V podstatě vyznění této konference spočívalo v takové v podstatě opakovaně deklarované větě, že zdravotnictví nevzkvétá. Takže na tom v podstatě panovala naprostá shoda. Shoda panovala v tom, že souběhem výše uvedených vlivů se kvalita poskytované péče a dostupnost zhoršuje a záležitost vyžaduje systematické řešení. Tady opakovaně byla deklarována skvělá dostupnost, úroveň, nebo adekvátní dostupnost, úroveň zdravotní péče v Čechách. Já vždy říkám, že tato dostupnost a kvalita se velmi obtížně definuje a my se o to vůbec nesnažíme. A jak tady tedy opakovaně zaznělo: ano, pro vás všechny, věřím, že vám dostupnost zdravotní péče a kvalita je skvělá, ale podívejte se, jak to vypadá v Teplicích, jak to vypadá ve Frýdku-Místku, jak to vypadá v Chomutově. Ta kvalita je naprosto jiná a dostupnost a já se s tím setkávám v podstatě denně. Na naprosto banální, nicméně život zásadně ovlivňující vyšetření, jako například echografie srdce nebo koloskopie, se i v Praze čeká několik měsíců. A v oblastech, o kterých jsem se zmínil, se čeká v podstatě půl roku.
A podtrhuji, že této konference se ze všech pozvaných přes předběžný příslib nezúčastnili ministři za koalici financí a zdravotnictví. Jinými slovy, nebyli ochotni přiznat, že jim strategie chybí, a necítili se dostatečně silní v kramflecích, aby své problematické kroky obhájili.
S odstupem několika dnů jsem se zúčastnil zasedání vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, jejíž vyústění bylo podobně neakční a nic neříkající. A shodou okolností jsem okamžitě bezprostředně odtamtud odjel na konferenci o organizaci zdravotnictví v Izraeli. A bohužel bez překvapení musím konstatovat, že se jedná o jiný svět. Jedná se o svět vědomý si problémů, o svět, který je ochoten ty problémy skutečně pojmenovat. A který je také nabitý energií tyto problémy řešit. A pouhou součástí mozaiky, ale nikoliv v žádném případě zanedbatelnou, čtyři miliardy v žádném případně nejsou zanedbatelné, jsou příjmy zdravotních pojišťoven, kde platba za státní pojištěnce hraje nezanedbatelnou roli. A v této souvislosti reálné snížení tohoto příjmu je hazard, který si v současné době v žádném případě nemůžeme dovolit.
Jenom za rok 2021 klesly zdravotním pojišťovnám jejich rezervy o 19 miliard. Systém zdravotního pojištění dokázal absorbovat krizové výdaje díky rezervám zdravotních pojišťoven a díky také obdivuhodnému nasazení většiny zdravotníků. Pokud má ale systém zdravotního financování být i nadále udržitelný, pak výdaje pojišťoven musí odpovídat jejich předpokládaným příjmům. A na to se v podstatě tedy zapomíná a resort je krácen jako žádný jiný ve svých příjmech.
Ano, je pravda, že zůstatky na základních fondech pojišťoven dosahují zhruba 26 miliard. Je ale třeba si uvědomit, že za rok 2021 tyto rezervy poklesly o téměř 20 miliard, a tímto tempem vyvážený systém zdravotního pojištění nemůže rok 2023 přežít. Pokles zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven byl samozřejmě způsoben mimořádnou situací, to znamená tedy v podstatě onou pandemií. Současná politická situace, ekonomické důsledky se do celého hospodaření teprve promítají a v podstatě požadavky z toho plynoucí tedy v podstatě narostou, ale zdá se, že s ohledem na pandemii jako kdyby tato vláda měla za to, že tato pandemie tedy odezněla, a další krize nenastane.
Ale to je naprostý opak situace, to je znevážení současné situace, protože epidemie již opět narůstá a v podstatě eskalaci na podzim si netroufám vůbec odhadnout. Takže výdaje na boj s covidem byly a jsou tedy enormní. Jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna od počátku epidemie vydala na boj s covidem, s koronavirem přes 43 miliardy korun, v podstatě jako ilustrace toho, že ta epidemie náš život ovlivnila naprosto zásadně, je to, že přes zdánlivý ústup od počátku roku od nástupu nové vlády zemřelo na covid stále téměř 5 000 lidí, to je prostě ohromné číslo, a to v době, kdy máme dostupné očkování, kdy jsou dostupné léky a kdy ještě po část této doby platila protiepidemická opatření.
Ta byla zrušena bez jakékoliv strategie, co dál, a při současné tedy eskalaci, a zejména, co tedy bude na podzim. Vláda se chová jako pštros, který strká před nebezpečím hlavu do písku a svůj boj s covidovou pandemií v podstatě vzdává. Zde bych se chtěl zmínit, že vláda premiéra Petra Fialy v podstatě přes mrtvoly prosadila ve zkráceném režimu novelu pandemického zákona, který omezoval lidská práva a proti které značná část veřejnosti protestovala. Takže to bylo prosazeno v podstatě přes odpor veřejnosti s tím, že potřebuje mít efektivní nástroje a opatření pro boj s koronavirem.
Očekával bych, že ta efektivní opatření bude hledat i nyní, a to se v žádném případě tedy neděje. Co též vláda zcela vzdala - a řekl bych, ostudně vzdala - je vakcinace, od počátku roku tato v podstatě frekvence vakcinace tedy klesá. Takže zatímco za předchozí vlády bylo naočkováno, aspoň tedy částečně, dejme tomu 75 % dospělé populace, nyní se přidala pouhá 2 % a neočkují se ani 3 000 lidí denně. Přitom jsme se zavázali odebrat 10 milionů očkovacích dávek denně a už teď je jasné, že v podstatě nejsme schopni tedy vyčerpat.
Centra se zavírají a zejména na rozdíl od všech západoevropských zemí neexistuje kampaň, neexistuje kampaň, která by podporovala očkování. Já, když mluvím, tedy s kolegy ze skandinávských zemí, ze západního Německa, z Německa, ze Španělska, tak je to skutečně zcela zásadní rozdíl, takže tady pořád existuje minimálně skupina zcela nenaočkovaných, velmi velká skupina zcela neočkovaných seniorů, přibližně tedy 300 tisíc, a k nim se přidává v podstatě další skupina rizikových nemocných, kde ta ochrana tím očkováním tedy ztrácí účinnost. Takže tato riziková skupina v podstatě se tedy navyšuje, a na podzim se vzplanutí pandemie nemůže tedy do této skupiny nepropsat.
Během epidemie covidu kromě toho výrazně se snížil pocit zdravotních výkonů, včetně velmi tedy důležitých zdravotních výkonů, a já jsem patrně jediný, kdo si dal tedy práci a má v podstatě jakási reálná čísla. Takže například počet screeningových vyšetření, pokud jde o nádory, ale také počet onkologických, to znamená život zachraňujících operací poklesl přibližně o 20 % a tato redukce se nemůže nepromítnout do zdravotního stavu populace a nemůže se také nepromítnout do požadavků na zvýšené náklady zdravotní péče a nebude možné ji v podstatě vykompenzovat.
A za této situace v podstatě se navrhuje snížení příjmů do systému zdravotního pojištění. Považuju to za krajně tedy nezodpovědné. Je pravda, že vláda přišla s pozměňovacím návrhem, který navrhuje alternativní a promyšlenou, v podstatě vzorově matematicky promyšlenou valorizaci, nicméně ve finále je tato valorizace nedostatečná. A je podle mého názoru skandální, že s tímto návrhem se přišlo až pozdě a po masivní kritice původního ještě daleko více redukujícího plánu. Takže vládní zákony by měly z dobrých důvodů procházet meziresortním připomínkovým řízením.
Pan ministr financí se vyjádřil tím způsobem, že nějaké plus čtyři miliardy tedy nejsou, nehrají závažnou roli a že podstatná je... (Hlas mimo mikrofon.) nehrají zásadní roli, nehrají zásadní roli, a že tedy 98% shoda je dostatečná. Podle mého názoru dostatečná tedy není a bylo možné skutečně jednáním meziresortním a jednáním tedy férovým s opozicí dosáhnout vyšší shody. Takže správným řešením by bylo, aby vláda uznala svou chybu, aby uznala to, že původní návrh byl ukvapený, nedomyšlený a i současný návrh je vedený v podstatě snahou velmi významně - a je to i v ostatních zákonných normách - v podstatě šetřit, odstraňovat vše, co zavedla vláda ANO.
Takže následně by měla vláda svůj návrh vzít zpět, svůj návrh přepracovat a navrhnout ho jako samostatný zákon, který by prošel kvalitním oponentským meziresortním řízením. Současnou novelu klub ANO odmítá. Děkuji za pozornost.