Odpovědí jim byl krvavý policejní masakr a následné popravy dělnických vůdců. Na památku obětí tohoto brutálního řádění byl právě 1. květen vybrán za mezinárodní Svátek práce – den, kdy pracující na celém světě pozvedají hlas k boji za svá sociální práva a za socialistickou budoucnost lidstva.
I v současné České republice má 1. máj nezastupitelné místo v kalendáři. Dvě desítky let antikomunistické kampaně proti tomuto svátku, snažící se z něj udělat k zániku odsouzený pozůstatek minulosti, totiž vycházejí naprázdno. Také tendence spojovat první květnový den pouze s oslavou lásky nejsou příliš úspěšné.
Úsměv pak budí pokusy některých politických stran, jejichž cíle jsou nepokrytě protikladné těm prvomájovým, zneužívat 1. květen pro své politické agitace, a tím bojovat proti jeho tradici a skutečnému charakteru. Snahy udělat z prvního květnového dne termín různých fašistických shromáždění a pochodů se setkávají s odporem.
Všemu navzdory zůstává i nadále 1. máj spojen s boji za sociální požadavky a socialismus. Je přitom zásluhou především Komunistické strany Čech a Moravy, že jedno a čtvrt století dlouhá tradice prvomájových manifestací má v naší zemi velký ohlas i dnes.
Také letošní 1. květen bude na řadě míst po celé republice ve znamení prvomájových, komunisty organizovaných, shromáždění. I tento rok se tak desítky tisíc účastníků těchto manifestací přihlásí k tradici bojů za práva pracujících. O její aktuálnosti však není možné pochybovat.
Právě v této době totiž probíhá frontální útok na zbytky sociálních vymožeností socialismu a jemu předcházejících sociálních zápasů. Z práv na vzdělání, zdravotnictví, zabezpečení ve stáří či další sociální ochranu se stávají privilegia. V zájmu dalšího bohatnutí malé hrstky lidí tak probíhá reálné zbídačování širokých vrstev společnosti.
Odpor proti útokům na základní sociální práva narůstá. Jeho dokladem jsou protesty, demonstrace a stávky. I letošní 1. máj bude ve znamení boje proti protilidovým »reformám«, za obranu sociálních výdobytků minulosti, za právo na důstojný život pro všechny. Komunisté, společně s dalšími silami, budou v tento den demonstrovat svůj jednoznačný nesouhlas s politikou vládnoucích sil.
I v naší zemi se totiž znovu stávají realitou slova, která před svou popravou pronesl George Engel, jeden z dělnických vůdců chicagské stávky v roce 1886:
»Zákony, které máme, se protiví přírodním zákonům, protože berou velké většině lidí právo žít. Jsem příliš citlivým člověkem na to, abych nevystupoval proti poměrům, jako jsou ty dnešní. Každý chápající člověk se musí snažit svrhnout systém, který umožňuje jedinému individuu za několik málo let shromáždit miliony dolarů, zatímco ožebračí miliony lidí. Je něco divného na tom, že za těchto okolností lidé povstanou a snaží se vytvořit jiné poměry, v nichž by byla základním pravidlem lidskost?«
Milan KRAJČA, člen Ústředního výboru KSČM
(publikováno v českém levicovém deníku Haló noviny dne 25. dubna 2012)
