Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nejdříve bych rád vyjádřil účast těm postiženým, kteří tam zemřeli, a jejich rodinám, protože to si myslím, že je to podstatné na celé věci.
Druhá věc, která mi nedala než vystoupit, je moje účast v práci spojovacího vojska, kde jsem působil před revolucí a po revoluci. Můžu vám říct, že tenkrát všichni, kteří jsme tam byli a pracovali pro stát, tak jsme se styděli. Styděli jsme se obrovským způsobem, protože tam se někde zadělalo na ty Vrbětice, na ta svinstva, která se pak děla, na to dojení armády, kdy vyvolení přicházeli a vykupovali z armády, vyzobávali to, co tam mělo ještě cenu a smysl. To byly např. PV3S skříňové, já jsem je měl přímo v NZ, proto vím, o čem mluvím. To byly dokonce modernizované mašiny, které ještě ani armáda neměla a už se prodávaly do civilu. A já jsem se ptal těch hochů, kteří tam jezdili s těmi zlatými řetězy a prsteny, a říkám: Co s tím budete, chlapi, dělat? K čemu vám bude sto V3S? - A oni říkali: Jo, pane, to jde do Afriky, tam dáme písečný filtry, tam to zrenovujeme a za to bude balík! - No ano, bylo to tak. Pak chytly naše tanky v pouštní úpravě na polských lodích. Takhle se zacházelo s armádou. Takhle se dojila. Já doufám, že to skončilo, nevím, dneska ty informace nemám. Dokonce bych řekl, že smůla byla, že armáda v té době neměla žádnou ochránkyni, kterou má dneska v poslankyni Černochové, prostřednictvím pana předsedajícího. Tenkrát se nás nikdo nezastal. Měli z toho akorát legraci. A transportér se prodával za cenu šrotu, můžu vám říct, za třicet tisíc, to bylo směšný. Umíte si představit, kolik na tom vydělali? A takhle to pokračovalo až k těm Vrběticím. Jak se tam mohlo objevit tolik výbušnin, tolik zbraní, kde k tomu přišli? No, já určitou představu mám, protože se rozkradly sklady milicí, rozkradly se sklady vojenské. Kdybyste viděli ty lidi, kteří to vykupovali, za 12 tisíc novou V3S NZ, jedno kolo 3 tisíce, má jich dvanáct mimochodem včetně rezerv. Tak si spočítejte, kolik ti chlapi vydělali na jednom autě. A to brali ode mě stovky těch NZ.
Takže já jenom chci říct, vezměme si z toho poučení. S tímhle už nic neuděláme, co se stalo, ale do budoucna chraňme naši armádu, nenechme ji zase rozkrádat a snažme se, aby byla slušnou armádou, která se za nás politiky nebude muset stydět. Já vám děkuji. (Ozývá se potlesk.)
