důchodovou reformu skloňujeme už dlouhou dobu a stala se předmětem velkých emocí, a myslím, že naprosto právem, protože důchodový systém je asi tou nejpodstatnější součástí našich veřejných financí. Bavíme se tady o částkách okolo sedmi set miliard korun. A bavíme se také o tom, že do něj přispívá nějakých pět a půl milionu našich občanů a beneficienty toho systému jsou necelé tři miliony, konkrétně dva miliony osm set tisíc občanů.

Je to také věc, která výrazně přesahuje horizont jedné, ale i více vlád. Je to téma, které bude ovlivňovat životy naprosté většiny našich občanů na desítky let dopředu. A proto také vyžaduje velkou odpovědnost všech politiků, kteří se na jeho vypracování a schvalování podílejí. Když mluvím o odpovědnosti, tak mluvím o společné odpovědnosti, protože v případě, že by se důchodová reforma stala pouhou položkou na bojišti politických stran, tak v případě neúspěchu těchto jednání, v případě neústupnosti při těchto jednáních tím, kdo by prohrál, by nebyla konkrétní politická strana nebo vláda, ale byli by to všichni občané této země.

Já jsem moc rád, že to dnešní jednání se neslo právě v duchu této společné sdílené odpovědnosti. Vítám to, že všichni účastníci k němu přistoupili s dobrou vůlí naslouchat argumentům, vést otevřenou diskusi a případně dopracovat se ke konkrétním výsledkům. Dnes to jednání bylo na přibližně asi hodinu a půl, ale dospěli jsem k závěru, že nemůže být posledním, protože samozřejmě v tak krátkém čase se nedají projednat všechny důležité věci, tím spíše, že k projednání některých z nich stále ještě nejsou na obou stranách úplné podklady, nebo detailnější podklady.

Já vítám to, že jsme se shodli v několika bodech. Tím hlavním bodem, na kterém jsem se shodli, je to, že nelze nekonat. Udržitelnost důchodového systému vyžaduje zásahy a na tom jsme se všichni shodli. Shodli jsem se i na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnosti prodlužovat. To je naprosto nezbytný parametr. Debatu povedeme nadále o tom, jakým způsobem se bude vypočítávat věk odchodu do důchodu a jakým způsobem se bude schvalovat. Jestli to bude nějaký dlouhodobý automatický mechanismus, nebo jestli se budeme ubírat v nějakých krocích po časových obdobích. To je ale technikálie, kterou přenechám kolegům.

Shodli jsme se také na tom, že bude pokračovat debata na téma náročných profesí, nebo lépe řečeno náročných pracovních míst a jejich náplně. K tomu jsem si taky vydefinovali některé úkoly k dopracování podkladů, a to jak ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, tak ze strany hnutí ANO. Ty dokumenty si navzájem přepošleme v nadcházejících týdnech a budeme v té debatě dále pokračovat v konkrétním termínu, na kterém jsem se rovněž shodli, a to bude 22. dubna.

To, co vidím jako pozitivní, je i to, že jsme se shodli v tom, že důchodová reforma je proces velice komplexní a že návrh předkládaný Ministerstvem práce a sociálních věcí pokrývá jeho část, protože se zaměřuje především na tak zvaný první pilíř. Zástupci opozice vidí jako nezbytné, a já se s nimi v tomto ohledu shoduji, dívat se na celou tu problematiku komplexněji a přinést návrh na rozpracování druhého pilíře. A opět jsem se shodli na tom, že bude důležité hovořit o konkrétních obrysech tohoto projektu a dostaneme se k tomu toho 22. dubna.

Takže kdybych to měl shrnout, dnešní jednání rozhodně nepovažuji jenom za odškrtnutou položku v programu, ale vidím v něm velký posun ve vůli dospět k nějakému společnému stanovisku a budu se těšit na to, že v těch nadcházejících týdnech po tom, co si navzájem přepošleme dosud chybějící podklady a údaje, povedeme stejně věcnou a pragmatickou diskusi, jako tomu bylo dnes.

Děkuji.

Petr Pavel
prezident republiky

Pražský hrad 28. března 2024