my jsme se tu dnes sešli a je to stále ještě dnes, půlnoc teprve přijde, protože opozice měla tu nutkavou potřebu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. A já to respektuji, opozice má na to plné právo, vždycky to respektovat budu. Stejně tak, jako je nárok opozice ptát se vlády na její postupy, předkládat nějaké alternativní vlastní návrhy a pak ty vládní oponovat. Tak aby se společně našla ta skutečně nejlepší řešení pro naše občany a zemi. To je legitimní součást demokratického systému a pokud to probíhá skutečně tak, jak jsem teď popsal, tak já jsem byl za to rád a byl bych rád, kdyby se tak dělo. Já mám tedy ale vážné pochybnosti, že zrovna dnešní schůze je to, co tímto směrem míří. Že jsou to zájmy lidí, které tímto jednáním sledujeme. Já tedy vycházím z toho, že po tom více než půl roce jsme i v této Sněmovně, když jsme přicházeli jako vládní koalice s návrhy, které byly v danou chvíli potřeba - ať už to bylo řešení té zděděné covidové vlny, či řešení jiných kritických situací, tak jsme zde čelili často obstrukcím, dlouhým jednáním a opozice fakticky blokovala možnost projednání návrhů pro zlepšení situace v České republice. A možná i vzhledem k tomu, že k té dnešní schůzi bylo avizováno, že se ta schůze klidně potáhne několik dní. Přitom, když se podívám na minulé volební období, tak v praxi, kdy byla argumentace věcná, kdy dostali prostor všichni, co chtěli vystoupit, tak na hlasování o důvěře, resp. nedůvěře vládě stačil vždycky maximálně jeden den. Takže na mě to spíš působí dojmem, že se tady znovu upřednostnila jakási touha po mediálních výstupech před tou reálnou prací pro občany, kterou se i někteří vystupující zde z řad opozice často zaklínají. A já bych si přál, aby to bylo jinak. Aby, kdy se tedy střetneme v nějakém názorové sporu, tak aby to byla věcná diskuse, vedla ke společnému cíli a aby opozice myslela vážně ten zájem o spolupráci na řešení té krize. Aby to bylo, že lidé jsou na prvním místě, což se objevuje i někde na bilboardech, aby prostě v tu těžkou chvíli nešlo o politikaření nebo o ten fakt, že máme za rohem komunální a senátní volby. Takže bychom místo těch - a já použiji slovo šarád, protože mi i ten úvod, který zazněl od pana Babiše, tak trochu připadal - tak abychom místo těch peněz, které stojí provoz Sněmovny daňové poplatníky, abychom tady odvedli práci a končili s rozhodnutími a se schválenou legislativou, abychom dokázali pomoci lidem, firmám, abychom dotáhli potřebná opatření, která ještě budou potřeba. Takže místo toho teď tady budeme ještě pravděpodobně ten zítřek poslouchat vystoupení, jak jsem zmínil, na což samozřejmě máte právo a pak tedy přijde k onomu hlasování.

On se blíží ten termín soudu pana poslance Babiše. Nedávno se ukázalo, že ve Francii se vyšetřují jeho možné daňové úniky, praní špinavých peněz. Takže já je chápu, že čím více mediálního humbuku je, tím se to lépe daří překrýt.

Já jsem tedy nedávno reflektoval veřejně i tu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která i hodnotila ten fakt posledního roku vlády ANO za rok 2021. Docela mne překvapilo, že v některých titulcích se to objevilo, že to jako je za to předchozí období, za ten rok 2021, v některých médiích se to neobjevilo, takže to hodnocení NKÚ vypadalo, že hovoří o této vládě. Přišlo mi to zvláštní. Nedělal jsem si analýzu, která média to jak pokrývala. Nicméně ta zpráva NKÚ popsala to, s čím my jsme argumentovali ještě jako opoziční strana, co byly naše výhrady a co se potvrdilo jako realita. Já bych to shrnul ve třech bodech tu zprávu NKÚ a ty body jsou následující. V roce 2021 byla Česká republika nejrychleji zadlužující se země v EU, měla jeden z nejnižších ekonomických růstů a měla rekordní schodek státního rozpočtu. Já jsem viděl ten titulek článku, který k tomu zněl: "Andrej Babiš poslal rozpočet do pekel". Což tedy vystihovalo tu realitu zcela přesně.

Já jsem zmínil tu (?) vlnu covidu, když se vláda Petra Fialy ujímala vlády a teď jsem zmínil i tu situaci ekonomickou. Takže v tomhle stavu jsme jako nová vláda zdědili Českou republiku a v těchto podmínkách jsme začali řešit tu stávající krizi i tu nově vzniklou krizi, která byla způsobena Putinovou agresí na Ukrajině. Já si na to nijak nestěžuji, ty věci prostě takto přicházejí, dokážeme se s tím porvat. Jenom konstatuji, jaká byla výchozí situace této vlády.

Pan poslanec Babiš tady několikrát zmínil Piráty, tak já jenom budu mluvit v tuto chvíli za Piráty. My jsme byli připraveni podílet se na vládnutí po volbách, deklarovali jsme to, deklarovali jsme to v rámci koalice, do té vlády jsme šli nést svoji odpovědnost vůči voličům. To, že ta situace bude obtížná, čemuž svědčil ten vývoj ještě před volbami a pak vlastně tím, když jsme čekali, jako vláda, než tedy budeme mít možnost ty věci začít řešit z exekutivy. Šli jsme do toho koaličního projektu, účastníme se s ním, spravujeme zemi v nelehké situaci a zároveň pracujeme na realizaci vládního programu, kde jsou promítnuty priority nás, dalších koaličních partnerů.

Já jsem nedávno musel sáhnout k trošku ostřejší rétorice, i když to není úplně mým zvykem, když zase pan Babiš něco kritizoval. A já jsem řekl, že být na jeho místě, tak stojím někde ve studu v rohu a mlčím. Nebo jdu svoje chyby odčinit prací. Asi máme oba velmi odlišný přístup k morálce a svědomí, takže neočkávám, že by něco takového udělal. Ostatně i dnes zde vystoupil a pak někam odjel.

Já s opozicí souhlasím v jedné věci. Ta situace teď je vážná, věc je kritická, řešení bude náročné. Máme energetickou krizi, bezpečnostní krizi, válku na Ukrajině a postupující inflaci. Ale nemyslím si, že zrovna několikadenní schůze je tím nejlepším receptem, jak tu krizi zmírnit. Možná bychom se spíše měli sejít na nějakých pracovních setkáních. Dneska probíhal výbor, myslím si, že tam s tím můžeme pohnout daleko více.

Já tedy co si myslím, že je vyloženě špatná vizitka, ale také se s tím dokážeme popasovat, že ANO slibovalo, že s respektem k evropskému předsednictví a té historické události před 13 lety, nebude vyvolávat pokus o shození vlády v období evropského předsednictví.

Jak se ukázalo, sliby, chyby. Je to tedy další slib, který nebyl dodržen. Ovšem s tím já jsem tedy ani moc nepočítal. Ale pojďme tedy radši k tomu, co je důležité, co budeme řešit v rámci té krize i v rámci těch jednotlivých agend, které mají ministři vlády, která je zde jako celek postavena před pokus o vyslovení nedůvěry, řešit.

Ta krize má takový potenciál, který není úplně pozitivní. Má potenciál lidi spíše vzdálit, což se vesele děje za podpory výroků a rozeštvávání obou stran opozice ve vztahu k demokracii spíše ji oslabit, než posílit a celkově vychýlit způsob života a svět kolem nás způsobem, jakým jsme si to nikdy nepřáli. Já si myslím, že takto k tomu musíme přistupovat, že ta rizika, nejen ekonomická, ale i ta, která jsem zmínil, jsou velká a musíme jim zabránit. Ostatně jako vláda jsme už udělali řadu kroků pro zlepšení a stabilizaci situace, nejen způsobené válkou na Ukrajině, ale i ve faktické pomoci lidem a řada dalších věcí se připravuje.

Naši ministři, já teď budu mluvit za pirátské ministry, za ministry vlády, senátoři, experti, všichni se podílejí na tom, aby koaliční vláda byla v tomto úspěšná. Já bych vyzval opozici o konstruktivní přístup. A o tom budou hovořit ještě dále moji kolegové a hovořili o tom moji kolegové, proto i já bych se teď věnoval krátce agendě, kterou mám svěřenou na Ministerstvu pro místní rozvoj, a i v oblasti digitalizace, kterou mám v gesci. Budu letem světem, protože ta agenda je poměrně obsáhlá, vypíchnu ty nejdůležitější věci.

K digitalizaci. Já musím na začátek říci, že za těch posledních 10, 15 let, možná 20, se vybudovaly skutečně základní pilíře české digitalizace. Základní registry, datové schránky, síť kontaktních míst veřejné správy tzv. CzechPOINT. To je vše fajn, ale je to málo. My jsme přebírali digitalizaci v České republice ve formě, která je značně roztříštěná, nekoordinovaná a vzhledem k tomu neukotvení je v jakémsi nesystematickém stavu, který je velmi těžké řešit. Ty připravené strategie - a my jsme se jako opozice vyjadřovali a ne kriticky ke koncepci Digitální Česko, ale s obavou, že ty cíle, které si stanovuje, nebudou realizovány, protože na to není aparát, nefunguje kooperace mezi ministerstvy a je velmi těžké, zejména ty věci, které mají přesah mezi třeba agendu financí a MPSV, v tomto stavu dodávat. Často ty strategie byly chápány jako nutné zlo a plněny byly spíše pro formu, pro vykazování, než aby reálně přinášely ty služby občanům. Co jsme udělali. Snaha o rychlou orientaci v systému, zmapování skutečného stavu, zacílení na vybrané části, které mají významný dopad zejména na občany, které jsou rozděleny na oblasti podle jednotlivých cílů a které jdou zavést v relativně krátké době. Většina z nich je ale běh na delší trať. Ať jsou to otázky předvyplněných formulářů, sdílení datového fondu a další.

Já bych tedy teď konkrétně, co se již děje a co je připraveno a konkrétní kroky. Směrem k občanům. Připravili jsme koncept Stát jako aplikace - pro mladší, kteří ještě asi budou vzhůru Stát jako appka. Co to má udělat. Snadnější komunikace se státem. To řešení je připravené, zajišťujeme jeho financování, které by nemělo být závratné oproti jiným projektům, maximálně nižší desítky milionů. Termín spuštění 3. kvartál roku 2023. I na evropské úrovni i na domácí úrovni se připravují e-Doklady a e-Peněženka, zrušení povinnosti nosit u sebe doklady. Máme připravené možnosti řešení, k dokončení je evropská legislativa, kterou věřím, že dotáhneme v době našeho předsednictví a plánovaný termín realizace je poslední čtvrtletí příštího roku. A pracujeme na Katalogu služeb. Dokončení realizace předpokládá právo občana na digitální službu. To je právě to, že úřady sdílí data, která mají, která jim občané poskytnou. A tam se stalo to, co jsme bohužel predikovali, i když právo občana na digitální službu bylo schváleno úžasnou spoluprací resortů, vlády, opozice a vlastně všech lidí, kteří se angažují v IT. Nicméně se to právo nenaplňovalo, hodně těch projektů a hodně těch agend zůstává na ten nejzazší termín a my musíme mít dokončení v roce 2025. My bychom chtěli mít ten Katalog služeb dokončený v 1. čtvrtletí roku 2025, k tomu napneme naše síly. Poměrně zásadní věc, a já si pamatuji moje první vystoupení ve věci digitalizace, byla otázka transparentního státu, a to zejména s ohledem na to, kolik stojí digitalizace a jaké úspory přináší. To znamená, že veškeré výdaje, které jdou v digitalizaci, by měly být transparentní, rozpoznatelné v rozpočtu, ne skryté. A hlavně by měly mít své metriky.

Když se bavíme o digitalizaci, stát musí vědět, kolik je stojí jedno razítko, jeden úkon na nějakém úřadu, aby když ho nahradí, aby mohl říct, že toto je ta reálná úspora. To znamená, že digitalizace je investice, odebírá práci a šetří peníze. My jsme spustili sběr metrik, transparentní financování chceme spustit v roce 2024, kdy už by to bylo veřejně sledovatelné. Ale, co si myslím, že je zcela zásadní, sjednotit vykazování těch nákladů v IT, protože já nevím, o čem všem se říká, že to je černá díra, kam ty věci dáte, ono se něco stane, je úplně jedno, kolik do toho investujete. Nicméně i na dotazy, kolik stojí české IT, jsem zde vystupoval s několika čísly ČSÚ, NKÚ, každý reportuje jiná čísla. Když budeme vědět ty celkové objemy, zefektivní se investice státu do ICT a termín zahájení toho sjednocení 1. čtvrtletí roku 2023.

V oblasti eGovernmentu - jednotný design a domény. Je zde připravený design pro státní weby, některé instituce ho implementovaly. Co to znamená. Že existuje jednotná identita pro státní správu, je poznat, že jste na webu státu, najdete přibližně ty podobné služby pod stejnými tlačítky, není to každý pes jiná ves, informace jsou dostupné, přívětivé. Termín realizace do 2. poloviny roku 2024.

Kontrola kvality - naprosto zásadní věc, která se neděje ve všech oblastech. My jsme upravili kompetence hlavního architekta při schvalování projektů, které budou nejen na začátku, kdy ten projekt je schválen, že se jde realizovat, ale je to průběžné, je to ke konci realizace, před zahájením provozu. Tady se vždycky schválí nějaký proces, nebo historicky se schválil nějaký systém, a ten se potom rozvíjel s vícenáklady a vrátila se kosmická loď. Sice hezká, sice drahá se spoustou funkcionalit navíc, ale z pohledu uživatelů naprosto nepoužitelná nebo použitelná velmi těžce. Důležitá je horizontální spolupráce mezi jednotlivými resorty, protože spoustu věcí, které se využívají na těch portálech, jsou stejné služby, stejné sdílené, ale nejsou sjednoceny.

My se chceme soustředit na oblast vzdělávání, protože ty nástroje té digitalizace jsou jedna věc, každopádně to know-how, jak s tím nakládat ve všech úrovních selhává. Takže využití je věc ta druhá. My jsme rozdělili celou tu koncepci vzdělávání do tří oblastí, kde už jsou stanoveny jednotlivé cíle, ty věci se dějí. Je to oblast školství, kde spolupracujeme s MŠMT, kde se soustředíme na rozvoj digitálních kompetencí, informatického myšlení. V Národním plánu obnovy jsou peníze pro vznik tematických oborů, či celých oborů na univerzitách. Myslím si, že to je zcela zásadní pokrýt to od toho základního vzdělání až po univerzity. Zásadní věc, kterou jsme zjistili při covidu - problematika digitálního vyloučení, kdy jsme zjistili, že 50 tisíc dětí nemá vůbec přístup na internet nebo nemá na čem se doma vzdělávat, když byly školy, mimo jiné nejdéle v Evropské unii, v lockdownu. Zajištění internetového připojení pro rodiny s dětmi, přístup k online výuce - opět mohu odreportovat ve větším detailu.

Vzdělávání úředníků státní správy - v tuto chvíli jsou pouze dílčí vzdělávací školení. To padá do takové to, mám školení, mám razítko, mám e-kurz - v praxi se to příliš neosvědčuje. Tam využíváme zapojení zahraničních programů nestátního sektoru od OECD.

Připravujeme také vzdělávání veřejnosti. Já jsem podobně jako třeba Slovinci vstoupil do diskuse i s největšími firmami, které toto dělají pro své zaměstnance, které spolupracovaly s jinými státy - IBM, Google, potažmo YouTube, Microsoft a další. Bude to celý koncept dlouhodobého vzdělávání, který by mířil potom na tu většinovou populaci.

Co si myslím, že je důležité, a já se divím, že teď zaznívá i z řad opozice spíše v tom veřejném prostoru než zde ve Sněmovně, za což jsem, kritika k transformaci digitalizace. Celou dobu se hovořilo o tom, že pro meziresortní věci a centrální systém, jako jsou registry, jako je NIA (?), jako jsou systémy státní správy, které mají přesah, musí existovat koordinované řízení. Transformační projekt, na kterém dělalo kolem 80 lidí spolu s Ministerstvem vnitra, financí, MPO, Úřadu vlády, MMR, NAKITu i SPSS, máme připraven projekt, vláda schválila legislativu pro vznik digitální agentury, kde skutečně dostaneme jednak technologii centrálních registrů ven tam, kde je schovaná na Ministerstvu vnitra dlouhou dobu, kde se do ní neinvestovalo. Ten deficit je tam zhruba 300 milionů, do té technologie a ta technologie je deset let stará. Takže my se tady můžeme vytočit nakrásno služby, ale když se k nim začnou přihlašovat lidi, tak ten systém prostě to neunese. Ty investice je potřeba, dostat to do rozpočtové kapitoly transparentně. To přináší projekt digitální transformace. V Poslanecké sněmovně, bude se záhy probírat, je balíček legislativních úprav právě pro vznik a nastavení kompetencí digitální agentury, která je v souladu s programovým prohlášením.

Jinak, abych řekl asi největší delivery, nebo to, co ta agentura zajišťuje, řízení podle dat, stability digitalizace v České republice nezávisle na tom politickém cyklu, podobně jako se třeba osvědčila a už svoje renomé si vydobyl NÚKIB. Možnost měřitelných výsledků a hlavně exportu toho know how na jednotlivé resorty, kde v tuto chvíli je často ta digitalizace řízena, řekněme, sice v té vertikále správně v rámci toho ministerstva, ale oproti koncepci celkového rozvoje digitalizace České republiky. Ty termíny jsou stanoveny ambiciózní. Vznik agentury 1. 1. 2003, činnost DIA zahájení 1. 4., 1. 9. se převádí agendy, k 1. 1. 2004 pak převody dalších systémů ROP, ROS, RUJAN.

Podle mě zásadní věc, a je to i teď v návrhu o veřejných zakázkách, je umožnění horizontální spolupráce, což znamená fungování jednotlivých resortů i správních úřadů, které mohou fungovat v té horizontále. Vychází to a je podložena mezinárodními zkušenostmi, horizontální spolupráce je v Dánsku, v Estonsku, v Rakousku. To znamená, že jedno centrální řešení nebo jedno řešení dodávané někde může být zároveň využíváno dalšími resorty, pokud ta funkcionalita je pro ně šikovná. Přenastavili jsme RVIS - Radu vlády pro informační společnost, změnili jsme status, zeštíhlení. Jsou tam pracovní skupiny. Poptali jsme, protože ty kapacity ve státní správě mají své limity, český digitální tým, kde jsou experti od analytiků přes největší společnosti, Svaz průmyslu a dopravy a je český digitální tým, který validuje ty jednotlivé teze.

A pak řešíme také, a to je podle mě důležité a máme tam už první úspěchy, i tu digitalizaci na poli Evropský unie v rámci našeho předsednictví. Pozitivní je hodnocení vedení CZ PRESS v oblasti digitální agendy ze strany všech partnerů EU. V červenci jsme dojednali dohodu s Evropským parlamentem na podobě digitální transformace EU do roku 2030 - program pro digitální dekádu. Nyní koordinujeme mezi 27 zeměmi pravidla pro umělou inteligenci či zavedení a rozšíření elektronické identity. Já jsem o ní hovořil. Každá země má nějaké své identní prvky, ale Evropská unie chce nastavit standard pro elektronickou identitu, která bude použitelná ve všech zemích EU od zabookování hotelu, přes prokázání nejvyššího dosaženého vzdělání a bude obsahovat ty věci, ale člověk nemusel cestovat s diplomem někde, aby se nemusel prokazovat, že je majitelem řidičského. Takže pokud se rozhodne tato data mít v té peněžence, bude je používat. A zároveň spolupracujeme velmi intenzivně, ať již na poli EU a NATO, ale třeba i s Izraelem na věci cyber security nejen v souvislosti s děním na Ukrajině.

Tohle jsou asi největší prvky v té digitalizaci. Já to, o čem jsem mluvil, i ty cíle s těmi termíny tady mám v dokumentu, ještě jsem ho nepředstavoval, protože marketing asi není to nejdůležitější ve chvíli, kdy řešíme krizi, ale myslím si, že když by se pak o tom někdo chtěl bavit v detailu, rád projdu ty jednotlivé termíny, zdrojování, kde bude dodáváno a na co se můžeme těšit do konce roku, od začátku roku a pak v průběhu zejména roku 2023, neboť ty další cíle 2024 jsou v tuto chvíli příliš vzdálené a ne, že bychom na nich nepracovali.

K Ministerstvu pro místní rozvoj, teď půjdu skutečně na ty nejdůležitější věci, velkým sporem tady, bylo to v minulém volebním období, je stavební zákon. Stavební zákon má teď Legislativní rada vlády v několika variantách. Ta kritika stavebního zákona, kterou jsme měli, se promítla do toho návrhu. Řešíme - a zachovali jsme to, co je v něm dobré. Když se podíváme na zjednodušení toho procesu, tak už jenom jedna forma toho procesu nejde. Je to jenom jedno řízení. Jsou tam dotčené orgány integrovány do jednoho procesu. Bavíme se o tom, jaké kroky lze potom realizovat i v rámci digitalizace. Navrhli jsme odklad účinnosti z jednoduchého důvodu. Nechceme, aby vznikl Nejvyšší stavební úřad, nicméně speciální stavební úřad vzniká. Ke stanovenému termínu 1. 7. 2023 bude fungovat a vykonávat svoji činnost.

My jsme na rozdíl od toho prvotního zákona - chápu, že nám to je někým vyčítáno -, asi více dbali na zachování práv veřejnosti, ochranu životního prostředí, památek, prostě těch relevantních zájmů. Jsou zde oblasti, které naopak jsme trochu rozvolnili, a to zejména s ohledem na energetickou krizi. Je to umisťování zdrojů obnovitelné energie do krajiny, soláry, ale část těch návrhů přijde už pravděpodobně v rámci toho energetického balíčku ve spolupráci s MPO, protože to spolu úzce souvisí.

K digitalizaci stavebního řízení, tady se zastavím, protože mě zrovna nedávno paní poslankyně Dostálová k tomu interpelovala. Ta digitalizace stavebního řízení s návazností na Národní plán obnovy je naprosto klíčový projekt, ale když jsem přišel na ministerstvo, a neříkám zde žádnou novinku, protože jsem tady o tom mluvil už několikrát, tak ten projekt prostě nebyl řádně připraven a rozhodně nebyl personálně zabezpečen. Já jsem to tam říkal, bylo mi to trochu líto, znovu to zopakuji. Zodpovědnost za tu realizaci měl na triku jediný zaměstnanec, respektive zaměstnankyně, která tedy potom odešla, ale naštěstí už jsme to oddělení naplnili a ta práce probíhá.

Já se divím právě té interpelaci na toto téma, protože si myslím, že to paní Dostálová musela vědět, že tam sice běží nějaké dialogy, ale faktická příprava je jedna tabulka, která definuje nějaké systémy, prakticky obrázek, že ten projekt není zanechán tak, abychom mohli plynule navázat dokončit ta výběrová řízení. Ostatně tedy já jsem ještě prováděl poměrně revizi, protože když se objevily okolnosti kauzy Dozimetr, tak na tom projektu se údajně, i když já nevím, co tam dělal za milion korun, podílel i pan Štefel z té kauzy. Byl tam vylistován jako konzultant za dvakrát 500 tisíc korun, konzultant na digitalizaci stavebního řízení.

Ten projekt neměl dostatečně vyřešeny některé poměrně důležité věci, a to propojení se spisovou službou a zvláště pak stále není vyřešena ta spisová odluka, to je 300 kilometrů spisů, když se bavíme o spisové odluce. Takže jsme přistoupili k revizi, finišujeme upravený projekt, který bude levnější. Zajistí podle mě výrazně lepší služby a neuvede obce do problematické situace okolo spisů.

A už jen letem světem. Máme evropské předsednictví. Česká republika se za 18 let, a tady musím nechat, že i za vlády ANO, které mělo toto ministerstvo - v této oblasti tedy hovořím - zodpovědné, tak Česká republika jako celek, což není pouze MMR, se stala premiantem v oblasti využívání evropských fondů. Z programového období 2014-2020 již dostala proplaceno z EU rozpočtu více jak 540 miliard, což ji aktuálně řadí na historicky nejlepší místo v EU, to je čtvrté místo. Ale od toho desátého nebo jedenáctého, kde se to přebíralo, jsme na čtvrtém. V přípravě my máme již implementace nových programů v novém období a tenhle měsíc bude schválen poslední operační program spravedlivá transformace a ostatní programy v letošním roce již vyhlásily nebo vyhlásí 200 výzev ještě letos zhruba za 240 miliard korun, což je více jak 40 % na celé to programovací období. Takže do toho nového období 2021 jdeme připraveni a já jsem měl možnost to opět konzultovat i zástupci Komise, dneska je tady komisařka Fecher (?) a já jsem tedy přišel právě ze setkání evropských ministrů zodpovědných za tuto agendu a tleskají České republice v tom, jak jsme teď postoupili v dohodě o partnerství a jak jsme připraveni nejen ve věci kohezní politiky.

Jinak pracujeme na změně národních dotačních titulů tak, aby byly mířeny přesně. Já jsem tam objevil jisté disproporce, třeba přílišná kumulace nebo opakované získání téže dotace, takže budeme v nejbližší době představovat nové národní programy pro rok 2023, které budou mít lepší evaluaci, dokážeme v nich zohledňovat skutečně regionální aspekty, které jsou specifické třeba pro vyloučená nebo nějaká strukturálně postižená sídla, a budeme se soustředit významně na bydlení.

K těm evropským dotacím možná nutno říci, že v červenci došlo od Evropské komise rozhodnutí, a já bych tedy tohle zdůraznil, že auditní řízení ke střetu zájmů, který se týkal bývalého premiéra Andreje Babiše, byla uzavřena. Tento krok tedy ukončil víc jak tři roky trvající řízení, během kterého česká strana tvrdohlavě odmítala přijmout ty závěry Evropské komise. Tím, že my jsme dotáhli potřebné legislativy, udělali změny, tak skončila skutečně ta mezinárodní ostuda, za kterou se řada lidí v České republice i v zahraničí chytala za hlavu. Nyní je tedy česká strana i právě díky krokům, které jsme udělali jako nová vláda, konečně v souladu s dodržováním předpisů ke střetu zájmů. Zavedli jsme všechna doporučení a z toho závěrečného dopisu je zřejmé, že Evropská komise posun k férovému a čistému dotačnímu prostředí oceňuje.

Mimo jiné, první věc, která nám byla řečena po nástupu do vlády, byla, že pokud ten stav, který byl v rámci auditu a střetu zájmů bývalého premiéra Babiše, bude přetrvávat a nedojde k dlouho blokované legislativní úpravě, nedostaneme peníze z Národního plánu obnovy, na který máme nárok. Tudíž závěr Evropské komise po našich změnách vede k tomu, že peníze jsou odblokovány. Česká republika tedy v tuto chvíli je na čtvrtém místě v úspěšnosti čerpání a jsme považováni za důvěryhodné partnery. Takže za mě žádné dotační peníze na toastové linky pana Babiše už se prostě nebudou opakovat v tomto stylu.

Jinak chci říci, že jsme se postavili k dořešení některých krizových situací, ať už to byly uvolněné peníze pro možné rekonstrukce bytů pro lidi, kteří prchají před Putinovou válkou. Do programu živel jsme dolili ty slíbené peníze, budou teď v novele rozpočtu pro obce zasažené povodněmi a analyzujeme situaci v Národním parku Švýcarsko. Byl jsem tam jednat jak se zástupci obcí, tak i cestovního ruchu, jak jim můžeme pomoci.

V tuto chvíli na rozvoj regionů, kam jsou namířeny i programy IROP, který už také spouštíme, je vyčleněna zásadní částka. Opět o čem je důležité hovořit, je přesnější cílení národních dotačních titulů. My jsme ještě na závěr tohoto roku i v té novele s Ministerstvem financí a na vládě dostali více peněz na národní programy, které pomohou obcím, těm, kteří byli úspěšní v dání těch projektů, nicméně tam nebylo dostatečné finanční krytí. Takže většina projektů, které jsou teď třeba relevantní, rekonstrukce veřejných budov, ty peníze ještě budou moci čerpat, protože jejich projekty byly úspěšné, ale nebyly tam pro ně připraveny peníze, když jsme přejímali rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj. Nyní tedy tam je myslím, že - nově jsme tam dali 1,2 miliardy.

Co si myslím, že je podle mě zásadní, vytvořili jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj analytické pracoviště nad všemi těmi politikami, které se bude soustředit právě na tu strategii a analýzy. Proč? Protože pokud peněz je výrazně méně, věci jsou výrazně dražší, je potřeba přesněji cílit, měřit ty výsledky. Mě trošku zarazilo, když se tady pan Babiš smál, že jsme hledali ředitele a šířili inzerát všemi cestami včetně Facebooku. Já tedy nevím, jestli za těch osm let ve vládě někdy řešil, jak se obsazují pozice ve státní správě, že se dělají přesně podle zákona na stránkách vyhlášením výběrového řízení, které se řídí jasnými pravidly. A to, že jako ministr na své soukromé síti sdílím link na tu stránku ministerstva, naopak zvyšuje dosah a umožňuje lidem, kteří třeba nesedí nad stránkami ministerstva, aby tam hledali, jestli tam náhodou není nějaká uvolněná pozice, se do tohoto řízení, pokud splňují kritéria, přihlásit, případně pokud mají ta kritéria naplněna, tak v nich uspět. Mě trošku, a já nerad kopu do někoho, ale doporučoval mi tedy pan Babiš právě paní Kláru Dostálovou, že by se mohla přihlásit, tak já nevím, kdo testoval nebo jakým způsobem třeba se zjistilo, že pan Štefl je ten nejvhodnější z kauzy Dozimetr a byl tam nabrán, tak my se snažíme skutečně hledat lidi dle zákona tak, aby měli kompetence, ale hlavně, aby po nich také, když už tam odvedou nebo mají vykázanou nějakou práci, pobírají peníze, tak aby tuto práci skutečně odvedli.

Veřejné zakázky. My teď máme v září ve Sněmovně do prvního čtení novelu zákona o veřejných zakázkách, která konečně udává ten zákon do souladu s evropskými směrnicemi a v několika ohledech napravuje implementační dluh minulé vlády. My jsme zpracovali metodiku pro zadavatele. Nově se tam objevilo, jakým způsobem uplatňovat mezinárodní sankce. V oblasti sankcí jsme tedy připravili i novelu k zakázkovému zákonu a prosazujeme přijetí Magnitského zákona, za který by chtěl poděkovat kolegovi Lipavskému. Věnujeme se podpoře centrálního nakupování. Je zde připravena reforma ÚOHS, elektronizace veřejných zakázek a metodická podpora. Zaměřujeme se i na oblast cestovního ruchu. Připravujeme ve spolupráci s ministerstvy, ale i s partnery zákon o podpoře cestovního ruchu. Zpracovává se RIA k tomu věcnému návrhu zákona a chceme prostě mít zákon o cestovním ruchu třeba po vzoru Rakouska, Itálie, Chorvatska. Je velmi očekáván, a to z jednoduchého důvodu. Cestovní ruch a i Evropská unie ho identifikovala v těch 14 oblastech nejvíce zasaženým covidem i z důvodu války, ten cestovní ruch incomingový, který má významný podíl na hrubém domácím produktu, nemá na růžích ustláno. Chceme tedy přijít se zákonem, který umožní participaci financování části státu, části třeba firem podnikajícím v dané oblasti a toho daného regionu. Řešíme Airbnb. Posíláme již nastartovaný projekt eTurista do Národního plánu obnovy.

Já zakončím asi nejdůležitější prioritou. Myslím si, že je zcela klíčová, a to je bydlení. Jeho dostupnost, respektive jeho nedostupnost pro stále větší část společnosti. Je to problém, na který narážíme každý den, a když vyjedeme do zahraničí, tak snad kromě států, které mají mohutný fond a umožňují skutečně na úrovni municipalit stavět, viz Dánsko, kde jsme teď byli za kolegy řešit, jak mají nastaven právě ten fond a pak ta jednotlivá družstva, která jsou ve spolupráci s municipalitami realizována, tak téměř každá evropská země má zásadní problémy. Již ne tak se sociálním bydlením, ale s tzv. affordable housing, to znamená dostupným bydlením, bydlením, které si můžou občané dovolit, a to jak z pohledu bydlení vlastnického, nebo z pohledu bydlení nájemního. Nedostatek obecních a městských bytů. Je zde nestabilní prostředí pro mladé rodiny, a to pořízení vlastního bydlení se začíná rovnat luxusu pro nejbohatší. Nezmiňuji pouze Prahu. Je to stále častěji v menších městech, kdy třeba ty nájmy už jsou adekvátní Praze. A mě trošku pobavilo, když mi někdo teď vyčetl, když se tady jako osm let s tím nic moc nedělo, a teď by se to mělo zachránit během osmi měsíců. Nicméně nastavujeme nově na SFPI tři druhy výzev, které by měly iniciovat trochu boom v tomto směru, neboť to už není limitováno sociálním bydlením, ale bude to právě dostupné bydlení a na několika úrovních na tom pracujeme téměř denně. Ať je to zákon stavební, který by měl urychlit faktické povolování staveb, je to zákon o podpoře bydlení, na kterém spolupracujeme s MPSV a snažíme se samozřejmě a teď i s Ministerstvem financí vytvářet vhodné finanční nástroje. Tady je Národní rozvojová banka, ale my jednáme s Evropskou investiční bankou a pod NERVem, vládním NERVem, ekonomickým poradním orgánem, vznikla skupina na ekonomiku domácností, který má speciální tým, který právě řeší různé modely financování výstavby, ať už od toho - skoro vždycky mě napadne čekání na Godota, budeme dělat PPP projekty, tak zatím máme nějaké cesty, dálnice, víceméně jednu zatím, tak ty ekonomické modely jsou různé. Je zde otevřená věc pojišťoven, vstupování do budování nájemního bydlení a další. Takže snažíme se najít možnosti kofinancování výstavby.

Zákon o podpoře bydlení. Taktéž, pracuje se na RIA a chtěli bychom ho představit v druhé polovině roku 2023. Věřím, že ty programy, které budou jak pod SFPI, tak pokud budeme stavět i národní programy, budou výrazně vstřícnější. Zároveň jsme rozjeli i debatu o využití části modernizačního fondu, kde těch původních devět oblastí bychom chtěli rozšířit o výstavbu dostupného bydlení s těmi nízkoenergetickými standardy. Zároveň máme připravenu komponentu a v té renegociaci Národního plánu obnovy chceme do něj dát i komponentu výstavby dostupného bydlení. Je to komplexní problém. Chtěl bych poděkovat i kolegům z jiných resortů, kteří buďto to reflektují ve svých spravovaných fondech, anebo se na tom přímo podílejí. Je to Ministerstvo financí, je to Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já bych možná na závěr, a promiňte mi, že to bylo delší, ale mám ty dvě oblasti, tak bych to shrnul. Asi nejdůležitější je práce na dostupném bydlení pro občany, usnadnění a zrychlení stavebního řízení a zlepšení kvality života v regionech na základě férovějšího a průhlednějšího systému veřejných zakázek a přesnějšímu cílení jednotlivých programů, které stimulují rozvoj regionů. Jako první v historii naší země budujeme základy nutné pro plné rozjetí digitalizace, která ve finále ušetří lidem čas, peníze a nervy. Kdybych to přirovnal ke stavbě domu, tak mně často přijde, že u těch předchozích vlád se nakupovaly karafiáty do oken, ale bez toho, aby byla postavena ta pevná základna toho baráku. Jsou to ty centrální systémy a je to skutečně agentura, která dokáže řídit českou digitalizaci i v tom nadresortním pohledu. Všechny zmíněné oblasti a spousta dalších byly dlouhá léta opomíjeny a prostě my ten dluh musíme dohánět. Není to tedy tak, že bychom startovali z nějakého bodu nula, ale ve spoustě případů jsou to až zanedbané tedy minusové startovní pozice. Nesnažíme se vymyslet kolo, ve spoustě věcí postupujeme dle zahraničních příkladů, ať je to věc digitalizace veřejných zakázek, jejich zjednodušení. Dánsko, agentura pro digitalizaci, podobně jako my už máme NÚKIB. Všechny úspěšné státy, který prošly rychle digitální transformací, měly nadresortní expertní řízení digitalizace.

Já bych si přál, aby se spousta těch věcí, které jsem tady zmínil, dělo i za bývalé vlády. My jsme mnoho návrhů přinášeli jako opozice, jako Piráti, ať už se to týkalo zlepšení života rodin, dostupné bydlení, řešení dluhových pastí či možná přeorientování některých částí ekonomiky na modernější trendy. Některá zlepšení se nám podařilo prosadit. Řada jich v bývalém nastavení za vlády ANO neprošla. Možná některé věci, kdyby byly funkční a byly teď již v praxi zavedeny, tak by nám významně pomohly zvládnout tuhle složitou dobu a tu krizi. My se je snažit zavádět budeme a já doufám, že nebudeme čelit významným obstrukcím jenom proto, že to jsou návrhy vládní, nikoliv návrhy opoziční, které třeba v případech řešení krize a návrhů týkajících se energetiky a ekonomiky prostě nejsou zasazeny do reálného rámce, ať již celkových nákladů na to řešení, či jejich realizaci v rámci evropského kontextu. Já vám děkuji za pozornost a omlouvám za delší projev.