(a tím i příjmy a životní úroveň) svých zaměstnanců. A jelikož hnutí SPD dlouhodobě podporuje všechny pracující občany, musela následovat naše odpovídající reakce.
Protože vládní poslanci odmítli naše návrhy na odstranění některých závažných nedostatků v návrhu tohoto zákona v průběhu jeho řádného projednávání, byla jsem nucena volit cestu rychlého podání novely zákona v zájmu zamezení jasné diskriminace a nespravedlnosti vůči mnoha osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ).
Absurdní kompenzační divadlo
Jde o to, že zákon (i jeho výklad ministerstvem financí) neumožňuje vznik nároku na tento „podzimní“ kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně) těm osobám samostatně výdělečně činným, které zároveň čerpají podporu z programu Antivirus na udržení pracovnách míst svých zaměstnanců. Zatímco společníkům eseróček souběh čerpání kompenzačního bonusu i peněz z programu Antivirus zákon umožňuje.
To je vůči živnostníkům, kteří museli v důsledku vládních opatření omezit či zcela zastavit podnikání a uzavřít své provozovny, naprosto nespravedlivé až likvidační. Tato situace tak fakticky staví osoby samostatně výdělečně činné před volbu a dilema, zda propustit zaměstnance, anebo být osobně, v horším případě i s celou rodinou, několik měsíců nezaviněně bez jakéhokoli příjmu.
Toto ustanovení navíc nemá žádnou logiku ani věcné oprávnění – protože v obou případech, u OSVČ i eseróček, jde v rámci programu Antivirus o naprosto stejnou situaci: o čerpání podpory pro jejich ohrožené zaměstnance, nikoli o vlastní příjem či obohacení zaměstnavatele. A vláda následně jedné z těchto skupin podnikatelů kompenzační bonus čerpat povolí a druhé zakáže. To nelze akceptovat.
Hnutí SPD za živnostníky postižené dopady epidemie koronaviru bojuje dlouhodobě, sama jsem v tomto směru již podala desítky legislativních návrhů. Tímto návrhem zákona v tom pokračujeme – a nebudeme mčky přihlížet jejich šikaně a poškozování!