Sarajevský atentát byl mimořádnou událostí, ale bylo více atentátů, aniž vedly k válce. To, že válka nastala, bylo důsledkem využití atentátu lidmi toužícími dostat stát do války. V jejich čele stál náčelník generálního štábu císařské a královské armády Franz Conrad von Hötzendorf, který dlouhodobě požadoval preventivní válku proti Srbsku. Zabití následníka trůnu přijal jako záminku k válce. Proto válečná strana vyhrotila Srbsku dané ultimátum, které předcházelo válce, byť Srbsko z 10 požadavků odmítlo jen jeden a to možnost rakousko-uherských orgánů vyšetřovat účastníky atentátu na srbském území. Válečná strana prezentovala atentát jako nepřátelský akt srbského státu. Avšak Srbsko válku s Rakouskem nechtělo, za atentátem nestála srbská vláda a srbský premiér Nikola Pašić se snažil atentátu zabránit, když se dozvěděl o jeho přípravě srbskou organizací Černá ruka. Nakonec za Pašićovy vlády byl v roce 1917 popraven představitel srbské tajné služby Dragutin Dimitrijević zapletený do přípravy atentátu (roku 1953 jej rehabilitovala komunistická jugoslávská justice).
Zaslepenost Hötzendorfa vedla k válce, která zničila rakouskou válečnickou kliku, monarchii a znamenala i profesní pád samotného Hötzendorfa. Podmínkou války však bylo, že válečnická strana v Rakousku našla podporovatele v silnějším spojenci Německu, kde císař Vilém II. v touze po světovládě rozhodujícím způsobem rakouské válečné štváče podpořil.
Tyto události lze porovnat s rykem po válce, který od naší válečnické strany zazněl po údajném ruském útoku na Polsko. Pražským Hötzendorfem se stala ministryně obrany Jana Černochová, kvůli níž by se měla funkce přejmenovat na ministryni války. Černochová zveřejnila lež o tom, že Rusko zaútočilo na Polsko. Černochová na twitteru 15. 11. 2022, 21.15 h uvedla, že je prokázaný dopad ruských raket na polské území a že to nesmí zůstat bez odezvy. Ovšem raketu vypálila Ukrajina. To, že členové vlády lžou, není překvapivé. Nebezpečné je, že lžou i za cenu zatažení státu do války. O útoku na Rusko naše vláda nerozhoduje, to by musely posvětit USA. A zde Joseph Biden odmítl sehrát roli Viléma II. Naopak popřel zprávu o tom, že raketu vypálilo Rusko, a uvedl, že ji vypálila Ukrajina. Pokud Polsko bude chtít odškodnění, na které má právo, musí jej chtít po Ukrajině.
Při válečném konfliktu nelze vyloučit, že bude zasaženo i území třetího státu či cíl chráněný mezinárodním právem. NATO se při válečném útoku na Jugoslávii na jaře 1999 podařilo zasáhnout raketou dům v bulharské Sofii a vybombardovat čínské velvyslanectví v Bělehradě. Byla to jeho chyba, ale Bulharsko, ani Čína nereagovaly recipročním vojenským útokem. Je nutné odlišit úmyslný útok od neúmyslné chyby, které se může dopustit každá bojující strana. Kvůli chybě neroztočíme požár třetí světové války.
Lež je politický nástroj. Lež o iráckých zbraních hromadného ničení sloužila k odůvodnění útoku USA na Irák za druhé války v Perském zálivu v roce 2003. Ale USA zároveň respektují vojenskou zásadu, že nezaútočí na stát, který má jaderné zbraně. Černochová to nezmění. Je to však poučením pro nás všechny.
Fialova vlád má právo vládnout, protože uspěla v posledních volbách, ale nemá většinovou podporu voličů. Kdyby nás chtěla hnát do války, určitě by neprobíhala nadšená mobilizace jako v září 1938, snad jen voliči ODS, STAN a TOP by rukovali s nadšením, pro značnou část obyvatel by to nebyla jejich válka. Pokud se nechceme dostat do války, stejně jako naši předci v roce 1914, musíme být ostražití, abychom nemuseli, obdobně jako oni, zpívat: „Červený šátečku, kolem se toč, my jdeme na Rusa, nevíme proč.“. Mír má hodnotu a je dobré za něj bojovat a dát vládě najevo, že hnát stát do války proti vůli lidu může vést k tomu, že skončí jako Hötzendorf.
