pětikoalice Petra Fialy představila svůj návrh státního rozpočtu na letošní rok. Vláda zde navyšuje odhad veřejných příjmů na rok 2022 o 62 miliard -
- odhad veřejných příjmů na rok 2022 o 62 miliard korun oproti odhadu Babišovy vlády. Což ovšem nemusí být v praxi zdaleka realitou. A snížení rozpočtového deficitu tak zhruba minimálně z poloviny stojí na vodě a je víceméně jen fiktivní. Vláda zároveň navrhuje nové výdaje v objemu 40 miliard korun a ve výdajích navržených předchozí vládou škrtá zhruba 80 miliard korun. A kam její škrty směřují? Příspěvek státu na zdravotní pojištění tak zvaných státních pojištěnců, seniorů, studentů, matek a otců na rodičovské dovolené a dalších osob se snižuje o 14 miliard. O 4,5 miliardy se pak snižuje objem rozpočtové rezervy na boj s covidem. Je to neobhajitelná rána do vazu českého zdravotnictví a českým zdravotníkům, kteří již dva roky vyvíjejí maximální nasazení v boji s epidemií. A jednoznačně a objektivně to povede ke snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Ale na sobě vláda nepochopitelně nešetří. Protože mimo jiné o 74 milionů oproti návrhu Aleny Schillerové zvyšuje rozpočet Úřadu vlády. O 9 miliard se snižuje rozpočet Ministerstva dopravy, kde se nesmyslně omezí prostředky na údržbu silnic a železničních tratí a kde se rovněž zdraží jízdné ve veřejné dopravě pro studenty a důchodce v důsledku výrazného snížení slev na tomto jízdném. Snižuje se i objem investic do dopravní infrastruktury. A to o 7,5 miliardy korun. Což je kontraproduktivní z hlediska budoucnosti mobility a hospodářského rozvoje. Na pováženou je i snížení rozpočtu do tzv. regionálního školství, což jsou třeba základní a střední školy, a to o čtyři miliardy korun. Zde se například počítá se zrušením plánovaného navyšování platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Snížení rozpočtu České pošty o jednu a půl miliardy pak zase povede ke zvýšení cen poštovních služeb pro občany, přičemž jde o veřejnou službu ve veřejném zájmu.
Snížení objemu finančních prostředků určených na podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci pro občany, kteří si aktivně hledají práci, zase může vést k tomu, že tito občané na hledání práce rezignují a dají přednost dlouhodobému čerpání nepojistných sociálních dávek. Katastrofální je plánování snížení objemu prostředků určených na příspěvek na péči o zdravotně postižené o téměř jednu miliardu korun. Drastické snižování už tak velmi nízké podpory těžce zdravotně postižených osob závislých na stále se zdražujících pečovatelských a asistentských službách včetně služeb pobytových, je naprosto asociální a povede ke snížení kvality života těchto osob i jejich zdravotního stavu. V tomto kontextu je pak naprostým výsměchem občanům, nejen těm zdravotně postiženým, plánované zvýšení odvodů do rozpočtu Evropské unie o celé dvě miliardy korun. Bez jakéhokoli důvodu a oprávnění v situaci, kdy je nutné české veřejné prostředky nasměrovat výhradně ke slušným a pracujícím českým občanům, jejichž životní úroveň se propadá vzhledem k enormně rostoucím cenám energií, potravin a dalších základních životních potřeb.
Součástí myšlení našich národohospodářů byla pro většinu našich moderních dějin šetrnost. Pracovat a šetřit, to bylo ostatně heslo i legendárního ministra Aloise Rašína. Cestou ke dlouhodobé stabilizaci veřejných rozpočtů není zvyšování daní, ale primárně zaměření na jejich výdajovou stránku. Deficit státního rozpočtu vzniká a zvyšuje a kumuluje se, pokud jsou veřejné výdaje opakovaně a dlouhodobě vyšší než veřejné příjmy. Stabilizovat rozpočet proto můžeme buď snižováním výdajů, nebo zvyšováním příjmů. Tyto dva způsoby ovšem rozhodně nejsou morálně rovnocenné. Pokud budeme zvyšovat daně, říkáme, tvrdíme, že stát ví lépe než pracující občané, jak zacházet s penězi, které oni vydělali. Jde tak tedy o předávání stále větší a větší moci státu a jeho orgánům na úkor lidské svobody a svobody rozhodování občanů.
Naopak, snižování výdajů by umožnilo celkem rychle odhalit a minimalizovat veškeré zbytné a neproduktivní agendy dosud z veřejných peněz financované. Není samozřejmě jiné cesty než prudce snížit výdaje státního rozpočtu v oblastech, které se netýkají mandatorních výdajů, veřejných služeb, které si občané platí z daní, a péče o ohrožené skupiny osob, o důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi a podobně.
Děkuji za pozornost.
