Nejprve mi dovolte, abych stručně uvedl některá fakta a pohled vlády na to, co se až dosud v této věci odehrálo. V červenci minulého roku vláda schválila a následně předložila Parlamentu novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Chci učinit jenom poznámku, že nešlo tedy o součást tzv. Janotova balíčku, jak se někdy chybně uvádí, jejímž cílem bylo v podstatě pouze harmonizace s novými pravidly Evropské unie. V rámci změn, které měly být hlavně technického rázu, byl nově upraven i způsob výpočtu daně z přidané hodnoty zaměstnaneckých benefitů. Nově zákon uvedl, že cena, z níž se DPH vypočítává, je nikoliv cena, kterou zaměstnanci za benefity platí, ale cena tak zvaná na trhu obvyklá. Takzvaně na trhu obvyklá. A jak už dnes všichni víme, v praxi to znamená, že nyní zaměstnavatelé musí daň z přidané hodnoty odvést z ceny srovnatelné služby na trhu. A ta je logicky vyšší, než ta, za kterou zaměstnanci benefit reálně kupují. Důsledkem je pak zvýšení nákladů na tyto zaměstnanecké benefity, tedy jejich prodražení.
Chci zdůraznit, že tento návrh bez větších problémů schválila jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát. Nový systém zvedl ale vlnu odporu. Nelíbí se ani odborům, ale ani zaměstnavatelům, což bylo jasně deklarováno i na jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Argumenty odborů znáte. Podnikatelé se obávají, že nový způsob výpočtu DPH natolik prodraží některé benefity, že je už nebudou schopni poskytovat. A protože benefity bývají většinou předmětem kolektivních smluv, mají zaměstnavatelé logicky strach, že důsledkem rušení benefitů bude zpětně tlak na růst reálných mezd. Druhým důvodem je pak jejich obava z administrativní náročnosti nového systému. Obávají se právní nejistoty, zda budou umět správně zvolit cenu v místě a čase obvyklou a zejména, zda ji budou schopni postupem času při případné kontrole věrohodně prokázat.
Je zřejmé, že jak vláda, tak i Parlament, si tehdy zřejmě plně neuvědomily možné dopady této změny. Zdálo se po určitou dobu, že celý problém je pouze technickým nedopatřením a může se tedy bez problému napravit. Za přítomnosti premiéra došlo v Poslanecké sněmovně 10. února letošního roku k jednání s odbory, ministrem financí a zástupci klubů Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické. Výsledkem tohoto jednání byla shoda, že je potřeba zrušit problematické ustanovení zákona o novém způsobu placení DPH a bylo dohodnuto, že některý z poslanců načte k některému z projednávaných zákonů pozměňovací návrh na změnu zákona o DPH, konkrétně na vypuštění jeho § 36a odst. 3 písm. d) a že celá věc tím bude vyřešena.
V následujících dnech však došlo k zablokování činnosti Sněmovny a odbory tak ztratily zřejmě víru, že existuje reálná šance na změnu zákona touto formou, to znamená formou podání poslaneckého pozměňovacího návrhu. Následně pak odboráři v dopravě oznámili, že vyhlásí stávku. Na to reagovala vláda mimo jiné i tím, že zařadila řešení celé věci mezi své hlavní priority, což také pan premiér řekl na jednání grémia vedení sněmovny minulý týden.
Chci zdůraznit, že vláda považuje stávku jako formu nátlaku za zcela krajní řešení a v tomto konkrétním případě za velmi krajní a velmi nepřiměřené řešení. Ale vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně, kdy po několik schůzí nebyl schválen žádný projednávaný bod a pravděpodobnost přijetí poslaneckého návrhu byla velmi malá, se vláda rozhodla na mimořádné schůzi ve čtvrtek minulý týden předložit vlastní vládní návrh zákona, který máte dnes před sebou, a navíc využít i možnosti vyhlášení stavu legislativní nouze.
K tomuto argumentu bych chtěl dodat následující. Vláda je přesvědčena, že je v pravomoci i reálných možnostech vlády, aby posoudila, zda jsou či nejsou dány věcné podmínky pro využití § 99, tzn. zákonného procesu ve stavu legislativní nouze, s odkazem na důvod, který je, že „státu hrozí značné hospodářské škody“. Vláda byla přesvědčena, že v případě, že by došlo ke stávce nebo dokonce opakovaným stávkám, tento věcný důvod pro toto řešení byl zcela namístě, a proto této možnosti využila.
Vláda je přesvědčena, že posouzení, zda je či není tento důvod dán, je zejména na bedrech vlády a zachovala se podle toho.
Na závěr bych chtěl říci, že chtěla-li vláda rychle a efektivně přispět ke zklidnění situace a odvrácení stávky a zejména jejích negativních dopadů jak na ekonomiku, tak i na sociální situaci i určitou řekl bych spokojenost občanů, neměla v dané situaci jinou možnost.
Ze všech výše uvedených důvodů vás prosím o podporu předloženého návrhu a děkuji vám za pozornost.
