nejprve, než přejdu ke svému projevu - a vím, že mně můj komunikační tým za to prokleje - Vojto, promiň, nedá mi, nedá mi, než nereagovat na tu přestřelku těch takzvaných formálních připomínek. A velmi si cením vystoupení pana poslance Bělobrádka a jeho výzvy, abychom se vrátili k tomu, co navrhl pan poslanec Havlíček, to znamená k věcnosti, abychom se vyvarovali urážek.

Víte, paní poslankyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, vy ráda rozdáváte a ten váš první příspěvek rozpoutal pak tu celou vlnu formálních připomínek. Já vím, že na ně máte právo. Já jenom někdy, když vás poslouchám, tak si vzpomenu na slavný dialog mezi sirem Winstonem Churchillem a Lady Nancy Astor, kdy Lady Nancy Astor říká Winstonu Churchillovi: "Kdybyste byl mým manželem, nalila bych vám do čaje jed." A Winston Churchill odvětil: "Kdybyste byla mou chotí, tak bych ten čaj vypil."

Co se týká těch urážek, které tady zazněly ohledně blábolů ze strany několika opozičních poslanců, já bych chtěl vyzvat, zejména u některých, aby se těchto výrazů vyvarovali, protože oni těch blábolů za sebou, paní poslankyně Vildumetzová, prostřednictvím paní předsedající, mají tolik, že by to vydalo na knihu. A týká se to opravdu jenom těch faktických připomínek, které byly urážlivé a nebyly věcné, protože zazněla tady celá řada faktických připomínek, které byly faktické, a tím mi dovolte, abych plynule přešel k tomu, proč jsem dnes tady, a to je, abych reagoval na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, stejně jako na některé vaše dotazy, ať už ty, které zazněly dnes, nebo třeba na tiskové konferenci pana poslance Havlíčka, která byla, tuším, včera nebo předevčírem.

Energetický regulační úřad dnes potvrdil přesně to, co jsem opakovaně tvrdil od konce září. Domácnosti v České republice si v příštím roce připlatí za elektřinu v průměru o méně než 10 %. Podobné to bude u firem. O vývoji cen elektřiny mluvím otevřeně a nemám potřebu manipulovat a hrát si s čísly. To samé se bohužel nedá říci o opozici. Po strašení tím, že nám dojde plyn, že všichni zmrzneme nebo že budou hromadně krachovat firmy, se totiž nekoná další katastrofický scénář z pera opozice, tedy že ceny energií stoupnou zákazníkům o vysoké desítky procent. Není tomu tak. A já jsem rád, že to jednoznačně potvrdil Energetický regulační úřad.

Víme, když se člověk ocitne v situaci, kdy má velmi napjatý rozpočet, otočí každou korunu před tím, než ji utratí. A přesně to je to, co musí nyní dělat naše vláda. V roce 2021, tedy v posledním roce před naším nástupem, dosahovaly mandatorní a kvazimandatorní, tedy nezbytné výdaje státu 94 % veškerých příjmů. To znamená, že po splacení všech výdajů, které jsou nějakým způsobem zasmluvněné a nejde je jen tak jednoduše škrtnout, už státu nezbylo skoro nic. A veškeré další výdaje byly na dluh. Ty dluhy po nás budou splácet naše děti a velmi pravděpodobně i děti našich dětí. Když nemáme jinou možnost, může být jedním z kroků se i zadlužovat. To je jasné. Ale je to důvod každou vydanou korunu nejdříve několikrát otočit.

Nedlouho po našem nástupu přitom přišla ruská agrese proti Ukrajině. Řešení jejích důsledků si samozřejmě vyžádalo mnohamiliardové výdaje státu, především do vlastní bezpečnosti, to znamená na zvládnutí migrační vlny, na energetickou bezpečnost i na pomoc s vyzbrojením Ukrajiny bránící nejen svou zemi, ale i Evropu před ruskými okupanty. Obrovské výdaje si vyžádaly důsledky ruské agrese v oblasti energetiky. Ta na něco takového nebyla vůbec připravena. Trpěli jsme stoprocentní závislostí na Rusku, neschopností vyrobit si dostatek elektřiny z levných zdrojů a nebyli jsme ani v oblasti plynu, ani v oblasti ropy, ani elektroenergetiky dostatečně propojeni s okolními zeměmi. Vzhledem k tomu, že ruská agrese s konkrétní snahou manipulovat s cenou vyšroubovala ceny energií na evropském trhu do té doby na těžko představitelnou úroveň, bylo potřeba, aby stát zasáhl a snížení cen energií pro domácnosti a firmy zadotoval. A to se stalo.

Vláda občany a firmy před nejhoršími důsledky ruské agrese ochránila. Věřím, že jsme zvolili správnou rovnováhu snížení cen na přijatelnou úroveň pro domácnosti a firmy, na které bylo třeba vynaložit výdaje stále ještě přijatelné pro státní rozpočet. Znamená to, že jsme tedy zákazníky ochránili před těmi nejhoršími důsledky ruské agrese s tím, že to zvládl i státní rozpočet. Přesto jen v letošním roce státní pomoc s cenami energií dosáhne částky okolo 110 miliard korun. Pokračovat v tomto trendu už si státní rozpočet nadále dovolit nemůže. Ostatně vidíme, že si to nemůže dovolit rozpočet ani ekonomiky tak silné země, jakou je třeba Německo.

Naše vláda se rozhodla, že ceny elektřiny nadále dotovat nebude. Přiznám se, že jsem nebyl zastáncem toho, aby vláda snížila dotace ze 110 miliard na 10 miliard. Je to jak prudké brzdění v autě - nepříjemné a dělá se to jen v případě naprosté nutnosti. Já jsem ministr průmyslu a obchodu, proto jsem musel hájit zájmy průmyslu a obchodu. Vláda se ale rozhodla pro tento postup. A já ho nejen respektuji, ale já mu z hlediska fiskální konsolidace i z hlediska investic do budoucnosti rozumím.

Ale není pravda, že rostou ceny elektřiny. Není to tak. Elektřina nezdražuje. Vláda pouze přestává cenu elektřiny dotovat. Přestává zadlužovat budoucí generace pro to, aby snížila cenu elektřiny té současné. A to je třeba si uvědomit. Kdo by zadlužoval svoje vlastní děti jen proto, aby sám sobě snížil platby za elektřinu? A státní dotace na snížení cen elektřiny opravdu bez zadlužování dělat nejdou. Výsledkem toho, že vláda rozhodla přestat s těmito dotacemi, bude nárůst regulované složky na tržní úroveň. Tento nárůst ovlivní každého zákazníka jinak. Vše se bude odvíjet od toho, na jaké cenové úrovni a ze kdy mají zákazníci zasmluvněnou silovou složku ceny elektřiny z minulosti, bude se to odvíjet, jak se jim změní platby za elektřinu v příštím roce. Opakuji, platby za elektřinu tedy neovlivní pouze rozhodnutí vlády ukončit dotování cen, ale především vývoj na trhu.

Pokusím se uvést několik typických příkladů. Tím prvním jsou zákazníci, kteří již pocítili důsledky ruské agrese na svých účtech za elektřinu a v letošním roce jsou chráněni vládním zastropováním cen energií. Jde přibližně o 40 % zákazníků, které v příštím roce nečeká žádná zásadní změna. Platby za elektřinu se jim v příštím roce zvýší jen minimálně, některým dokonce klesnou. Těmto zákazníkům totiž sice vzroste regulovaná složka ceny elektřiny, zároveň se ale sníží ta silová.

Podívejme se na příklad ceníků ČEZu, který je největším dodavatelem na trhu. Cena silové elektřiny v nich na příští rok klesá o tolik, že to plně kompenzuje regulovanou složku. Na druhé straně stojí skupina asi milionu zákazníků, kteří dosud důsledky ruské agrese nepocítili, protože byli dostatečně prozřetelní či šťastní, že si zafixovali silovou složku ceny elektřiny v roce 2021. Tito zákazníci sice po celou dobu ruské agrese platili předválečné ceny, přesto od státu obdrželi příspěvek z úsporného tarifu a veškeré dotace na snížení regulované složky ceny elektřiny. Právě tuto skupinu zákazníků čeká v příštím roce nejvýraznější nárůst plateb za elektřinu. Až jim skončí fixace, začnou za elektřinu platit stejnou cenu jako ostatní zákazníci, v souhrnu jim některým mohou platby vzrůst až o 70 %. Největší část tohoto nárůstu ale představuje důsledek ukončení jejich fixace a s tím spojené dorovnání jejich plateb na současnou situaci na trhu. Ne vládní rozhodnutí ukončit dotování ceny elektřiny. Jde většinou o zákazníky, kteří si zafixovali v prvním pololetí letošního roku na úrovni cen těsně pod vládním stropem.

Kromě toho je tady ještě speciální skupina zákazníků, zhruba půl milionu, kteří si zafixovali cenu elektřiny na podzim roku 2022 v době nejvyšších cen. Ty letos chrání vládní stropy, v příštím by se jim ale jejich platby mohly vrátit na fixovanou úroveň, což by u některých zákazníků znamenalo desetitisícové výdaje navíc. Nám se podařilo ochránit je i nadále. Dojednali jsme s dodavateli, že většina z nich nabídne těmto zákazníkům nový tarif odpovídající současným podmínkám na trhu. Tito zákazníci tak oproti původním předpokladům výrazně ušetří.

Abych to shrnul, naše energetika je v situaci, kdy budeme buď neustále pracovat na jejím rozvoji a umožníme si vyrábět více elektřiny z levných zdrojů, anebo neustále budeme dotovat ceny elektřiny, abychom je snížili. Já osobně se soustřeďují na to první, na budoucnost, na práci, na modernizaci, ne na roztáčení dotačního kolotoče.

Ještě mě kolegové upozornili na předvčerejší tiskovou konferenci pana poslance Havlíčka. Ptal se mě na ní na několik velmi tendenčně pokládaných otázek. Já jsem si však řekl, že na ty, které mám v gesci jako ministr průmyslu a obchodu, který má podle kompetenčního zákona na starosti energetiku, přesto odpovím. Na oplátku pak budu mít několik otázek já na vás, pane poslanče Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající. Doufám, že také vy budete ochoten na tyto dotazy odpovědět.

Vezmu ta Havlíčkova proč jedno po druhém. Proč v jiných zemích budou klesat celkové ceny elektřiny, zatímco u nás budou růst? Není vůbec jisté, zda v jiných zemích, kde vlády letos dotovaly ceny elektřiny, budou klesat. To bude záležet na tom, jestli se v těchto dotacích rozhodnou pokračovat, nebo ne. U nás celková cena elektřiny v příštím roce vzroste proto, že se vláda rozhodla nadále nezadlužovat budoucí generace, nezadlužovat naše děti na úkor toho, abychom té současné zadotovali platby za elektřinu. Soustředíme se místo toho na rozvoj energetiky, její modernizaci a posilování energetické bezpečnosti.

Druhá otázka pana Havlíčka. Proč vláda tvrdí, že u nás porostou ceny pouze o nízké jednotky procent a neřekne, jak to bude se všemi skupinami obyvatel, případně firmami. Od konce září, opakuji, že si zákazníci v příštím roce v průměru připlatí méně, než 10 % navíc. To dnes energetický regulační úřad potvrdil. Od vládního rozhodnutí, jak se postaví k regulované složce, o nárůstu, komunikuji v nezměněné formě transparentně a otevřeně a firmy na tom budou podobně.

Třetí otázka pana Havlíčka. Proč vláda neinformuje korektně o tom, jak si stojíme s cenami energií napříč Evropou a místo toho mění zvláštním způsobem metodiku výpočtu? Český statistický úřad, Eurostat ani jiné organizace dlouhodobě neměly konkrétní data o výši plateb domácností za energie. Zároveň porovnání je velice složité, protože velký vliv hrají klimatické podmínky jednotlivých států. Proto Český statistický úřad do dat Eurostatu, která znázorňovala, kolik domácností platí za elektřinu, poskytoval data o tom, za kolik si mohou domácnosti pořídit nový tarif. To však v době, kdy se ceny. To však v době, kdy se ceny měnily obrovským tempem, neodráželo skutečnou situaci na trhu a my jsme se proto snažili zajistit ta správná data znázorňující skutečné platby, nikoliv nabídkové ceny. Není na tom nic zvláštního, naopak ten postup je naprosto legitimní.

Za čtvrté. Proč vláda natvrdo neřekne, že nevrací poplatky za obnovitelné zdroje do původní výše, ale že je ještě navyšuje o sedm miliard a že se to dotkne zejména firem?

Já tuto skutečnost od schválení nařízení vlády komunikuji otevřeně a transparentně a nikdy jsem neřekl nic jiného.

Za páté, proč vláda neřekne, že se neukončuje dotační byznys za více jak 50 miliard korun a pouze převádí poplatky na zákazníky? Peníze poskytované na snížení cen energií, které nejsou určeny na další rozvoj nebo investice, jsou právě typickým příkladem dotací.

Šestá otázka. Proč hází vinu za svou politiku na Energetický regulační úřad? Ten pracuje pouze s vládním zadáním. My na nikoho neházíme vinu. Říkáme jasně, že jsme se rozhodli nějak postupovat v návaznosti na snahu konsolidovat státní rozpočet. Faktem ale je, že vedení ERÚ dosazené minulou vládou pracuje podle schválených pravidel za minulé vlády. Jedním z těch pravidel je i zisk stanovený podle určitých pravidel, který mají distribuční firmy garantovaný. Tento zisk navyšuje regulovanou složku pro zákazníky. Znovu opakuji, jedná se o metodiku schválenou Energetickým regulačním úřadem jmenovaným předminulou vládou a schválený postup v době působnosti minulé vlády.

Za sedmé. Proč vláda neinformuje o zvýšení cen tepla na rok 2024 a natvrdo neřekne důvody? Schválila, ale nespustila program ve výši 17 miliard korun za kompenzace cen tepla za rok 2022, 23. Navíc koupila infrastrukturu network gas, což se promítne do poplatků za regulovanou cenu plynu. Státní nákup network gas se nijak nepromítne do cen regulované složky plynu. Stát dosud firmu nevlastní a Energetický regulační úřad se již několikrát vyjádřil, že by z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek zvyšoval regulovanou složku ceny plynu tak jako tak. Cena plynu v příštím roce navíc klesne přibližně o čtvrtinu, není tedy třeba kvůli tomu navyšovat cenu tepla. Navíc si musíme uvědomit, že ceny tepla jsou věcně usměrňované. To znamená, jakékoliv navýšení cen tepla musí podléhat pravidlu prokazatelných nákladů a přiměřeného zisku.

Co se týče toho dotačního programu, tak moje ministerstvo dostalo za úkol program připravit a odnotifikovat. Mluvilo se o tom, že to je neodnotifikovatelné. My jsme to zvládli, my jsme to udělali. Vláda se však z důvodu snahy šetřit státní prostředky a také pod vlivem výrazně klesajících cen plynu rozhodla , že tento program se vypisovat nebude.

Proč vláda tvrdí, že zajistila nulovou závislost na ruském plynu, když to není pravda, ale hlavně neřekne, že na to vláda nemá žádný vliv? Upřímně nemá smysl zpochybňovat, že už na dodávkách plynu z Ruska závislí nejsme. Největší důkaz vidíte na trzích. V roce 2021, kdy jsme závislí byli, jsme byli Putinem velmi jednoduše vydíratelní a okamžitě se to projevovalo na cenách. Ruské hrozby, že sníží dodávky plynu, ruská zdůvodnění, že nemohou dodávat plyn, protože musí někde něco opravovat, pak že je přeruší nebo že je úplně vypnou, hnaly v loňském roce cenu plynu na do té doby nepředstavitelnou úroveň.

Důvodem bylo to, že jsme si neuměli představit, že se bez dodávek ruského plynu obejdeme. My od minulého roku pomáháme obchodníkům jednak s dojednáváním kontraktů na dodávky plynu ze zahraničí se státy jako Alžírsko, Omán, Norsko nebo Spojené státy americké a zároveň jsme spolu se skupinou ČEZ získali podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Ten samotný zajišťuje 40 % roční spotřeby.

Toto úsilí výrazně napomohlo k tomu, že nyní máme jistotu, že se bez ruského plynu obejít dokážeme. Máme za Rusko alternativu. Protože už na něm závislí nejsme, Putinova vydírání se už obávat nemusíme. To je to, o čem je energetická bezpečnost. Nesmíme být vydíratelní jinými subjekty, obzvlášť ne agresorem, jako je Rusko.

Co se týče těch konkrétních dodávek, tak je to věc, kterou řešíme. Sešli jsme se se zástupci českých plynárenských subjektů a zjistili jsme, že alespoň milion kubíků přes Slovensko do Česka dosud přivezlo celkem 14 obchodníků. Většinou se jednalo o zahraniční subjekty, našli jsme ale mezi nimi i jednu firmu s českým vlastnictvím. Ti dovezený plyn v Česku prodávají dále místním dodavatelům.

To, že se nyní do Česka dováží plyn touto cestou, je způsobeno situací na trhu, cenami plynu v České republice a především uskladňováním plynu během léta na Ukrajině. Evropští obchodníci začali ukrajinské zásobníky využívat během léta k uskladnění vlastních přebytků. Podle našich odhadů se jedná o dočasnou situaci, kdy se obchodníci snaží využít to, že dovoz plynu touto cestou je cenově výhodnější. Nakupovat plyn v Rusku není zakázáno, řada evropských zemí totiž na ruském plynu stále závislá je, a není tedy možné uvalit na tyto dodávky sankce. Přesto prověřujeme možnosti, jak dodávky ruského plynu omezit. Dáváme je na papír a následně se rozhodneme pro další postup. Jsem přesvědčen o tom, že i proto je potřeba zrychlit přípravu státního obchodníka s plynem, díky kterému bude mít stát mnohem větší vliv na to, kde a od koho se plyn nakupuje.

Tak a teď ještě ty otázky na vás, pane poslanče Havlíčku, a já bych opravdu velmi zdvořile požádal o jejich zodpovězení. Moje první otázka je, proč jste nepřipravili zákon o komunitní energetice, když nám kvůli jeho absenci hrozily žaloby od Evropské komise?

Moje druhá otázka je, proč jste nepřipravili zákon zavádějící akumulaci, flexibilitu a agregaci, když nám kvůli jeho absenci hrozily žaloby od Evropské komise?

Třetí otázka. Proč jste ani s ročním zpožděním nepřipravili státní energetickou koncepci, která by pomohla české energetice připravit se na proces dekarbonizace?

Čtvrtá otázka. Proč jste neudělal nic proti pádu Bohemia Energy, když jste měl varovné signály ze Slovenska a doslova celé ERÚ, vaše ERÚ, vědělo, že se tento pád blíží? Bál jste se na tento problém upozorňovat před volbami?

Za páté. Proč jste se jako stát nesnažili získat podíl v českém plynárenství, ať už ziskem podílu v zásobnících, plynovodech, nebo založením státního obchodníka?

Za šesté, proč jste neudělal nic pro rozvoj obnovitelných zdrojů, pro jejich jednodušší povolování?

Za sedmé, proč jste bojovali proti energetickým úsporám? Proč jste se nám vysmívali, když jsme vyzývali občany a firmy k energetickým úsporám?

Za osmé, proč jste nechal v prosinci 2021 zásoby plynu na nejnižší úrovni za mnoho let a nedbal varování Mezinárodní energetické agentury, že se dodávky z Ruska do Evropy výrazně snižují.

Za deváté. Proč jste neudělal nic pro vyjednání výjimky u Evropské komise na možnost využít kapacitní mechanismy na uhlí pro případ, že by se jeho využívání nevyplatilo již například v roce 2028?

A za desáté. Proč jste nepřesvědčil bývalou ministryní financí paní Schillerovou, aby méně zadlužila státní rozpočet, když jste věděl, že ceny elektřiny bude třeba kvůli stavu české energetiky brzy dotovat?

Já vám předem děkuji za vaše odpovědi a vám, vážené paní poslankyně a páni poslanci, děkuji za pozornost.