Nesmí být však vynucováno státem, ani zaměstnavateli. Stát má covidové očkování nabídnout jako možnost, ale nenařídit jako povinnost.

Očkování je i kšeft. Nebudu překvapen, až se objeví informace, že výrobci vakcín tlačili na povinné očkování. Nejprve bude nabídka očkování omezena, ale časem výroba vzroste a naopak klesne účinek koronastrašení. Je možné, že se u čínské chřipky projeví omezenost očkování jako u jiných chřipek, když dojde k mutaci viru. Tedy bude tlak na další koronaočkování proti jiným kmenům. To by změnilo lidi v očkovací králíky s tím, že vše jakoby zaplatí stát, ale ten na to vezme peníze z daní.

Ministerstvo zdravotnictví chce propagovat očkování, což je státem placená reklama na určité výrobky. Propagaci jiných dobrovolných očkování si platí výrobci sami, ať jde o očkování proti tradiční chřipce nebo klíšťové encefalitidě. Není důvod utrácet státní finance pro zisk soukromých společností. Výrobci vakcíny na ni obrovsky vydělají a jsou schopni si zaplatit reklamu na své výrobky.

V lednu 2010 se při prasečí chřipce prezident Václav Klaus postavil proti vládou organizovanému vyhazování peněz, když odmítl očkování. Čas mu dal za pravdu, nakonec vláda zaplatila nákup i následnou likvidaci zbytečné očkování látky tamiflu.

Newsletter Institutu Václava Klause o covidovém očkování, prosinec 2020.

Rozhovor Zdeňka Koudelky o koronaviru i dalších věcech. Parlamentní listy 18. 12. 2020.