Volební dělitel d´Hondt i zavedení 14 volebních krajů bylo součástí vládního návrhu a nebylo doplněno v Parlamentu „působením poslanců“. V Poslanecké sněmovně se proti návrhu vyslovila jen Komunistická strana Čech a Moravy, ale nikoliv kvůli počtu volebních krajů či volebnímu děliteli. Uvedené změny měly širokou podporu levice, pravice, malých i velkých stran. Rozdělení státu do 14 volebních krajů bylo přirozené napojení na samosprávné kraje, v kterých působí krajské organizace politických stran. Volební dělitel d´Hondt byl rovněž široce akceptován, proto byl zaveden v komunálních volbách, kdy pro zákon znovu hlasovaly všechny strany včetně malých, proti byl jen jeden poslanec. Přitom i v komunálních volbách se volební dělitel d´Hondt užívá též v malých volebních obvodech, když množství obcí má jen 5-10 členů zastupitelstva.
Martin Fendrych v komentáři: Ústavní soud zrušil oposmluvní pokřivení volebního zákona (Aktuálně.cz 3. 2. 2021), vytváří dojem, jako by 14 volebních krajů a volební dělitel d´Hondt byl zaveden sociální demokracií Miloše Zemana a ODS Václava Klause proti vůli ostatních stran. Je však mimo, zaměňuje dvě různé novely volebního zákona. Volební reforma sociální demokracie a ODS pracovala s jiným počtem volebních obvodů i jinou hodnotou volebního dělitele a byla zavedena jiným zákonem č. 204/2000 Sb.
Miroslav Kalousek, Jan Kasal a Petr Pithart zapomněli, že pro 14 volebních krajů, včetně malých, kde se projevuje většinotvorný efekt, a zavedení volebního dělitele d´Hondt hlasovali. Pavel Rychetský s funkcí změnil názory.
Rozhovor o zrušení volebního zákona Ústavním soudem. Parlamentní listy.cz 6. 2. 2021. Otázky kladl Jakub Vosáhlo.