23.01.2012 11:40:38
"Nepodpis" jako jízdenka z Evropy
Když v půli devadesátých let Václav Klaus propagoval uzákonění povinně vyrovnaného rozpočtu, nenašel dost pochopení.
Někteří členové EU porušovali maastrichtská kritéria - podobně právně nicotná. Sankce bylo totiž možné odvrátit. Odvraceli je i Francouzi i Němci. Byly to trapné doklady hrozícího úpadku unie. Dnešní krize je příležitostí tento úpadek přiznat a propříště odvrátit. Proto nyní sami přestupníci přicházejí s návrhem mechanismu, který by odvrácení sankcí vyloučil. Evropský soudní dvůr by byl konečnou instancí, kterou by nebylo možné jakkoli politicky "ukecat".
Britský model a kuponová privatizace
Václav Klaus by to měl uvítat - konečně by se ono zdravé pravidlo stalo skutečným. Pravidlem, které nelze bez následků porušovat. Tím spíš, když ministr financí ujišťuje, že naše kritéria jsou a budou přísnější než ta maastrichtská, takže bychom se k Evropskému soudnímu dvoru vůbec neměli dostat. A navíc, do doby, než zavedeme euro, se nás to vůbec netýká.
Proč tedy prezident dramaticky kárá ministra zahraničí za kladný vztah k posledním iniciativám, vylučujícím napříště dluhové krize? Protože mu nejde o vyrovnaný rozpočet, náš či řecký, anebo číkoli? Prezidentovi a naší sílící nacionalistické pravici jde o odmítnutí Evropy jako sociálně cítící civilizace. Brali by ji toliko jako prostor co možná volného trhu.
Přichylují-li se naši odpůrci iniciativ z unijního jádra právě k současné Velké Británii, sdělují tím, že odmítají kontinentální model národního hospodářství. Které není založeno na imperativech pouhé ekonomie, ale které už dob Bismarcka v té či oné podobě počítá se sociální funkcí státu. A které nikdy nebylo a není zcela totožné s klasickým anglosaským ekonomickým liberalismem. Ten dnes, i v podmínkách globalizace, pošetile prosazuje co nejméně omezujících pravidel (deregulace), což ničí nejen možnosti organizované solidarity, ale nakonec i národní státy samotné. Tento nový či přepjatý liberalismus se u nás poprvé předvedl v 90. letech. Sama o sobě problematická kuponová privatizace byla ke všemu ještě prováděna s mankem řady běžných omezení.
Nedostatečná pravidla pro privatizační fondy, chybějící kontrola kapitálového trhu, nicotný dohled nad bankami atd. - to všechno byla zřejmě ona kýžená deregulace. Tvrdohlavý prezident V příštích týdnech půjde o mnoho, možná o všechno.
Buď se odpoutáme od sociálně stále ještě cítícího kontinentu a přikloníme se k tomu typu kapitalismu, který očividně ztrácí pud sebezáchovy a je dnes solidární s nejbohatšími a soucitný jen k největším z krachujících, anebo se pokusíme s Evropany na kontinentě napravit, co se tu v posledních letech zpackalo.
Prezident republiky hodlá opět přešlápnout onu čáru, která ho ústavně poutá k území moci výkonné: slibuje, že nikdy nepodepíše dohodu, kterou bychom se připojili k dnešním snahám všech států unie na kontinentě pojistit se proti pokušení žít na dluh. Spíše než ústavou se hlava státu chystá řídit maximy volného trhu. Nesnese, aby nás EU přiměla k tomu, k čemu nás kdysi nabádáním chtěl přivést on.
Nezabrání-li mu v "nepodpisu" ti, kteří jsou povoláni střežit dodržování ústavy, postěhujeme se brzy z kontinentu.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
