Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten úvod panu poslanci předsedovi Michálkovi i za ten závěr, že se těší na věcnou debatu. Tak doufám, že to tak bude, protože skutečně si myslím, že je nutné se na celý tento problém dívat zdravotnickým prizmatem a nikoliv politickým. Mám pocit, že se ten problém příliš zpolitizoval a to mu úplně neprospívá.
Ta situace určitě, pokud se bavíme o aktuální epidemiologické situaci, není dobrá. To je nesporný fakt a není nutné si to zakrývat. Ty důvody, proč čelíme nynějším nárůstům počtu nakažených, tedy pozitivně otestovaných samozřejmě, budou různé.
Nechci se tady do nich pouštět, ani se bavit o historii a o atmosféře, která byla na jaře, která byla následně v květnu a v červnu, i ze strany třeba opozice a podobně, apel na podporu svobody a roušky jako symbol nesvobody a náhubku proti demokracii a podobně. Toto všechno jsme slyšeli i na různých demonstracích i z úst některých politiků. Můžeme si vzpomenout, když byla povinnost roušek i v Poslanecké sněmovně ze zákona, jak řada poslanců flagrantně odmítala dodržovat toto opatření s tím, že pro ně zákony neplatí, protože oni jsou poslanci. Ale to se tady nechci skutečně do té historie dostávat. Myslím si, že se musíme dívat skutečně na tu současnou situaci, ale hlavně na následující vývoj.
Nemůžu souhlasit s tím, co tady říkal pan poslanec Michálek, že bychom nic nedělali, že bychom se skutečně dívali do zdi a čekali, co přijde. Naopak my jsme se skutečně celé léto, vlastně od začátku léta, velmi připravovali na tu aktuální situaci. Vláda schválila už na začátku léta celý koncept nové chytré karantény, včetně eRoušky 2.0, včetně navýšení kapacit hygienických stanic o 134 míst, které jsme okamžitě začali naplňovat a reálně skutečně posilovat již zhruba od 1. července kapacity jednotlivých hygienických stanic.
Ano, možná jsme očekávali, že ty masívnější nárůsty přijdou skutečně až se sezónou respiračních chorob, která je spojena s podzimem. To, že se virus - a samozřejmě ty debaty, které se vedly, jak se bude virus chovat v létě, jakou bude mít sílu, jak se bude šířit, tak byly napříč odbornou veřejností velmi pestré a ty názory nebyly shodné. Byly tady názory, že virus vymizí, zmizí, oslábne, a podobně. Ale my jsme se připravovali právě na tu potenciální druhou vlnu. Byť jestli to můžeme tak nazývat, je otázka. Možná, že je to pouze, řekněme, určitá přiškrcená první vlna, která nadále pokračuje, byla, řekněme, zmírněna těmi protiepidemiologickými opatřeními a teď pokračuje nadále. Protože virus vlastně reálně nikdy v České republice nezmizel. Není to tak, že bychom tady měli nějaké období, kdy by byl nulový počet případů.
Ale to je fakt i v jiných zemích. A když se podíváme reálně na tu situaci i jinde v Evropě a podíváme se na ta data ECDC, tak vidíme, že nárůsty probíhají prakticky ve všech zemích. Ano, někde jsou ty nárůsty větší, někde jsou menší. Ale ten trend, když se podíváme do Rakouska, když se podíváme i ke slovenským kolegům a podobně, tak ten trend je jednoznačný. Francie, Británie aktuálně, a podobně.
Takže není to tak - a nehrajme si tady v rámci té politické debaty, že tady v České republice jsme nějaký ostrůvek, že tady se virus šíří, nikde jinde se nešíří, nikde jinde vlastně nemají s tímto své problémy a tady vláda selhala a podobně. To si myslím, že není úplně objektivní vyhodnocení té situace. Ano, tady ta nemoc se šíří, respektive ten počet pozitivních, výrazněji. Ale není to tak, že by v jiných zemích ty nárůsty nebyly po té době, řekněme, těch protiepidemiologických opatření, které byly aplikovány i v jiných zemích. A uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet v těch následujících měsících. Podívejme se na Rakousko, kde také při menší populaci byly nárůsty až tisíc případů denně a podobně.
Takže skutečně pojďme se na to dívat objektivním hlediskem. A to, že se samozřejmě dělala rozvolnění opatření, že tady byla snaha, aby se skutečně Česká republika stejně jako v jiných zemích, které šly podobnou cestou, vrátila do nějakých normálních kolejí, aby začala fungovat ekonomika, takže se uvolnila ta opatření, to je pravdou. Jestli se měla uvolňovat tolik, to je samozřejmě na vyhodnocení v rámci nějakého současného stavu. Ale jak říkám, ta rozvolnění opatření proběhla prakticky všude a samozřejmě teď čelí většímu či menšímu nárůstu počtu. Byť u nás ten počet těch pozitivních je určitě velmi výrazný.
Faktem je, že jsme - a to je, si myslím, ta dobrá zpráva - se skutečně připravili i z hlediska kapacit laboratoří a odběrových míst. Víte, že ještě na jaře, kdy vlastně kulminovala ta takzvaná první vlna - jak ji budeme nazývat - tak jsme měli testy maximálně někde kolem osmi devíti tisíc denně. Aktuálně jsme na průměru 15 tisíců testů denně a v pátek byl, myslím, největší počet téměř 19 tisíc testů. A očekáváme, že tyto počty tady budou pravidlem i v těch následujících obdobích.
My máme aktuálně kapacitu laboratoří 20 700 testů denně. To je kapacita laboratoří v České republice s tím, že národní strategie testování, o které tady hovořil pan poslanec Michálek, tak počítá celkově s 25 tisíci testy denně. Takže vidíte, že jsme se přiblížili vlastně i tomu cíli, který jsme si stanovili, že skutečně dnes je přes 20 tisíc testů denně kapacita. A stále navyšujeme tu kapacitu na ten cíl 25 tisíc testů denně, stále se navyšují kapacity přístrojového vybavení v rámci jednotlivých nemocnic.
Takže skutečně toto jasně plníme a na toto jsme se připravovali a je vidět, že skutečně ta testová kapacita se výrazně zvýšila i proti skutečně tomu stavu, který tady byl na jaře a nedá se to naprosto srovnat. A vím, že toto byla také jedna z věcí, která byla i na jaře kritizována ze strany opozice. Takže doufám, že toto bude i oceněno, protože skutečně ten počet testů se výrazně navýšil.
Stejně tak počet pokud jde o odběry, odběrová místa, kde jsme aktuálně někde kolem 17 tisíc odběrů denně v rámci tedy těch stacionárních odběrových míst. Pak jsou tady samozřejmě intramurální vzorky v rámci nemocnic, v rámci odběrů pacientů v nemocnicích. Ale pokud se bavíme jenom o těch stacionárních odběrových místech, tak je to zhruba okolo 17 tisíc vzorků denně, které jsme dnes schopni odebrat. Plus samozřejmě ještě mobilní odběrové týmy, týmy armády, které fungují v rámci mobilních odběrových týmů a podobně.
Takže když toto všechno sečteme, tak se pohybujeme opět někde kolem 20 tisíc odběrů v tom maximálním počtu. I na datech, když se podíváme na data počtu odběrových míst, tak 1. 4. bylo 60 odběrových míst, dnes máme 123 odběrových míst v rámci systému a stále ta odběrová místa navyšujeme, stále ty kapacity navyšujeme, reagujeme na tu aktuální situaci.
Stejně tak i v Praze. Ano, někde možná ty kapacity jsou naplněny, ale je to o tom, že skutečně v Praze máme místa, kde ta kapacita není třeba zcela naplněna a kde naplněna je. A my se snažíme o tomto informovat veřejnost, zřídili jsme informační linku 1221 tak, abychom odlehčili hygienické službě. Ta linka funguje velmi dobře. Není již pravdou, že by byla zpoplatněna. Proběhla dohoda se všemi operátory o tom, že tato linka je bezplatná. Takže ta linka může být využívána ze strany občanů a skutečně funguje jako informační linka, kterou můžou využít. Takže i takto se snažíme, řekněme, maximálně informovat veřejnost a odlehčit i těm zatíženým hygienickým stanicím, kam lidé volali třeba právě o nějaké všeobecné informace tohoto typu.
Takže to jsou, řekněme, ta reálná data, abychom se bavili skutečně fakticky, jak ten systém aktuálně vypadá. My samozřejmě ty kapacity stále navyšujeme, jak říkám. Není to tak, že se spokojujeme s tímto číslem, ale ten objektivní nárůst, který jsme zajistili v těch předchozích týdnech a měsících, tady je nesporný.
Stejně tak navyšujeme kapacity trasování. Jak jsem říkal, už v průběhu léta probíhal nábor nových lidí do hygienické služby. Aktuálně stále školíme nové řekněme navolávače, trasovače v rámci systému. Zrovna dnes probíhá školení na 3. lékařské fakultě, zítra taktéž. Takže skutečně reagujeme opět na potřeby systému.
Funguje chytrá karanténa. Není pravdou, že nefunguje, protože ten systém skutečně funguje v rámci jednotného systému, což je velmi výhodné. Je to něco, co jsme ani nemohli vlastně s tím pracovat na začátku celé krize. Dnes jsme schopni i v rámci jednotlivých krajských hygienických stanic vypomoci těm hygienickým stanicím, které mají problémy. Takto vlastně například ze Zlína, ze zlínské hygienické stanice pomáhali kolegům v Praze, z ústecké a podobně. Takže díky tomu, že jsme v systému sdílení dat mezi jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi, tak jsme z tohoto schopni a ten systém je takto vybudován. Ano, možná ještě není úplně zcela dokonalý. Musíme si uvědomit, že vlastně provádíme elektronizaci zdravotnictví v přímém přenosu, jak jsem to někde nazval. A je to fakt.
To, co se nám podařilo za těch několik měsíců, to by si troufám říci jsme standardně dělali a ve standardní státní správě se dělalo několik let. Propojení hygienických stanic. Propojení dat mezi odběrovými místy, krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi. Vytvoření elektronické žádanky. Takže skutečně pokud je elektronická žádanka vypsána, tak vlastně díky tomu jsme schopni trasovat celý proces odběru testu a výsledku a sdělit informaci skrze sms a podobně. Aktuálně od zítřka je tedy možné sdělovat zprávou sms i pozitivní výsledky tak, aby člověk dostal tuto informaci co nejdříve před tím, než ho bude kontaktovat samotná hygienická stanice.
Chystáme a pracujeme na takzvaném sebereportování, což není nic špatného a určitě to není přiznání, že systém selhává a podobně, co vidím někde v médiích. Naopak. Je to zefektivnění systému, protože pokud skutečně člověk ví, s jakými kontakty se setkal, že jsou to jeho rodinní příslušníci, jsou to nějací lidé z práce a podobně, tak může toto automaticky vyplnit v rámci formuláře, který mu bude odeslán. A hygienická stanice pak už následně kontaktuje přímo tyto kontakty a neřeší to skrze hovor s tím pozitivním, což samozřejmě prodlužuje celý proces. Takže snažíme se skutečně ty procesy neustále zrychlovat. A od tohoto si slibujeme zrychlení poměrně výrazné. A taky to, že skutečně ten člověk dostane zprávu o tom, že je pozitivní, okamžitě z laboratoře a stejně tak s poučením, že má dojít k izolaci a má tedy čekat na kontaktování ze strany příslušné krajské hygienické stanice.
Takže určitě pracujeme stále na zrychlování systému. A to je všechno součást právě té chytré karantény. Tady se vžil nějaký takový názor, že chytrá karanténa je eRouška. To je naprostý nesmysl. eRouška je pouze doplňkový nástroj. Ano, je důležitý. Je to důležitý nástroj pro informování kontaktů pozitivního ve chvíli, kdy ty kontakty nevědí o tom, že s nějakým takovým pozitivním se setkali, protože to například proběhlo někde v městské hromadné dopravě a podobně. Ta eRouška 2.0 je již vytvořena. To bych ještě reagoval na pana Michálka. Aktuálně tedy probíhá její schvalování ze strany dvou hlavních hráčů - společností Google a Apple. Bohužel to schvalování probíhá určitý čas. To neovlivníme. Takto to funguje i v jiných zemích. Ale mělo by to být schváleno velmi brzy. A nová verze eRoušky bude fungovat na všech telefonech, nebude vybíjet baterii a tak dále, jak o tom hovořil pan předseda Michálek. Ale jak říkám, eRouška 2.0 je pouze doplňkový nástroj.
To, co se nám podařilo vytvořit, a to, co je chytrá karanténa, jsou všechny ty další nástroje. Sdílení dat, které skutečně funguje v reálném čase. My jsme dnes schopni sledovat kapacity odběrových míst, kapacity laboratoří. Jsme schopni říci, pokud někde nějaká laboratoř je zaplněna, tak kam budeme vzorky směřovat a podobně. To je něco, co se nám skutečně, o čemž se nám ani nezdálo někdy v březnu a v dubnu. Takže ta práce, která se odvedla na systému chytré karantény, je obrovská. A tady, když někdo říká, že chytrá karanténa nefunguje a podobně, přitom si myslím, že o tom nemůže vědět naprosto nic. Naprosto neví, co to je chytrá karanténa, vůbec ten systém nikdy neviděl. Ale mediálně je to velmi vděčné téma říkat, chytrá karanténa nefunguje. Mě by zajímalo, kdybych se zeptal těch lidí, co je to skutečně chytrá karanténa, aby to popsali, tak si troufám tvrdit, že by mlčeli.
Takže skutečně to, co se podařilo za několik měsíců vytvořit, je úctyhodná práce a je třeba za to spíše poděkovat a nikoli to dehonestovat a kritizovat v médiích. Takže tolik jenom řekněme k tomu systému, jaké jsou kapacity, jak je využíváme, jak je navyšujeme. A stále samozřejmě pracujeme na dalším zdokonalování.
To, že ta situace je náročná díky tomu, že počet případů zejména v posledních 14 dnech poměrně výrazně vzrostl, to určitě nebudu zastírat. I pro hygienické stanice je to velmi náročné období. Musíme si uvědomit, že v tomto tempu pracují vlastně prakticky od 1. března, takže samozřejmě pro všechny hygienické služby je to náročné. Možná škoda, že předchozí vlády, například Občanské demokratické strany v roce 2008, snížily počty pracovníků v hygienických stanicích o 50 %, protože dříve v hygienické službě pracovalo 4 000 lidí. Po skrouhnutí ze strany pana Šnajdra a spol. se snížil počet pracovníků v hygienické službě o 2 000 na současných zhruba 2 000 lidí. Takže to je také dědictví minulosti, kdy hygienická služba asi nebyla tou prioritou, a rozhodlo se o tom, že se o 50 % sníží počty hygieniků. Možná kdyby předchozí garnitury toto rozhodnutí neučinily, tak by dnes ta situace taky byla jiná. Samozřejmě dostat odborníky zpátky do hygienické služby, jak o tom hovořil pan Michálek, je to pravda, ale není to otázka peněz. Je to otázka vzdělávání těch lidí, mít ty odborníky k dispozici. To není věc, kterou vyřešíte za několik měsíců. A to si myslím, že každý, kdo o tom trošku přemýšlí, musí vědět, že to je zkrátka dlouhodobá zanedbanost a bohužel nějaké dědictví z minulosti, které nejsme schopni úplně vyřešit stoprocentně během několika měsíců, abychom ty odborníky, epidemiology do systému dostali. Ale děláme pro to naprosté maximum i ve spolupráci se zdravotnickými školami, lékařskými fakultami a podobně. Takže tolik k té aktuální situaci.
Jinak pokud jde o epidemiologickou situaci, ty nárůsty asi není úplně nutné popisovat. Vidíme je. A musíme očekávat, že budou pokračovat i v následujícím období. To asi není třeba a není to na místě zastírat. Nevyhnutelně ta čísla v nejbližších dnech budou velmi podobná těm současným nárůstům. Víte, že jsme publikovali současná reprodukční čísla ve výši 1,59. A s tímto samozřejmě musíme kalkulovat. Na základě tohoto děláme určité modelace vývoje epidemie, byť si slibujeme určité snížení, nebo řekněme minimálně stabilizaci situace zaváděním právě protiepidemických opatření, která byla zavedena zejména v minulém týdnu i předtím, ale v minulém týdnu ve čtvrtek všeobecná povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorách, rouška jako základní prevence šíření kapének. Takže v tomto směru očekáváme, že toto opatření, pokud ho skutečně všichni budou řádně dodržovat a nebude nikterak zpochybňováno, čemuž bohužel čelíme a čelíme i různým dezinformacím. Trošku mám pocit, že se pohybujeme už na úrovni dezinformací o očkování, když čtu některá vyjádření bohužel i některých poměrně renomovaných odborníků na otázku nošení roušek. A s tímto také musíme bojovat do jisté míry, že tedy dezinformace se šíří skrze sociální sítě.
Ale rouška skutečně jednoznačně na základě všech vědeckých studií je nástroj prevence. Je to prevence šíření kapének. A prosím všechny občany, aby skutečně tuto prevenci dodržovali, protože jenom tak jsme schopni snížit reprodukční číslo, které teď vidíme, a situaci stabilizovat právě nošením roušek, dodržováním rozestupů a hygienou rukou, zejména tedy používáním dezinfekce. To jsou ty základní tři atributy - pravidlo tří R - roušky, ruce, rozestupy. A prosím všechny, aby skutečně toto akceptovali jako základní opatření, která musíme všichni dodržovat. A je to skutečně na odpovědnosti každého z nás, abychom s tím nárůstem byli schopni něco udělat. Protože samozřejmě může fungovat chytrá karanténa, může fungovat trasování, ale to je již řešení následků. To je řekněme již určitý represivní nástroj. Ale pokud jde o prevenci, tak my dnes nemáme jinou prevenci, než je právě rouška, rozestupy a hygiena rukou, dokud tady samozřejmě nebude vakcína, na čemž také pracujeme a účastníme se všech jednání s potenciálními výrobci a dodavateli.
Ale musíme očekávat, že vakcína tak, jak to dnes vidíme, bude k dispozici nejdříve v průběhu příštího roku. Takže určitě v následujících měsících žádná jiná prevence kromě té, o které jsem hovořil, nebude. Je jasné, že budeme muset pravděpodobně přijmout i další opatření, která aktuálně chystáme. Opatření by měla být účinná od pátku, ještě je budeme detailněji komunikovat, a týkají se vnitřních hromadných akcí, které jsou určeny ke stání. Je to skutečně věc, která nás poměrně trápí, protože jsou to vlastně akce, kde se shromažďuje velký počet lidí ve vnitřních prostorách, takže toto je něco, co bychom chtěli regulovat. Budou to vnitřní hromadné akce, které jsou tedy určeny převážně ke stání, kde tedy nemá každý účastník určeno místo k sezení. A to jsou akce, které by měly být regulovány a nebude nadále možné prodávat vstupenky na stání na tyto hromadné akce. Bude vždy muset být konkrétní místo k sezení. Vycházíme v tomto směru z rakouského modelu, který jde podobnou cestou a z určité aplikační praxe, respektive zkušenosti hygieniků, že právě tyto akce v různých klubech a podobně jsou tím zdrojem šíření nákazy.
Pokud se podíváme na data, která vidíme, tak dnes se ta situace oproti jarnímu období aktuálně změnila, protože většina nově diagnostikovaných pacientů, respektive pozitivně otestovaných, je dnes ve věku 20 až 29 let, když se podíváme skutečně na to procentuální rozložení v rámci věkové struktury. A to jsou samozřejmě lidé, kteří se nakazí právě na podobných akcích a pro ně samotné samozřejmě ta nemoc není nikterak zásadně nebezpečná, ale mohou být zdrojem dalšího šíření nákazy případně i na rizikové skupiny. Takže to je něco, co chceme řešit právě i omezením těchto akcí, které bychom chtěli oznámit ještě dnes. Už to tady chci aktuálně prezentovat. Měli jsme mít dnes tiskovou konferenci, ale bohužel do toho vstoupila tato schůze, takže aspoň takto si vás dovoluji informovat a bližší detaily určitě brzy zveřejníme.
To jsou ta protiepidemiologická opatření, která, doufejme, a věříme tomu, budou mít onen efekt na snížení reprodukčního čísla tak, abychom buď tu situaci stabilizovali v rámci současných parametrů, a nebo tedy zlepšili. Co je pro nás velmi důležité a považuji to teď za naprosto největší roli Ministerstva zdravotnictví, je otázka přípravy akutní lůžkové péče na potenciální nárůst počtu pozitivních pacientů s nemocí COVID-19. Myslím si, že to je naše hlavní role jako Ministerstva zdravotnictví, abychom v současné době tedy připravili systém, respektive my už na tom samozřejmě nějaký čas pracujeme, aby fungoval bez problémů. Proto vlastně aktuálně jsou všechny nemocnice napojeny na Národní dispečink intenzívní péče, to je také výdobytek, řekněme, celého systému, který jsme vytvořili, to znamená něco, co v minulosti vůbec nebylo běžné, kdy nemocnice nám každý den on-line hlásí počty pacientů v lehkém, středním, těžkém stavu, počty pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci, vyžadujících mimotělní oběh a samozřejmě počty lůžek, která jsou volná, kde jsou volné kapacity, počty lůžek s oxygenoterapií a podobně. To jsou zkrátka ty základní parametry, které musíme sledovat v rámci sítě nemocnic. Národní dispečink intenzívní péče vede šéf odborné společnosti anesteziologie a intenzívní medicíny prof. Černý. Každý kraj má svého koordinátora intenzívní péče, který v případě problému rozhoduje a bude rozhodovat o tom, kam bude daný pacient umístěn tak, aby v rámci organizace péče nedocházelo k žádným problémům. Stejně tak máme napojeny, případně se v současné době napojují, je to spíše teď už především na nich, zdravotnické záchranné služby, které jsou pod jednotlivými kraji tak, aby i zdravotnická záchranná služba jasně věděla, kde jsou jaké volné kapacity a pokud má COVID pozitivního pacienta, aby věděla, kam ho může směřovat. To považujeme skutečně za naprosto zásadní a tento systém musí fungovat. My k tomu máme vydány příslušné pokyny, ale v tomto se samozřejmě musí zapojit všechny subjekty, které nejsou i v přímo řízené gesci Ministerstva zdravotnictví, protože víte, že pod námi jsou přímo řízené nemocnice, ale zdravotnická záchranná služba a další nemocnice jsou pod kraji, které jsem oslovil k maximální kooperaci, abychom skutečně měli on-line přehled o kapacitách a věděli jsme, jak se situace vyvíjí.
Aktuálně víme, že máme přes 300 % hospitalizovaných pacientů, pardon, přes 300 hospitalizovaných pacientů. To číslo se v čase zvyšuje, byť se nezvyšuje naštěstí výrazněji počet pacientů, kteří vyžadují intenzívní péči. Tady ty kapacity jsou skutečně v tuto chvíli naprosto dostatečné. Modelace ukazují, že skutečně jsme schopni se vypořádat s mnohonásobně vyšším počtem pacientů. Samozřejmě někdo si to nepřeje, ale pouze hovořím o tom, že skutečně naše síť nemocniční péče v tomto směru je robustní a je připravena na případný nárůst počtu pacientů a my samozřejmě situaci velmi pečlivě sledujeme, protože to považuji za naprosto zásadní. Není absolutní problém v počtu nakažených, kteří jsou bezpříznakoví, případně mají mírný průběh, což je drtivá většina takových případů. Ale samozřejmě ten primární problém je u těch pacientů, kteří vyžadují hospitalizační péči. Pro vaši informaci, aktuálně na základě tedy klinických ukazatelů, které máme k dispozici, více než 75 % pacientů je bezpříznakových. A pokud jde o podíl hospitalizovaných, pohybujeme se na méně než 4 %. Pokud jde o podíl pacientů s těžkým průběhem onemocnění, je to méně než 1 %. Pokud jde o podíl zemřelých pacientů, tak méně než 0,4%. To jsou ta základní čísla podle aktuálních dat, která máme k dispozici, která budeme určitě zveřejňovat a zveřejňujeme je. Jsou k dispozici i v rámci portálu, který určitě všichni dobře znáte, kde ta data jsou zveřejňována.
Takže tolik asi k základním informacím o vývoji situace. Věřte, že určitě situaci nikterak nepodceňujeme. Já si myslím, že žádná nemoc skutečně nemá být bagatelizována, na druhou stranu zase nemá smysl tady vytvářet nějaké a priori katastrofické scénáře a strašit společnost. Myslím si, že je nutné k tomu přistupovat velmi odpovědně, ale racionálně a dělat to, co je třeba. Není asi nutné se a priori strašit, ale, jak říkám, ani tu situaci bagatelizovat, protože se může vyvinout i řekněme horším scénářem. Ale já doufám, že pokud skutečně všichni budeme dodržovat to, co máme, budeme dodržovat základní preventivní opatření, tak se ten počet nakažených bude stabilizovat a podaří se nám tu takzvanou epidemiologickou křivku zploštit.
Děkuji za pozornost.
