prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

  • ANO 2011
  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,04. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.10.2022 18:20:00

Jako když se tahají z klobouku někde na pouti...

Jako když se tahají z klobouku někde na pouti...

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 26. října 2022 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

Dobrý den, vážená paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já se vyjádřím ke třem kapitolám, které jsou nějak mému srdci tedy blízké. Pochopitelně začnu kapitolou, která se týká Ministerstva zdravotnictví.

Všichni i laici tedy víme, že v podstatě zdravotnictví je, neboli říkáme tomu tedy mantra, v podstatě rezort zcela zásadního významu, ve kterém jsou ohromné prostředky, a víme, že naprostá většina těchto prostředků pochází ze zdravotního pojištění, kde víme, byla kolem toho bouřlivá debata, došlo k redukci těchto prostředků v důsledku snížení plateb za státní pojištěnce o nějakých 14 miliard. Samo Ministerstvo zdravotnictví, tedy samotný rozpočet Ministerstva zdravotnictví je zlomkový, nicméně v žádném případě tedy zanedbatelný a v podstatě i v této položce došlo ke zcela zásadní redukci, která je nesrovnatelná s redukcí v oblasti dalších rezortů, k redukci přibližně z 22 miliard na 15 miliard. Musím říct, že závidím představitelům předchozích zde diskutovaných rezortů, že v rámci oněch rezortů probíhá jakási diskuse o prioritách, jakási diskuse o novém nastavení. Já vás musím tedy ujistit, že v oblasti zdravotnictví žádná relevantní diskuse tedy neprobíhá. Pro mě je tedy naprosto fascinující, když sleduji ty jednotlivé položky, že v podstatě se jedná o jakýsi vývoj na jedné straně, který vychází z jakýchsi tradic, na druhé straně mi to připomíná, jako když se tahají v podstatě z klobouku někde na pouti, aniž by to jakkoliv zohledňovalo jakékoliv analýzy a jakýkoliv vývoj priorit. To je pro mě naprosto fascinující a dodám tedy příklad.

Výbor žádal ministra zdravotnictví písemně a zcela oficiálně o koncepci v oblasti pandemie, protože ta pandemie tady je, vyvíjí se, není zanedbatelná, zatěžuje rezort a něco stojí, organizační opatření atd. My jsme nedostali tedy koncepci. My jsme dostali zprávu o tom, co se konalo v posledních dvou letech. Je to pro mě naprosto neuvěřitelné a nemohu to označit jinak než tedy v podstatě cynismem.

Pokud jde o jednotlivé položky, tak pro zajímavost, musím kvitovat s povděkem, že tedy alespoň pokud jde o výzkum, tak objem prostředků neklesá, ale pokud jde o státní správu, v současném roce je to 2,544 miliardy. Je zde pokles proti současnému roku o desítky procent. Pokud jde o zvláštní zdravotnická zařízení, financování zdravotního ústavu, zdravotní záchranná služba, provoz letadel, ÚZIS, Národní lékařská knihovna atd., Agentura pro zdravotnický výzkum - její provoz - pokles z 8,4 miliardy na 2,4 miliardy. Já si vůbec neumím představit, jak tato zařízení tedy budou fungovat.

Zdravotnické programy. Pokles proti roku 2021 z 8,3 miliardy. Tyto programy zahrnují boj proti AIDS, terminální stavy, vrozené vady, efekty a kvalita, dostupnost. Zásadní problém dostupnost péče v regionech. Takže tady došlo k poklesu proti roku 2001 (2021?) z 8,3 miliardy na 5,4 miliardy.

Vyberu ještě z toho obsáhlého materiálu několik kuriozit nebo pozoruhodností. Jedna pozoruhodnost je, co se týká tedy platů všech zaměstnanců rezortu, takže to když přepočítáte, tam je v podstatě určitý počet zaměstnanců, a když přepočítáte ty platy, tak vám vyjde, že průměrný plat na jeden měsíc je 41 tisíc korun, což v podstatě ani není těch 130 % požadovaných ve školství, a když se podíváte na platy, na mzdové náklady zaměstnanců příspěvkových organizací, tak průměrný plat je 36 tisíc měsíčně. To jsou podle mě neuvěřitelné cifry.

A dodám ještě několik kuriozit, které ukážou, s jakou pečlivostí byl materiál v podstatě tedy připravován. Takže ta kuriozita - navýšení počtu zaměstnanců na ústředním orgánu Ministerstva zdravotnictví o 12 navázaných na Chytrou karanténu. Proboha, co to dneska je, tedy ta Chytrá karanténa? A další bod, který hned následuje, snížení počtu zaměstnanců KHS o 134 v souvislosti s Chytrou karanténou. Takže to jsou samozřejmě minoritní body, ale body, které zcela ilustrují, jakým způsobem se k tomu rozpočtu přistoupilo.

Takže já mohu konstatovat, že v podstatě ministerstvo, vedení rezortu se nechalo obrat o obrovskou část rozpočtu, nesrovnatelnou s ostatními rezorty. Je to pro mě skutečně neuvěřitelné a já si neumím představit, jak se tedy s tímto ten rezort v podstatě vypořádá, a není ani náznak nějaké koncepce, jak by k tomu tedy mohlo dojít.

Dále bych si dovolil ještě upozornit na dvě kapitoly samozřejmě značného významu, a je to Grantová agentura České republiky a Akademie věd. Grantová agentura České republiky je v podstatě velmi specifický orgán a musím říci, že vhled do toho orgánu nemůže mít nikdo, kdo v podstatě nepřišel do nějakého pravidelného kontaktu s touto institucí. Mně se tak naštěstí tedy podařilo a seděl jsem v různých dozorčích, kontrolních, vědeckých orgánech po několik let. Jestli v tomto státě je něco dokonale konstituované, tak je to skutečně Grantová agentura České republiky, která v podstatě distribuuje prostředky na účelovou podporu základního výzkumu. V podstatě o nutnosti pěstovat výzkum, o akcentu na tuto oblast není patrně tedy sporu a v podstatě tady se podívejme, jak se vyvíjí to financování, protože tady ten rozpočet v roce 2022 byl 4,67 miliardy a pro další léta je tady reálný pokles na 4,5 miliardy, který se neplánuje zvyšovat ani ve střednědobém výhledu, to znamená na léta 2024 a 2025. Při reálné inflaci, která dohromady za ty tři roky dosáhne nějakých 30-40 %, je to v podstatě naprosto likvidační a já si vůbec neumím představit, jak ta organizace v podstatě na takovou redukci zareaguje.

Dále se budu zabývat Akademií věd. To je samozřejmě opět velmi specifická organizace. Musím předem říci, že například v době covidu ona má své specifické vlastnosti a ve srovnání s jinými vědeckými strukturami, to znamená s univerzitami, je podle mého názoru přímočařejší a více tedy akceschopná.

Takže ona skutečně i během té pandemie tedy zcela efektivně tedy konala v oblastech, kde se ten výzkum pohybuje a vytvořila řadu diagnostických, restriktivních a v podstatě různých inovativních programů, které nakonec byly tedy prakticky realizovány. Opakovaně jsou tady nájezdy na Akademie věd, že to je v podstatě nějaký komunistický relikt a že měla být rozpuštěna a transformována do oblasti univerzit. Já s tím naprosto nesouhlasím. A i v jiných zemích, např. v Německu, v Rakousku a v Izraeli jsou podobné instituty stojící, mimo tedy univerzity, v Izraeli to je např. (nesrozumitelné) institut, kde jsem tedy též po nějakou dobu působil. Takže já považuji tuto instituci za naprosto zásadní pro výzkum v této republice.

A ještě bych chtěl říci, že když došli k názoru například v Rakousku, že je třeba určitá reforma v oblasti výzkumu, šli právě přes ty výzkumné instituce, protože byli daleko schopné pružněji reagovat na společenskou a politickou objednávku. Takže Akademie věd, rozpočet Akademie věd v letošním roce jednorázově byl rozpočet 7 miliard vylepšen o 293 milionů, což ovšem už se jasně deklarovalo, že příštím rokem se tedy nestane. Bylo přidáno 200 milionů, před navýšením energií, což kryje tento požadavek pouze tedy ze 60 % a v podstatě ten finální tedy rozpočet těch 7 miliard, co má tedy sanovat stát, je více méně na ty další léta zafixován. Znamená to, že v příštím roce to ta akademie jakžtakž bude schopna přežít, ale pro ten další rok, je zcela jasné, že pokud se něco nezmění, tak to bude doslova tedy likvidační záležitost, na kterou ta akademie bude muset reagovat v podstatě uzavřením určitých programů a propouštěním.

Na závěr si nechám ještě jako tedy úplný bonbónek, který uniká naší pozornosti, a to je v podstatě Ministerstvo pro vědu a výzkum. Já bych chtěl říci, že výzkum v této zemi, stejně jako v mnohých oblastech, bohužel tedy skutečně ten vzkvétá a charakterizuje ho rozdrobenost, charakterizuje... obecně je prostě neefektivní. Charakterizuje ho rozdrobenost, charakterizuje ho neefektivita, nemotivace a charakterizuje ho nedostatek konkurence, konkrétně tedy nedostatek zahraničních pracovníků. Aby toto bylo možné postupně nějakým způsobem změnit, vyžaduje to naprostou silný a setrvalý společenský tlak.

Já jsem zvyklý i věci zjednodušovat, tak silný politický tlak může vytvářet pouze tedy premiér. A já jsem byl vždy za to, aby premiér se stal automaticky předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum a tak tomu také v minulém období bylo. Takže místo toho, místo tohoto spontánního tlaku, který skutečně měl tu sílu věci v jednotlivých rezortech měnit, vzniklo ministerstvo, které se skrývá pod úřadem vlády a jeho samozřejmě rozpočet není tedy srovnatelný s rozpočtem ostatních v podstatě kapitol. Nicméně v žádném případě není zanedbatelný a v dnešní době, kdy tedy skutečně jasným apelem by měla být opravdu efektivita a prioritizace, je to naprosté znevážení veškerých deklarovaných snah. Takže já se v žádném případě nemohu přihlásit k návrhu rozpočtu v kapitolách, které jsem uvedl. A děkuji vám za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama