Naproti tomu tvrdá omezení běžného života byla v Izraeli. Delší oslnivý výsledek nepřišel a Izrael opakoval tvrdé zákazy. V létě u nás roušky nebyly, na Slovensku byly. A Slovensko je na tom obdobně s koronavirem jako my, přestože nechalo uzavřené hospody celý prosinec. Slovensko provedlo celoplošné testování, ale také to ve srovnání s Čechami, Moravou a Slezskem či jinými zeměmi, kde se testuje dobrovolně, nepomohlo. U nás jsou školy zavřené, v mnoha evropských státech se ve školách učí.
Na jaře 2020 nařízené plošné nošení roušek venku, i v lese, nemělo vliv na virovou nákazu. Nerozumný byl příkaz, aby manželé měli roušku v autě, když v posteli ji neměli. Díky kritice vláda podzimní nařízení roušek venku omezila na zastavěné území obcí, jsou-li lidé blízko.
Mše byly omezeny i na 10 účastníků. Více lidí může jet autobusem nebo šalinou. Přitom se do olomoucké či brněnské katedrály vleze několik šalin. Rozumné bylo, aby vláda stanovila, že na každou osobu musí být určitá plocha a zachován odstup. Farář by pro kostel stanovil počet věřících - jiný ve velkém a jiný v malém. Vláda změnila přístup až po kritice
Bylo bezprávím zavřít malé obchody. Vláda dala možnost zisku jen obchodním gigantům. Vláda změnila přístup po kritice a v listopadu 2020 otevřela i malé obchody. Korunu všemu nasadila, když malé obchody zase v prosinci zavřela. Aby to však nebylo dle vlády diskriminační, zakázala velkým řetězcům prodávat zbytné zboží. Co to však je zbytné? Takže lze koupit pušku, ne pastelky pro děti. Lze pracovat doma, ale kde si koupit do tiskárny papír?
Bylo dovoleno jít do autoservisu, ale ne si koupit auto. Většina prodejen aut zajišťuje i servis, takže v té samé hale lze objednat opravu, ale ne auto koupit. Přitom se fronty na nová auta nestojí. Vláda se chlubí tím, že průmysl jede. Ale pro koho by vyráběly automobilky, kdyby všechny vlády zavřely prodejny aut? Otevřme školy a obchody, zrušme zákaz vychážení!
Dobrovolně povinně, jak za totality
Rozpoutala se kampaň, která tlačí na očkování proti čínské chřipce. Přitom je toto očkování dobrovolné, stát jej nenařídil jako povinné. Objevují se úvahy o seznamech neočkovaných, o tom, že do hospody či do divadla bude moci jít jen ten, kdo bude očkovaný. Avšak zákon neumožňuje vytvářet seznamy osob, které se nepodrobily dobrovolnému očkování.
Tento přístup je jak z totality. Nepošleš dítě do Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě či do pionýra, tak uvidíš! Nepůjdeš dobrovolně do prvomájového průvodu, tak uvidíš! Nenecháš se dobrovolně očkovat, tak uvidíš!
Vakcína je i kšeft. Původně ji bude nedostatek, ale výroba se zvýší. Obchodník, jehož výrobek stát vnutí občanům jako povinnost, si zajistí obrovské zisky a jistotu trhu. Je správné očkování nabídnou rizikovým skupinám starých lidí, zdravotníkům i jiným, kteří budou mít zájem. Ale jako možnost, ne jako povinnost. A nelze povinnost nahrazovat nucenou „dobrovolností“.
Soudy zklamaly
V rámci koronavirového tažení vláda přistoupila k razantním paušálním zákazům, proti kterým mnozí protestovali. Ukázalo se, že neexistuje účinná soudní ochrana.
Na jaře 2020 Ústavní soud odmítl stížnosti některých občanů s tím, že vyhlášení nouzového stavu je jen politickým aktem vlády, který nepodléhá soudnímu přezkumu. Ve zbytku pak odkázal na správní soudy. Samotné označení vyhlášení nouzového stavu za politický akt je pochybné, neboť vede k přísnějším trestům odnětí svobody za některé trestné činy. Rád bych si poslechl přednášky některých soudců Ústavního soudu, kteří jsou zároveň profesory práva. Vždy svým studentům tvrdili, že trest u nás může stanovit jen zákon. A nyní dle Ústavního soudu lze použít přísnější trestní sazby, když vláda vydá politické rozhodnutí o nouzovém stavu, které dle soudců nepodléhá přezkumu Ústavního soudu.
I ve zbytku opatření, kdy Ústavní soud odkázal na správní soudnictví, se ukázalo, že účinná ochrana nefunguje. Téměř uplynul rok a Městský soud v Praze se jen s Nejvyšším správním soudem dohaduje, zda může přezkoumávat rozhodnutí, která vláda či Ministerstvo zdravotnictví ruší rychle za sebou, takže už formálně neplatí, ale fakticky ano, protože jsou vydána obsahově stejná rozhodnutí, jen s jiným datem a číslem jednacím. Dříve mediálně chválené správní soudnictví se ukázalo jako nefunkční, když jsou zasažena práva lidí podstatně a hromadně. Městský soud v Praze není soudem pro řešení základních ústavních otázek státu, které jsou spojeny s masovými omezeními vlády, a Nejvyšší správní soud nezajistil účinnou nápravu v přiměřeném čase.
Světlo na konci tunelu
Populace se virem promořuje a vytváří se kolektivní imunita. Osob, u nichž test prokázal vir, je menšina. Mnohem více lidí vir mělo, aniž onemocněli či měli jen běžné chřipkové příznaky, takže nešli k lékaři. Odhady počtu skutečně nakažených vůči zjištěným se různí, lze nalézt odhad, že jde až o 7 násobek. Světová zdravotnická organizace uváděla celosvětově i vyšší číslo. Pokud však použijeme zdrženlivě, že na jednoho testovaného s koronavirem připadají dva nezjištění, tedy celkový počet virem zasažených je trojnásobek zjištěných, lze odhadnout promořenost naší populace.
Ke dni 5. března 2021 je zjištěných nakažených od počátku epidemie přes 1 312 000, tedy odhadem již s virem bylo v kontaktu asi 4 miliony obyvatel, tedy 40% populace. Bude-li současný nárůst zjištěných osob s virem trvat, na jaře 2021 dosáhneme 2 milióny zjištěných osob s koronavirem. Tedy ve skutečnosti 6 milionů – 60% obyvatel do jara bude mít zkušenost s virem a různý stupeň imunity. Promořenost 75% populace se udává jako vznik kolektivní imunity.
Pozitivně se promítne i očkování. Výrobci vakcín budou ústup koronaviru vydávat za úspěch očkování. Ovšem budou očkovaní i lidé, kteří vir měli, ale ani o tom neví. Ideální by bylo, aby očkovaní byli ti, kteří vir neměli, ale to nelze zabezpečit, protože většina lidí ani neví, že koronavir měla. Přirozená promořenost i očkování ve svém součtu posílí kolektivní imunitu, byť v obou případech je imunita jako u všech chřipek časově omezená. Navíc s vrcholem jara chřipkové nemoci ustupují. Konec jara 2021 může být světlem na konci tunelu.
