Výstavba by mohla začít v roce 2024, hlavní město na projektu spolupracuje se Středočeským krajem.
„Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí a do roku 2030 bude třetina autobusů poháněná elektrickým pohonem. S Dopravním podnikem a Středočeským krajem začneme připravovat dva další projekty, které nás zase o něco přiblíží k tomuto cíli. Postupně odškrtáváme milníky v přípravě projektů, které posouvají pražskou dopravu do 21. století. Minulý rok jsme například získali pravomocné stavební povolení na elektrifikaci autobusové linky 140 z Palmovky do Miškovic a letos začneme stavět novou tramvajovou trať z Barrandova do Holyně, z Modřan do Libuše a postavíme smyčky na Zahradním Městě nebo u depa Hostivař. Cílem elektrifikace je zlepšit stav životního prostředí, kdy budou naftové autobusy nahrazeny bateriovými trolejbusy. Nezatěžují okolí žádnými emisemi, jsou tiché, a tím zlepšují životní prostředí místním i cestujícím. Mají také mnohem delší životnost než běžné autobusy,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
Pro nasazení bateriových trolejbusů bude potřeba vybudovat nezbytný rozsah nabíjecí infrastruktury, konkrétně se má jednat o průběžné trolejové vedení ve vybraných úsecích linek, měnírny a kabelové trasy. V následujících dvou letech se počítá s podrobnou projektovou přípravou a majetkoprávním zajištěním záměrů, od roku 2024 by měla začít postupná elektrifikace.
Oba projekty bezemisní dopravy v rámci propojení Prahy se Středočeským krajem tak budou v souladu s cíli Klimatického závazku hl. m. Prahy i Koncepce využití alternativních paliv v podmínkách autobusové dopravy Dopravního podniku hl. m. Prahy.
První úsek má spojit dopravní uzly Letňany, Prosek, Vysočanská a Českomoravská se souměstím Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, které dnes obsluhuje příměstská autobusová linka 375. Ta zároveň tvoří páteř obsluhy městských částí Praha-Vinoř a Praha 19. S ohledem na neustále rostoucí přepravní poptávku na této lince by díky provozu bateriových trolejbusů mohla být otevřena možnost zde v budoucnu nasazovat i kapacitní tříčlánková vozidla. Pod trolejí má být zhruba 70 % trasy.
Druhý zamýšlený projekt se týká úseku mezi terminálem Letňany a Kostelcem nad Labem, kde aktuálně funguje linka 377. Podíl částí trasy pod trolejí by se zde pohyboval v rozmezí 50 až 88 %.
Odhadované investiční náklady na realizaci stavby jsou v prvním případě zhruba 566 milionů korun a druhém 385 milionů korun. Hlavní město by však hradilo pouze podíl odpovídající délce trolejbusové dráhy ležící na jeho území. Oba projekty by také mohly být spolufinancovány z dotačních titulů fondů EU.
Středočeský kraj nechal už dříve vypracovat ověřovací studii rozvoje parciálních trolejbusů na svém území a v návaznosti na to vznikl i podrobný dopravní model a ekonomické zhodnocení obou záměrů. Na základě vyhodnocení výsledků, které potvrdily realizovatelnost, rozhodla loni v prosinci Rada Středočeského kraje o zajištění další investorské činnosti. Na tento krok nyní svým usnesením navazuje Rada hl. m. Prahy. Město se do spolupráce zapojí prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy.
Výběr těchto dvou linek, které mají konečnou zastávku v severovýchodní části Prahy, není náhodný. V tomto místě totiž mohou dobře navázat na již připravovanou infrastrukturu pro bateriové trolejbusy na lince 140 mezi Palmovkou a Miškovicemi. Linka 375 mířící do dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav navíc na své trase mezi Prosekem a Vysočany zároveň vytvoří zárodek budoucí elektrifikace takzvané východní autobusové tangenty, tedy souboru linek propojujících Letňany, Prosek, Vysočany, Žižkov, Malešice, Skalku a Zahradní Město/Jižní Město.
