Ačkoliv na sídlištích žije skoro polovina všech Pražanů, dlouhodobá koncepce, která by určila směr jejich dalšího rozvoje a revitalizace chybí. „Pokud nyní, po osmi letech na magistrátu a čtyři měsíce před volbami, přichází Praha sobě s návrhem zřídit funkci náměstka primátora pro oblast sídlišť, není to nic jiného než marketingové mlácení prázdné slámy,“ uvedl Ondřej Prokop, zastupitel hlavního města Prahy a předseda pražské organizace hnutí ANO.
Chybící koncepci rozvoje sídlišť zdůraznil i Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů a panelista diskusního večera Ne/bezpečná sídliště. „Nejvíce sídlišť bylo postaveno v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, přičemž jejich životnost se odhadovala na třicet až padesát let. Tato doba uplynula, ale místo promyšlené revitalizace a rehabilitace sídlišť se v podstatě provádějí jen kosmetické úpravy a zateplení,“ uvedl Tomáš Kadeřábek.
Podle Kadeřábka se v minulosti pozornost příliš zaměřila na opravu panelových budov, a málo na začlenění sídlišť do moderních měst, postavených na životě komunit. „Urbanisticky je potřeba sídliště výrazněji propojovat s dalšími částmi města a současnou výstavbou. Sídliště nemají být „na okraji“, ani „vedle“. Ale mají být součástí širších městských celků,“ uvedl v průběhu diskuse. Zmínil přitom také fenomén chybějících mikroregionálních center na sídlištích a podpořil jejich možný další rozvoj.
„Měli bychom mít odvahu obohatit sídliště o novou výstavbu. Měla by být ikonická, zajímavá, a mohla by kupříkladu doplňovat komplex bytové zástavby o sdílené kanceláře apod.,“ upřesnil Kadeřábek. Sídliště se ale podle něj nebudou dobře rozvíjet, pokud bude chybět politická odvaha.
Také podle Ondřeje Prokopa je pro další rozvoj sídlišť nezbytné přijít s politicky odvážnou vizí, která se bude dívat na desetiletí dopředu. „Pozice náměstka primátora pro problematiku sídlišť nemá ze strany hnutí Praha sobě žádnou náplň ani koncepci,“ uvedl Prokop.
Hlavní město by mělo zpracovat jasnou koncepci, jakýsi standard pro sídliště a zřídit k němu rozvojový fond pro veřejnou infrastrukturu sídlišť. Většina okrajových městských částí není schopna financovat výstavbu tolik potřebných parkovacích domů pro rezidenty nebo nákladnou revitalizaci větších vnitrobloků a sídlištních prostranství pouze ze svých rozpočtů. „Postavit parkovací dům pro 200-300 aut, kterých by jen Jižní Město výhledově potřebovalo několik, je otázka třetiny až poloviny rozpočtu městské části. Revitalizace veřejných prostorů, kterých má Praze 11 připravených k realizaci desítky, je otázkou mnoha desítek milionů Kč. Tyto prostředky však sídlištní městské části v rozpočtu nemají, a projekty tak roky stojí. Ve volbách proto budeme usilovat o zřízení smysluplných dotačních programů pro sídliště k řešení těchto jejich akutních bolestí. Je třeba, aby sídliště konečně přestala být na okraji zájmu „velkých“ politiků z Marianského náměstí a jejich obnova dostala jasnou priorita.“ Dodal Prokop.
Pražská sídliště
Ve 200 tisících bytech situovaných v celkem 54 pražských sídlištích žije téměř půl milionu lidí, tedy přibližně čtyřicet procent všech Pražanů. V Praze je celkem 54 sídlišť. Některá sídliště jsou součástí velkých komplexů, jako je kupříkladu Jižní Město I. a II. (Háje, Litochleby, Opatov, Chodov, Horní Kunratice, Horní Roztyly) a Jihozápadní Město (Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice, Velká Ohrada). Nejvíce sídlišť bylo postaveno v 60. až 80. letech minulého století. Největší pražské sídliště – respektive sídlištní celky Jižního Města – vznikalo na „zelené louce“ v 70. letech minulého století, přičemž volné plochy pro výstavbu byly vytipovány již v 60. letech. Dnes na „Jižáku“ žije převážná část z téměř 80 tisíc obyvatel městské části Praha 11.