Příběh bratří Mašínů rozděluje lidi již dlouho a bude je rozdělovat do té doby, než česká společnost dá svobodu v žebříčku hodnot tam, kam v demokracii patří - na 1. místo. Že tomu tak v historii samostatného Československa a České republiky nikdy nebylo, dokládá jedno státní fiasko za druhým - bez odporu obsazení pohraničí v roce 1938, okupace země Německem 1939 (bez odporu), komunistický puč v roce 1948 (bez odporu), sovětská okupace 1968 (bez odporu) a dnešní podpora Putinova režimu zatím rovněž spíš za přihlížení mlčící většiny. A že jsme si v divokém XX. století nevykoledovali nálepku kolaborantů se zlem vděčíme právě takovým hrdinům, jako byli odbojáři proti nacistům, vojáci v zahraničních armádách, později bratří Mašínové, převaděči uprchlíků v pohraničních horách, Palachové a Zajícové, odpůrci režimu v době normalizace, katolická církev. Prostě menší tisíce lidí stojící mimo systém.
Naše současná situace ukazuje, že kdyby se jen trochu změnila geopolitická situace v Evropě, bude naše "demokracie" jedna z prvních obětí nového uspořádání. Otevřená kolaborace se zemí, která byla hybnou silou naší okupace v roce 68 a skryté sympatie nemalé části populace s proruskými silami nevěští do budoucna nic dobrého. Proto stoprocentně platí, že dnes za naši svobodu bojují Ukrajinci. Více, než si myslíme. Měli bychom je podporovat ještě více, protože se tam rozhoduje o naší budoucnosti. A nenamlouvejme si, že to není pravda. Hodnota svobody, to je rozhodujícím pilířem, který určuje, zda demokratická stavba v dané zemi stojí, nebo je rozmetána v prachu diktatury.