Společně s ministrem zahraničních věcí vám předkládám k projednání a schválení návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, který schválila vláda dne 9. března 2022. Dne 24. února zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu. Pro tuto bezdůvodnou agresi neexistuje v civilizovaném světě omluva a všechna dosavadní opatření, ať politická, či ekonomická namířená proti Rusku, jsou oprávněná a věřme, že přispějí k jeho rychlému oslabení.
Ministerstvo obrany prakticky od prvního dne reaguje na ruskou agresi na Ukrajině, ať již schválením mandátu pro případné nasazení sil a prostředků vyčleněných do aliančních sil rychlé reakce, konkrétní vojenskou materiální pomocí Ukrajině či výstavbou a zabezpečením provozu humanitární základny pro uprchlíky na Slovensku. V zájmu nutnosti posílit obranyschopnost východních spojenců se zahajuje výstavba mnohonárodních bojových uskupení NATO, konkrétně na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. A v této souvislosti předkládám společně s ministrem zahraničních věcí Poslanecké sněmovně k projednání návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice. Česká republika byla požádána Slovenskem, aby převzala roli vedoucí země ve slovenském bojovém uskupení.
Nabídky si velice vážíme a s hrdostí ji přijímáme. Vedle České republiky a Slovenska se o účast v tomto mnohonárodním bojovém uskupení zatím přihlásily: Německo, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko. Česká republika navrhuje vyslat na Slovensko až 650 vojáků. Naše zapojení by mimo jiné zahrnovalo prvky velení a spojení, mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a logistické zabezpečení. Slovenská vláda a parlament schválily 9. a 16. března mandát pro přijetí spojeneckých sil na svém území v počtu do 2 100 osob, z nichž je pro ČR vyčleněno 600 míst. Další mandát pro 50 vojáků z České republiky schválila slovenská vláda již 7. března k zajištění humanitární pomoci, konkrétně zřízení humanitární základny v okrese Liptovský Mikuláš k řešení uprchlické krize z Ukrajiny.
Ještě téhož dne odjeli naši vojáci na Slovensko a během tří dnů vybudovali stanovou základnu pro až 400 osob. Nyní zůstává na místě skupina do 50 osob, která zabezpečuje chod základny. Vojáci nejsou ozbrojeni a do doby schválení předkládaného materiálu oběma komorami parlamentu působí na Slovensku formou mimořádného cvičení. Financování navrhovaného působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany na Slovensku bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Celkové náklady se odhadují na 540 milionů korun, nicméně s ohledem na ještě probíhající jednání se slovenskou stranou a možný nárůst inflace nelze vyloučit, že tato částka nebude konečná.
Závěrem bych chtěla dodat, že nasazení našich vojáků na Slovensku má silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany. Navrhované působení bude vysoce hodnoceno na mezinárodní úrovni a posílí už tak nadstandardní vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou. V závěru mého vystoupení mi dovolte, dámy a pánové, abych poděkovala oběma předsedům výborů - pro obranu, zahraniční věci a bezpečnost obou komor parlamentu za to, že svolali výbory, tak jak vlastně co nejrychleji mohli pro to, abychom dnes na této schůzi mohli finálně mandát schválit.
Děkuji vám za pozornost.
