Česká televize se rozhodla po vlně umoření diváků covidem k dočasnému nahrazení americkými volbami. Problémem bylo, že řada protagonistů měla pouze informace, které věděl každý, jinými slovy, neměli co říci. A tak dlouhé hodiny, dokonce dny, opakovali totéž.
Emoce cloumaly i komentátory České televize. Když se v prvních hodinách zvyšovaly preference Trumpa, zvolal jeden z nich beznadějně, že to bude průser. Pokud nejsou schopni nestrannosti daleko za Velkou louží, tak co od nich můžete čekat doma?
Výjimkou ze šedi byl všem dobře známý Cyril (Svoboda). Tento bývalý předseda KDU, ministr zahraničí, dnes Babišův poradce pro zahraniční politiku, zúčtoval s "trumpismem" jako nikdo před ním a nikdo po něm. Prý trumpismus nezhyne, bude bojovat, ale už nikdy nevyhraje. Asi z nedostatku času nestihl dodat ono známé "na věčné časy a nikdy jinak". A zatímco Svoboda překvapil svojí jistotou, Kmoníček nepřekvapil vůbec. Tento profi okecávač čehokoli tak, aby neřekl vůbec nic, je právem považován za špičkového diplomata a experta na zahraniční politiku.
Po několika dnech se konečně sčítači dopočítali čísel, ze kterých vyplývá, že Biden v klání zvítězil. A samozřejmě, nemohl vynechat vítězný projev. Po skoro půlhodinovém zpoždění, vystoupila nejdříve budoucí víceprezidentka Harrisová, a potom už se nadšení příznivci Demokratické strany dočkali. Proti příšernému stylu vystupování Trumpa byla forma kultivovaná, příjemná. Přes obecné nadšení řady lidí i v našich končinách, pro mě zaznělo i to, co mě zaskočilo. Člověk, který je někdy od první poloviny sedmdesátých let minulého století ve vysoké politice USA, opakovaně prohlásí, že v USA je systémová diskriminace. Nemohl jsem nevzpomenout na jistého Zielence, který coby první místopředseda strany prohlásil, že strana používá černé fondy.
Když Biden mluvil o sjednocování rozpolcené společnosti, vypadalo to věrohodně. Výsledek byl těsnější, než asi skončí definitivní skóre volitelů. Doufám, že Biden nepůjde ve stopách jistého Zemana, který také po první volbě prohlašoval, že bude prezidentem dolních deseti miliónů občanů. A jak to dopadlo? Jako vždycky. Vlastně ještě hůř.
Řada komentátorů nahlas přemýšlí, jak je možné, že ne "sociální" Demokraté, ale Republikáni oslovili přistěhovalce. A neumí si zdůvodnit, proč? Jedno z možných vysvětlení může být, že ti přeregulované "sociální ráje" a jejich důsledky zažili na vlastní kůži, nebo o nich vědí od svých rodičů a prarodičů. Asi do USA utíkali, aby si splnili, nebo se pokusili, naplnili svůj americký sen. Možná i slyšeli o nejen Československém experimentu, kdy režim dovedl rovnostářství do takové podoby, že s výjimkou zelinářů a veksláků jsme měli skoro všichni holé zadky. Ale je pravdou, že v tom jsme si byli rovni, až na výše uvedené výjimky.
Ovčáček se ztrapnil jako obvykle, přání Hradu bylo s chybou a s tou to vítězi voleb přeposlala i naše ambasáda ve Washingtonu.
Velkou míru drzosti projevil český premiér Babiš, když v přání vyjádřil naději, že USA budou plnit svoje závazky v NATO. Být Bidenem, asi bych mu odpověděl: "určitě je budeme plnit, jako vaše země. Good luck!"
Boje o křesla v Kongresu i ve Sněmovně reprezentantů zastínila místní referenda. Jedno mě zaujalo. V dlouholeté baště demokratů Kalifornii lidé odmítli pozitivní diskriminaci menšin. Zřejmě už i tam voliči kolíkují hranici sociálního inženýrství, ve kterém je tento stát v USA bezprecedentním lídrem. Jak před časem napsal Zakaríja ve svém bestselleru Ztracený ráj - od šedesátých let postavili 40 nových kriminálů, ale ani jednu budovu vysoké školy. Pro Bidena je to jasný vzkaz, že ho čeká velmi složité lavírování uvnitř svojí strany mezi zdivočelými levičáky a klasickými liberály.
Jednoduché to nebudou mít ani Republikáni. V lednu se pokusí udržet si většinu v Kongresu, ale hlavním problémem zřejmě bude Trump. Zatím předvádí, že neumí odcházet. A pokud odejde, tak jak nepřijít o podporu bezmála poloviny voličů, kteří se ztotožnili s Trumpovým stylem? Ale možná to vyřeší už blízká budoucnost. S každou další hodinou vzdoru začne popularita Trumpa klesat. Lidé mají rádi klid a jistoty. Dnes už i v USA.
Doufám, že Biden nepotká Zemana, ani Babiše osobně, o většině dalších ani nemluvě. To by pro nás mohlo být velmi zlé. Nelze nevzpomenout příhodu, když Biden nebyl nadšený z přijetí středoevropských zemí do NATO. V Polsku totiž viděl cestou na letiště protižidovské nápisy. Údajně ho k otočení stanoviska přesvědčil Havel. Teď už tady žádný Havel není.
