Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Diskuse o odškodnění újmy po očkování proti onemocnění covid-19. 4. prosince 2020 tady tehdejší ministr zdravotnictví Blatný při jednání o vakcínách proti covidu v Poslanecké sněmovně tady na plénu Sněmovny prohlásil: I když se nejedná o povinné očkování a nebude se jednat o povinné očkování stát přebírá garanci za toto očkování. V průběhu roku 2021 tlak na vakcinaci sílil, až na začátku prosince 2021 Ministerstvo zdravotnictví novelizovalo takzvanou očkovací vyhlášku, na jejímž základě se očkování proti covidu-19 mělo stát pro vybrané skupiny obyvatelstva povinným.
Současný ministr zdravotnictví Válek novelu očkovací vyhlášky a s ním povinné očkování zrušil po veřejném a politickém tlaku. Garance za očkování, která měla obsahovat i odškodnění újmy v důsledku očkování proti covidu-19 byla zhmotněna v jednom jediném ustanovení zákona č. 569/2020 Sb. s předlouhým názvem, který se dal zjednodušit jako takzvaný zákon o očkování proti onemocnění covid-19. Během roku a čtvrt, kdy se v České republice proti covidu očkuje, se ukázalo, že je málo pravděpodobné, že by Ministerstvo zdravotnictví vůbec někoho odškodnilo. Ustanovení § 2 zákona č. 569/2020 Sb., co do posouzení újmy a rozsahu náhrady odkazuje na zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který se má pro odškodnění případné újmy způsobené očkováním proti covidu-19 použít obdobně.
Ten však o prokazování účinné souvislosti mlčí, respektive pouze v ustanovení § 3 stanoví domněnku příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním, a to takto: Jedná-li se o újmu na zdraví, kterou prováděcí právní předpis stanoví jako pravděpodobný následek daného povinného očkování a tento následek nastane po provedení daného povinného očkování v době stanovené tímto prováděcím právním předpisem, má se za to, že újma na zdraví byla způsobena povinným očkováním. Co se týče odpovědnosti podle § 3 zákona č. 116/2020 Sb., zákon nestanoví, zda se jedná o domněnku vyvratitelnou či nevyvratitelnou. Prokazování příčinné souvislosti v otázkách újmy na zdraví je velmi obtížné, což silně oslabuje postavení poškozeného.
Toho si byl vědom Ústavní soud, když ve svém ustanovení ze dne 12. srpna 2008, poskytl argument a ten zní takto: Podstatou lékařství je vlastně vstupovat do celého řetězce příčin a následků do procesu, které probíhají v lidském těle a vnějším zásahem tyto procesy ovlivňovat, měnit jejich směr, působení a tak dále. Zásah lékaře tak vlastně sám o sobě mění přirozený běh věcí v lidském těle, zasahuje do komplexních vztahů příčin a následků. I v případě aktivního jednání lékaře, který zvolí určitý léčebný postup, je velmi obtížné (nesrozumitelné) stanovit, zda tento postup byl nade vší rozumnou pochybnost jedinou možnou příčinou škodlivého stavu.
Ústavní soud tak navázal na svou předchozí úvahu obsaženou v tomto ustanovení, a to že stoprocentní prokázání objektivní příčinné souvislosti se jeví Ústavnímu soudu jako nereálné, nebo nedosažitelné. Tuto úvahu Ústavní soud dále rozvíjí takto: Vzhledem k tomu, že pojem příčinná souvislost není právní předpis v České republice nijak definován, což ostatně zdůraznil ve svém rozsudku i nález soudu, nic nebrání judikatuře českých soudců, aby požadavek stoprocentně prokazované příčinné souvislosti přehodnotil a přijal adekvátnější a realističtější výklad způsobení škody, který by vyrovnával slabší postavení poškozených.
Je třeba důsledněji chránit pacientovo základní právo na tělesnou integritu a v posledku, jak dokazuje řešený případ, i právo na život, a to i skrz výklad příslušných ustanovení občanského zákoníku týkající se náhrady škody. V postupu doporučení Ministerstva zdravotnictví při podání žádosti o náhradu újmy způsobené očkování proti onemocnění covid-19 se uvádí, že lze uplatňovat ji za a) vytrpěné bolesti, za b) ztrátu na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. S tím, že tyto nároky je třeba stejně jako vlastně újmu na zdraví nejen tvrdit, ale také podložit potřebnými podklady.
Ačkoliv soud může za jisté výše těchto náhrad modifikovat a pro účely odškodnění ze strany Ministerstva zdravotnictví je nutné diskutovat o tom, aby docházelo k naplnění požadavků právní jistoty, proto prosím o podporu toho mého bodu, protože zde máme dva zákony k odškodnění újmy po očkování, ale ani jeden nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu zdůrazňovaný princip plné náhrady újmy. Řada lidí se nechala očkovat z různých důvodů, ať už z tlaku, chtěla ochránit společnost nebo i z finančních důvodů, nechtěli se pořád prokazovat testem, a jestliže se lidé nechali očkovat pro dobro společnosti, mělo by s nimi být státem také solidárně zacházeno. Nebo měl by stát se k nim solidárně postavit, pokud jim v důsledku očkování vznikly nějaké potíže.
Prosím o zařazení tohoto bodu za následující navržené body.
Děkuji.
