13.04.2025 8:37:52
Galerie pravdy: Tvůrčí připomínka ztracených životů
_clanek.jpg)
Každá fotografie v této galerii nese tvář, za níž stojí osobní tragédie. Výstava byla zapůjčena ze zahraničí, ale právě to vnímám jako její slabinu. Byla by mnohem silnější, kdyby šlo o příběhy našich lidí
Každá fotografie v této galerii nese tvář, za níž stojí osobní tragédie. Výstava byla zapůjčena ze zahraničí, ale právě to vnímám jako její slabinu. Byla by mnohem silnější, kdyby šlo o příběhy našich lidí – lidí z našich měst a vesnic. Jenže u nás se o tomto tématu stále mlčí. Jakoby se nic nestalo.
Mlčení není řešením
Téma očkování proti covidu-19 zůstává citlivé, mnohdy až tabuizované. Přesto se v uplynulých letech děly věci, které nelze přejít mlčením. Mnozí lidé byli k očkování donuceni pod tlakem, často kvůli zaměstnání, studiu, cestování či péči o blízké. Rozhodnutí o jejich zdraví bohužel padalo v politických kancelářích, nikoliv v ordinacích lékařů.
Byli zde ale i odborníci – čeští i zahraniční – kteří kladli otázky, upozorňovali na rizika a volali po otevřené debatě. Místo toho byli umlčováni, zesměšňováni, dehonestováni. Pamatujete? Profesory, jako byl pan Turánek, většina médií ignorovala, jiní byli zcela vyškrtnutí z jakékoliv diskuze.
Bývalý premiér Andrej Babiš i jeho tým slibovali jedno, aby za pár dní udělali přesně pravý opak. Tvrdil, že nebude lockdown, že nebudou covid pasy – a přišlo všechno. Chaos, změny ze dne na den a s tím spojená frustrace lidí. Policie čelila nenávisti, přestože často jen plnila příkazy. A společnost se rozdělila na očkované a neočkované – mezi nimi vyrostly příkopy, které dodnes nejsou zasypané.
Paní Schillerové jsem se nedávno během setkání podporovatelů hnutí ANO zeptala, zda bude ochotná po volbách hledat řešení pro ty, kteří dnes žijí ve stínu. Neviditelní, zapomenutí, zdravotně poškození nebo pozůstalí po těch, kteří již nejsou mezi námi. Bohužel jsem ale neměla prostor pro hlubší diskusi.
Galerie pravdy není výkřikem do tmy, není ani pokusem šířit strach. Je apelem. Výzvou, abychom otevřeli oči, přestali mlčet a hledali spravedlnost. Aby se vláda postavila čelem ke svým rozhodnutím a byla ochotná přiznat chyby. Přiznání omylu není slabost – je to projev charakteru.
Naši sousedé na Slovensku už otevřeli pomyslnou Pandořinu skříňku a my bychom je v tom měli podpořit. Mrtvým život nevrátíme. Ale těm, kteří dnes přežívají se zdravotními následky, můžeme pomoci vrátit alespoň kvalitu života.
Společně dál
Je čas přestat se rozdělovat. Přestaňme hledat viníky mezi sebou – zodpovědnost leží jinde. U těch, kteří měli rozhodovací pravomoc. U těch, kteří dnes mlží, zapomínají a čekají, že veřejnost ztratí zájem.
Já nezapomenu. A budu žádat jediné – pomoc pro ty, kteří dnes nežijí, ale pouze přežívají.
Přestože jsem tehdy s čistým svědomím přinášela informace, varování a fakta, mnozí mi nevěřili. Odmítli mě slyšet, zesměšňovali mě a ignorovali. Ale i tak na ně nezanevřu. Budu za ně dál bojovat. Protože vím, že odpovědnost neleží jen na politicích, ale i na těch, kteří měli chránit zdraví a důvěru lidí - ti selhali.
Ještě není pozdě začít napravovat chyby. Ale musíme o nich nejdřív začít mluvit.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
