V týdnu 22.-28. 11. 2021 bylo nově hospitalizováno v nemocnicích 1 958 plně očkovaných a 2 543 neočkovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) 199 plně očkovaných a 432 neočkovaných. Ve skupině od 70 let bylo na JIP nově hospitalizováno 116 plně očkovaných a i 116 neočkovaných, tedy poměr 1:1. Pakliže jsou dnes dělány fotografie náhodně vybraných starších osob na JIP, je pravděpodobné, že na fotografiích budou zachyceny z poloviny osoby plně očkované.
Ministerstvo zdravotnictví nevyloučilo, že na fotografiích pro brutální kampaň jsou očkovaní
Ministerstvo zdravotnictví v přípise z 29. 11. 2021 sdělilo, že nemá údaj, kolik zobrazených osob bylo očkováno. Z toho plyne, že není schopno vyloučit, že jsou pro potřeby brutální reklamní kampaně pro očkování zobrazeni covidem nemocní očkovaní lidé. Je to asi tak, jako by v kampani varující před kouřením byly použity fotky lidí s rakovinou plic, kteří jsou nekuřáci. Reakce, kdy si lidé upravují tyto fotografie a doplňují je popisky typu: Uvěřil jsem očkování jako tečce za koronavirem, Uvěřil jsem ministru zdravotnictví, že očkovaný se nemůže nakazit a podobě, tak může mít oporu v realitě.
Ministerstvo zdravotnictví a Ústavní soud: údaj o očkování je důvěrnou osobní informací
Ministerstvo zdravotnictví v rámci odpovědi z 29. 11. 2021 na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím uvedlo, že nemá informace o očkování osob, které jsou zobrazeny na fotografiích v brutální reklamě na očkování, a prohlásilo, že informací „nedisponuje ani by disponovat nemohlo, neboť informace o pacientech podléhají lékařskému tajemství“. Přitom dotaz byl směřován na obecný údaj, jaký je poměr očkovaných a neočkovaných osob na fotografiích, nešlo o dotaz na osobní údaj ve vztahu ke konkrétním osobám.
Odpověď ministerstva se shoduje s prohlášením Ústavního soudu v jeho rozhodnutí z 18. 11. 2021, SPR. ÚS 1003/21-3 INF: „Informace o očkování fyzické osoby proti nemoci covid-19 je považována za údaj o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (že jí byla aplikována vakcína). Tato informace je svou povahou vysoce důvěrná a je specificky chráněna. Očkování proti onemocnění způsobenému virem covid-19 je dobrovolné. Stejně jako u jiných zdravotních úkonů je pak na každé fyzické osobě, zda zdravotní úkon podstoupí a komu o této skutečnosti sdělí informace. Ústavní soud nezjišťuje a ani nemá právo zjišťovat tyto informace o zdravotním stavu soudců či asistentů soudce, ledaže by bezprostředně souvisely s výkonem práce či plněním povinností, které jsou ukládány zákony. Dobrovolné očkování však nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy s vakcinací/non-vakcinací soudce či asistenta soudce nespojují žádnou povinnost ve vztahu k působnosti Ústavnímu soudu.“. Ústavní soud reagoval na dotaz advokátky Venduly Zahumenské z Brna, která bojuje za základní lidská práva diskriminovaných neočkovaných osob, za což ji velmi oceňuji.
Ústavní soud tak podpořil názor, že získávání údajů, zda byl zaměstnanec očkován či nikoliv, některými zaměstnavateli v době, kdy Ministerstvo zdravotnictví nenařizovalo mimořádným opatřením testování zaměstnanců 1. 7. - 21. 11. 2021, nemělo zákonnou oporu. Tyto údaje po svých zaměstnancích vyžadovala například Česká spořitelna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo pražský krajský policejní ředitel.
Je s podivem, že Ministerstvo zdravotnictví říká, že údaj o očkování nemůže vyžadovat, ale zároveň nutí, aby jej vyžadovali hospodští a jiní po svých zákaznících v rámci zjišťování, zda je host očkován či nemoc covid prodělal. Tento rozpor nedokáži rozumně vysvětlit.
