Ministerstvo spravedlnosti, které zde dnes zastupuji, vyhotovilo v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2020 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.

Cílem tohoto návrhu je v první řadě zapracovat směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1151, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, jejíž transpoziční lhůta uplynula 1. srpna 2022. Ta směrnice vyžaduje především:
a) Ve všech členských státech musí být možné alespoň společnost s ručením omezeným založit a zapsat do obchodního rejstříku prostřednictvím vzoru zcela on-line, tedy digitálně, stejně jako musí být možné zcela on-line zapsat pobočky společnosti.
b) Společnostem musí být umožněno předkládat požadované dokumenty či údaje příslušným orgánům taktéž přes internet.
c) Členské státy musí vytvořit evidenci osob, které jsou vyloučeny z výkonu funkce v orgánech společnosti.
d) Ten čtvrtý, nejdůležitější pilíř je: Posiluje se výměna informací mezi obchodními rejstříky členských států a rozšiřuje se množství údajů o evropských společnostech bezplatně dostupných na internetu.

Navržené změny týkající se procesu on-line založení společnosti navazují na novelizaci notářského řádu z loňského roku, v níž se umožnilo sepisování notářských zápisů v elektronické podobě a uspořádání zabezpečené videokonference s notářem. Proces založení společnosti se dále zjednoduší vytvořením vzoru společenské smlouvy dostupného na internetu a zrušením požadavku získat živnostenské oprávnění před vznikem společnosti.

Podle stávající úpravy je potřeba, aby zakladatelé kapitálové společnosti nejprve se sešli s notářem, poté ohlásili živnost u živnostenského úřadu, pokud chtějí podnikat živnostenským způsobem, a teprve poté opět s notářem dokončili zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Nově budou moci zakladatelé s notářem společnost založit i zapsat do obchodního rejstříku a nezávisle na tom vyřizovat živnostenské oprávnění živnostenským úřadem, což bude výrazně jednodušší a zároveň levnější. Navrhuje se také další snížení administrativní zátěže zakladatelů společností, kdy napříště nebude nutné dokládat některé údaje duplicitně, jak při zápisu společnosti do obchodního rejstříku, tak při ohlášení třeba živnosti živnostenskému úřadu. Například první důvod užívání prostor, v nichž bude mít společnost sídlo a podobně.

Návrh zákona dále obsahuje změny navazující na poznatky v praxi v oblasti fungování veřejných rejstříků. Jedná se například o úpravu rozsahu zapisovaných údajů, například zápis organizačních jednotek v zahraničních fundacích a zahraničních ústavů, nebo zabránění souběžným zápisům rejstříkovými soudy a notáři. Tím předkládaným návrhem je tedy naplněn požadavek programového prohlášení vlády navrhnout změny, které dále usnadní zakládání a zápis společností s ručením omezeným do obchodního rejstříku s využitím prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci.

Účinnost je v návrhu stanovena na 1. července 2022, bude však nezbytné ji s ohledem na postup projednávání tedy posunout. K posunu účinnosti se také vztahuje jeden z uplatněných pozměňovacích návrhů pana poslance Bendy. Jinak to projednání jak probíhalo. Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona dne 27. června 2022 a vydal usnesení, v němž doporučuje tento návrh schválit. Druhé čtení pak proběhlo 8. 9. K návrhu byly uplatněny čtyři pozměňovací návrhy, s nimiž Ministerstvo spravedlnosti jako předkladatel souhlasí.

Ústavně-právní výbor jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení vydal na své schůzi 14. 9. usnesení, jímž doporučil Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v jím určeném pořadí a zaujal ke všem předloženým pozměňovacím návrhům stanovisko souhlasné. Tolik tedy na úvod.

Děkuji za pozornost.