Zbigniew Brzezinski, horlivý antikomunista ukrajinsko-polského původu, je autorem knihy The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives z roku 1997 o geopolitice, která byla založena na Mackinderově teorii Heartland Theory. Brzezinski tvrdil, že USA si mohou udržet globální nadvládu pouze tehdy, pokud zabrání vzniku jediné mocnosti na Světovém ostrově. Je to drobný citát z mé nové knihy „Studená válka 3.0.“ Z kapitoly, kde upozorňuji na myšlenky jednoho novináře v dubnu 2022 v Asia Times. Jan Krikke je publicista dlouhodobě působící v Japonsku, Hongkongu a obecně v Asii. Připomíná, že středem Eurasie (Světového ostrova) oblast od východní Evropy po Sibiř. V knize píši: Krikke napsal: „…Brzezinského doktrína zůstává vlivná v americkém zahraničněpolitickém establishmentu. Jeho chráněnci, mezi nimi i ukrajinská emigrantka Victoria Nulandová, náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti, jsou mocným hlasem na americkém ministerstvu zahraničí. V roce 2014, během vrcholu protestů na Majdanu v Kyjevě, ruská rozvědka zachytila telefonní hovor mezi Nulandovou a tehdejším americkým velvyslancem Geoffrey Pyattem, který diskutoval o vytvoření nové ukrajinské vlády. Ukazuje svou lhostejnost k Evropě při provádění americké strategické politiky a je slyšet, jak říká velvyslanci "Do prdele s EU". V letech po Majdanu se USA řídily afghánským scénářem a nalévaly do Ukrajiny stovky milionů dolarů vojenské pomoci, s požadovaným výsledkem: ruskou reakcí…“ Brezinski s naprostou militantní tvrdou otevřeností psal o tom, že se musí USA připravit udělat to, co se dnes děje na Ukrajině, a jak USA tančí svůj válečný provokační tanec kolem Tchaj-wanu. Je nutné připomenout v pár citátech z jeho knihy The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic, která česky vyšla pod názvem „Velká šachovnice: K čemu Ameriku zavazuje její globální převaha,“ že jde ze strany Brzezinského o výzvu. Hned v krátkém úvodu napsal, že „rozpad Sovětského svazu byl posledním stupněm k rychlému vzestupu mocnosti západní polokoule, Spojených států, jako jediné a první skutečně globální velmoci… Jakým způsobem se globálně angažovaná Amerika vyrovná se složitými mocenskými vztahy v Eurasii – a zejména dokáže-li zabránit nástupu jiné dominantní aantagonistické euroasijské mocnosti, bude prubířským kamenem americké schopnosti uplatňovat světové prvenství....…je nanejvýš důležité, aby v Eurasii nepovstal vyzyvatel schopný Eurasii ovládnout, a tudíž i vyzval Ameriku na souboj…“ Proto Brzezinski napsal knihu, která vybízela k velké konfrontaci. Její úvodní část na Ukrajině zažíváme. Již v roce 1997 v této knize vyzývá: „Evropa slouží také jako odrazový můstek k postupné expanzi demokracie hlouběji do Eurasie – její evropská expanze na východ by upevnila vítězství demokracie z 90.let… Evropa však pro Ameriku představuje především základní geopolitické předmostí na euroasijském kontinentu… bez úzkých transatlantických pout americký primát v Eurasii okamžitě slábne…“ Konkrétně na str. 117 (českého překladu z roku 1997) je nenápadná, ale klíčová věta o Ukrajině: „Přestože Západ, zejména Spojené státy, zpočátku geopolitickou důležitost samostatné Ukrajiny přehlížel, v polovině 90.let začaly …novou identitu Kyjeva silně podporovat. V červenci 1996 prohlásil americký ministr obrany, že „význam nezávislé Ukrajiny pro bezpečnost a stabilitu v Evropě nelze docenit…“ USA se podařilo neustálým politickým a ekonomickým tlakem velkých korporací dotlačit v EU pravicové vlády k přihlouplému, až debilnímu, papouškování protiruské politiky USA. Ale tato politika po rozpoutání konfliktu na Ukrajině se pro EU stala osudnou. Unie se nechala nachytat na vyhlášení protiruských sankcí a ty vážně oslabují ekonomiku EU a posilují USA. Kvůli blbosti europolitiků (tedy i české fialově tupé vládě) odstřihnutí od ruského plynu a ropy je vlastně trestem západní Evropě za blbost europolitiků podílet se na sankcích USA. Obávám se, že zničení obou plynovodů je vyhlášení války nejen Německu, ale celé EU. Jen hlupáci, kteří stojí v jením čele si to stále přiznat nechtějí. Nebo jsou slepí?
A odnesou to občané Evropy. Jaroslav Doubrava
