Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové já jako zpravodaj této novely zákona č. 300/2013 nebudu více opakovat to, co řekla paní ministryně ve svém úvodním slovu, ale ještě bych chtěl poukázat na některé věci, které doposud nezazněly nebo v tomto vystoupení nezazněly. Ten návrh novely zákona si klade za cíl rozšíření působnosti Vojenské policie na ozbrojené síly států, především členských států Severoatlantické aliance, a to při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky, při průjezdu nebo pobytu na území České republiky a současně upřesňuje působnost a výkon služby příslušníků Vojenské policie v zahraničí. Navrhovaná úprava v této oblasti je reakcí na závazky České republiky přijaté v rámci dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, se kterou vyslovil souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí číslo 1/2000 Sbírky mezinárodních smluv, a to v oblasti poskytování ochrany ozbrojeným silám jiného státu na území České republiky. V čl. 7 odst. 11 této dohody mezi smluvními stranami o statutu jejich ozbrojených sil je stanoveno, že každá smluvní strana bude usilovat o přijetí takových legislativních ustanovení, která považuje za nezbytné k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran... (Odmlka pro hluk v sále.)
***
.jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu. Od doby, kdy vstoupila výše uvedená dohoda v platnost, pro Českou republiku konkrétně 30. listopadu 2000, tak uplynula poměrně dlouhá doba, která kromě jiného umožnila vyhodnotit účinnost přijatých legislativních opatření v praxi a detekovat jejich slabiny nebo identifikovat chybějící jednoznačnou právní úpravu pro plnění předpokládaných úkolů. Praktické zkušenosti jednoznačně ukázaly, že v celé řadě případů by bylo nutné se pro zajištění bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku ozbrojených sil jiného státu opírat pouze o přiměřený výklad dosavadní právní úpravy, nebo se dokonce vzdát organizačních opatření nebo činností, které by bylo v dané situaci nanejvýš vhodné uplatnit.
Při přípravě novely návrhu zákona bylo proto vyhodnocováno, jaké jsou obecné zákonné podmínky pro ochranu pobytu ozbrojených sil jiného státu na území České republiky. K této problematice je nutné konstatovat, že Vojenské policii není na základě existujících právních předpisů umožněno podílet se na realizaci shora uvedeného závazku České republiky, jakkoliv by to bylo logické a odpovídalo by to obdobné praxi států, které jsou smluvními stranami citované dohody. Podle § 1 nyní platného zákona o Vojenské policii Vojenská policie plní úkoly v rozsahu vymezeném tímto zákonem a plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany, ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany. Z tohoto základního ustanovení je zřejmé, že zákonodárce nyní vnímá působnost Vojenské policie jako výkon směřující k ochraně majetku České republiky, který je určen k plnění úkolů Ministerstva obrany ozbrojených sil, a současně také k plnění policejní ochrany ozbrojených sil.
V této souvislosti je dále nutné uvést, že pokud zákonodárce v zákoně č. 300/2013 Sb. používá pojem ozbrojené síly, má na mysli ozbrojené síly České republiky ve smyslu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, ve znění pozdějších předpisů, což jednak vyznívá ze samotného kontextu zákona, jednak je tato skutečnost uvedena v důvodové zprávě, která byla dána ministerstvem.
Vzhledem k tomu, že jak bylo zmíněno i paní ministryní v jejím vystoupení, nejedná se o složitou právní úpravu, ba naopak tato, pakliže bude přijata, pomůže k výkonu a k působnosti Vojenské policie jako celku, tak je zde souhlas k tomu, aby byla schválena tato novela již v prvním čtení. Děkuji.
***
Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jenom bych se chtěl v krátkosti vyjádřit k tomuto návrhu novely zákona o Vojenské policii z pohledu člověka, který jako příslušník ozbrojených sil strávil 10 let a celých 10 let u Vojenské policie. Takže jak bylo zmíněno ať již paní ministryní, nebo v té mé zprávě jako zpravodaje, víceméně reakce v tuto chvíli je na situaci, která nevznikla po letošním 24. únoru, tato problematika nebyla doposud víceméně řešena. Stávající úprava opravdu definuje, dobře definuje úkoly Vojenské policie v rámci plnění úkolů na území České republiky, ale pakliže tato novela přijata bude, tak odpadne to, že na každé cvičení, na každý přesun příslušníků ozbrojených sil jiných států byly bilaterální dohody nebo byly uzavírány smlouvy na tuto konkrétní věc. V tuto chvíli bude jasně kodifikováno, jaké oprávnění a jakou působnost má Vojenská policie, potažmo příslušník Vojenské policie.
Dále Vojenská policie má dlouhodobé zkušenosti z působení vojenských policistů v zahraničí. V případě schválení novely dojde k odstranění zase nedostatků v rámci dosavadní právní úpravy, to znamená možnost samostatného působení Vojenské policie v zahraničí na území jiných států, například při plnění mise policejního výcviku národních vojensko-policejních jednotek, tak jako tomu například bylo v Iráku v letech 2003-2006, nebo možnost působení jednotky Vojenské policie v součinnosti s jednotkami spojenců bez účasti ozbrojených sil České republiky, anebo dále i v místě plnění konkrétních úkolů jednotlivými příslušníky Vojenské policie, kteří jsou zařazeni například do struktur aliančních prvků velení a řízení.
Základním cílem předkládaného návrhu novely zákona je zefektivnit činnost Vojenské policie, zajistit jí skutečně účelné a účinné podmínky pro plnění svěřených úkolů a v případě schválení této novely Vojenská policie bude moci plnit úkoly komplexně, profesionálně a na srovnatelné úrovni s bezpečnostními sbory, které mají svěřeny obdobné úkoly. Děkuji vám za pozornost a hlavně za podporu při přijetí této novely. Děkuji.
***
