Schází větší míra civilní kontroly zpravodajských služeb

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Existuje řada dokumentů a analýz, které se v minulosti zabývaly uspořádáním a zejména kontrolou zpravodajských služeb. Poslední snaha vlády M.Topolánka na sloučení civilních zpravodajských služeb po vzoru Vojenského zpravodajství vyšla naprázdno. Problémem je již fakt, že civilní kontrarozvědka je podrobena kontrole vlády i poslanecké sněmovny, zatímco civilní rozvědka podléhá ministerstvu vnitra a zákonem nemá parlamentní kontrolu zřízenu. Na tuto skutečnost jsem naposledy upozorňoval při projednávání zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Podle mého názoru je v naší zemi civilní kontrola zpravodajských služeb nedostatečná. Zejména v rozsahu kompetencí a větší politické nezávislosti této kontroly. Na druhou stranu jakýkoliv zásah do stávající organizace zpravodajských služeb může tyto služby destabilizovat. Systém veřejné kontroly zpravodajců se liší i v demokratických zemích. Existují parlamentní kontroly s posílením zastoupení opozice, někde jsou zřizovány komise vyloženě z řad veřejnosti a v řadě zemí je zavedena stupňovitá kontrola. Nicméně v žádné zemi na světě není a nikdy nebude zaručena stoprocentní kontrola zpravodajských služeb.

Základem jakékoliv kontroly je její nezávislost na kontrolovaném a také vysoká míra důvěryhodnosti kontrolované instituce. To platí obecně, ale zejména to musí platit u zpravodajců, ať již civilních či vojenských. Z tohoto pohledu je nutno důsledně prošetřit informace a úniky z BIS pomocí parlamentní kontroly. Jedná se nejen o kredit této služby, ale i o rozsah osobní odpovědnosti pana ředitele a bývalého premiéra M.Topolánka. Platí totiž, že i BIS má ze zákona povinnost nahlásit případný trestný čin orgánům činným v trestním řízení.

Taktéž je žádoucí, aby Úřad pro zahraniční styky a informace dostal zákonnou parlamentní kontrolu. Například tím, že bude rozšířena pravomoc Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS i na tuto službu.

V rámci efektivity činnosti a zabránění duplicit je nutno zahájit odbornou a politickou diskusi nad reformou činností a kontroly zpravodajských služeb. Tato reforma by měla mít širokou veřejnou a politickou podporu a měla by vycházet z požadavků na zajištění bezpečnosti země. Nelze dále tolerovat, aby ÚZSI byla bez veřejné kontroly a aby podléhala ministerstvu vnitra. To je v zavedených demokraciích velmi neobvyklé. Je nepřípustné, aby vysocí zpravodajští důstojníci figurovali v odposleších a aby vedení BIS jasně nedoložilo, co se odehrálo. A je zarážející, že mluvčí této služby hovoří o cíleném útoku na Bezpečnostní informační službu, bez toho, aby tyto informace znal dopředu kontrolní orgán služby.