Když již vláda říká Á, to je že se musí šetřit a škrtat, pak by měla říci občanům to Bé. A to, že nehodlá bojovat proti korupci, že nezruší akcie na doručitele, že nehodlá šetřit na odměnách pro vysoké úředníky, že nebude investovat do budoucnosti našich dětí, ale že bude zdražovat, zvyšovat poplatky, omezovat dostupnost a kvalitu veřejných služeb a že hodlá prosadit důchodovou reformu i tolik problematické církevní restituce.
Přitom základními problémy dneška jsou korupce, vysoká nezaměstnanost, špatný demografický vývoj české společnosti, snížená koupěschopnost domácí poptávky, seškrcené státní a veřejné investice a špatné a neefektivní čerpání dotací z Evropské unie. A pokud vláda podkope i důchodový systém a otevře nové kolo restitučních sporů, pak nás Bůh ochraňuj.
Přitom řešení není zase tak složité. Ano, musí se šetřit, ale zejména na provozu státních a veřejných institucí, musí se omezit korupční chování a je nutno zvýšit efektivitu vynakládaných veřejných finančních prostředků. Taktéž změnit přístup k čerpání evropských peněz tak, aby projekty pomáhaly zvyšovat zaměstnanost a konkurenceschopnost naší země. Pokud budeme nadále vynakládat na vznik jednoho pracovního místa 1 mil.Kč z Evropského sociálního fondu, pak nemůžeme být úspěšní.
Zběsilé šetření a pod financování bezpečnosti, školství, zdravotnictví, infrastruktury a ostatních veřejných služeb je snahou vlády privatizovat to poslední, co se ještě privatizovat dá. A to vše na úkor zaměstnanců, důchodců, rodin s dětmi i drobných živnostníků. Jakoby národ zapomněl na privatizaci z devadesátých let, destabilizaci českého bankovního systému či obrovské tunely se spotřební daní. A na ty všechny podvody prakticky v přímém přenosu.
Říká se, že k řešení všech problémů stačí obyčejný selský rozum. Pochopitelně buď naší vládě schází nebo je za tím Á schováno to velké Bé. Tím je podpora neo liberální politice volného trhu bez přívlastků a regulace. A to přesto, že se celosvětově neosvědčila, že přinesla finanční a ekonomickou krizi a že představuje systémový problém dnešního kapitalismu. Krizi honby za ziskem bez ohledu na jakékoliv morální zásady či ekologická omezení.
Lidé by se měli začít ptát, kde skončily všechny ty peníze ze špatně provedených reforem, kupónové privatizace a nestíhaných zlodějin. Měli by se ptát, komu slouží politika současné vládní koalice a zda v budoucnu vůbec zvýší konkurenceschopnost země a životní úroveň našim občanům. A zda snaha vlády o snížení zadlužení není pouze předstíraná, zda má reálný základ a zda nemá zastřít jiné úmysly a cíle české pravicové vlády.
