsek. Kvůli snížení eroze a omezení plevelů je důležité co nejširší uplatnění meziplodin (svazenka, hořčice, pohanka, ředkev a další). Meziplodiny zadržují vodu v půdě a také odrážejí sluneční záření, čímž snižují vysušování půdy. V rámci osevního postupu je pak důležité dodržování zásad střídání plodin (širokolisté-úzkolisté, hluboce-mělce kořenící, pozdní-rané atd.). Dostatečně zastoupené musí být bobovité rostliny. U vybraných plodin je pak nutné dodržovat v rámci osevních postupů minimální časové rozestupy - cukrovka čtyři roky, řepka, mák a slunečnice pět let a len šest let.
Od nového způsobu přístupu k zemědělské půdě v metropoli se očekává i postupný celkový rozvoj ekologického a rekreačního potenciálu krajiny v okolí Prahy. Pole navazují na zastavěné plochy ve městě a jeho obyvatelům tak i díky novým mezím a stromořadím mohou nabídnout snadný únik do míst, která ještě před nedávnem nikoho k procházkám nelákala.
