já tady chci jenom zdůraznit, podpořit význam této nové úpravy těch, kteří po léta a desetiletí slouží v naší zahraniční službě. Myslím si, že si to možná můžeme ještě více uvědomit, jaký význam tato věrná služba řady žen a mužů pro naši republiku právě v té vážné mezinárodní situaci, která je tady už přibližně tři roky a kdy každý den prakticky čteme závažné zprávy z mezinárodní politiky, chci připomenout, že život diplomatů, že to není nějaký život na vysoké noze za velké peníze po nějakých večírcích.
Ale že to jsou ženy a muži, kteří s rodinou, s manželským partnerem, který většinou nemůže pokračovat ve své profesi, opakovaně na několik málo let; na tři roky, někdy čtyři roky, někdy dva roky, jsou vysíláni do třeba i velmi vzdálených států, pak se na nějakou chvíli vracejí do ústředí a pak jsou zase vysílání znovu často někam úplně jinam, na jiný kontinent, a to včetně dětí, které jsou opakovaně vytrhávány z kolektivu školního, kde si třeba už našly kamarády, kamarádky. Pak se vracejí, pak zase odcházejí někam úplně jinam.
Takže velice kvituji tuto zákonnou úpravu, a ještě jsou jistě další věci k dořešení - jako možná otázka důchodového zabezpečení těch manželských partnerů, kteří museli v podstatě rezignovat na svoji profesi. Pak jsou tam výjimečné případy, kdy třeba manželka českého diplomata má slovenské občanství, vlastně by chtěla české občanství, ale protože tady de facto v republice u nás nepobývá, tak zase nemůže za stávající právní úpravy to občanství získat. A tak dál, a tak dál.
Potom podpora třeba dětí před vysláním, po návratu, která existuje pro německé diplomaty. U nás zatím není. Možná, že je to spíš peněz, rozpočtu. Obecně by si tahle oblast možná zasloužila i větší pozornost, co se týče rozpočtu, do budoucna.
Děkuji za pozornost.