Státní svátek si předseda české vlády připomněl spolu s představiteli stran vládní koalice u pamětní desky 17. listopadu 1989 na Národní třídě. „Chodím sem vyjádřit vděčnost za to, že můžeme žít ve svobodě a v demokracii, že rozhodujeme sami o sobě, že nejsme beznadějná okupovaná země, jakou jsme byli před rokem 1989. Svoboda není zadarmo, to nám ukazuje 17. listopad,“ řekl předseda vlády.

Následně si výročí listopadové revoluce premiér Fiala připomněl na tradičním slavnostním obědě s předlistopadovými disidenty v pražském Mánesu a poté proběhl v Kramářově vile slavnostní ceremoniál, kde Petr Fiala ocenil 15 osobností z různých oborů za celoživotní práci, ale také za občanské postoje. „Většinu medailí uděluji právě v tento den, který pro mě má mimořádný význam a ze všech státních svátků mám tento svátek nejraději, protože jsme se zbavili komunistické totality a vykročili na cestu ke svobodě, demokracii a prosperitě,“ řekl na úvod premiér Petr Fiala.

„Dnes oceňuji úspěšné osobnosti v ekonomice, v kultuře, ve vzdělávací činnosti, v hudbě a v další řadě věcí. Všichni máte jedno společné, že myslíte na hodnoty a v širších souvislostech. Děláte věci, které mají přesah, které vycházejí z hodnot, a které ostatní obohacují,“ dodal předseda vlády na adresu oceněných. Medaili Karla Kramáře z rukou předsedy vlády v neveřejné části obdrželi dva příslušníci ozbrojených sil ČR. Celkem tak předseda vlády na státní svátek ocenil 17 osobností.

Medaile Karla Kramáře je nejvyšší ocenění udělované předsedou vlády České republiky s hodnotou pamětní medaile. Medaile byla vytvořena v roce 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády. Pojmenována je po prvním československém premiérovi Karlu Kramářovi.

V podvečer premiér Petr Fiala zakončil oslavu 17. listopadu účastí na divadelním představení Sametový díl kanceláře Blaník v Činoherním klubu.

Seznam patnácti laureátů medaile Karla Kramáře pro rok 2024

Za mimořádné umělecké výsledky a za šíření dobrého jména ČR v zahraničí
Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Příští rok se ujme prestižní funkce hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden. Držitel Ceny Antonína Dvořáka či Bavorské kulturní ceny. Je častým hostem nejlepších světových orchestrů včetně Vídeňské, Berlínské, Mnichovské či Newyorské filharmonie.

Za mimořádný přínos do veřejné debaty o blízkovýchodních tématech
Irena Kalhousová, politoložka, vědkyně a vysokoškolská pedagožka. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, výzkumná pracovnice Centra pro výzkum míru. Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě, včetně středoevropského kontextu. Má zkušenosti z řady výzkumných institucí a nadací. Studovala na Hebrew University Jerusalem, London School of Economics and Political science a na University of Cambridge.

Za podporu napadené Ukrajiny a za úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů
Petr Krogman, farmář a prezident Ukrajinsko-české obchodní komory. Podílel se na prolomení ruské blokády ukrajinských přístavů a přesměrování vývozu ukrajinského obilí z EU do Asie a Afriky. Jeho firmy hospodaří v konfliktních oblastech Ukrajiny, které jsou bezpečnostním štítem Evropy.

Za příkladné služby České republice v oblasti diplomacie a bezpečnosti
Veronika Kuchyňová Šmigolová, diplomatka, velvyslankyně v Izraeli, dříve v Egyptě, Súdánu, při Organizaci spojených národů a OBSE. Působila jako politická poradkyně Stálé delegace České republiky při NATO a v řadě dalších diplomatických institucí. Patří mezi nejvýraznější tváře české diplomacie, byla například jednou z hlavních vyjednavaček o umístění amerického radaru v Brdech.

Za statečné občanské postoje v době komunistické diktatury a za rozvoj občanské společnosti
Jiří Müller, strojní inženýr, bývalý disident a politik. V letech 1971–1976 byl vězněn za podvracení republiky, v roce 1977 byl mezi prvními signatáři Charty 77. V druhé polovině 80. let organizoval tajné bytové semináře tzv. Podzemní univerzity, kde přednášeli významní profesoři ze západních zemí. Po roce 1989 byl jedním z představitelů Občanského fóra. Od roku 1990 předseda Správní rady Vzdělávací nadace Jana Husa.

Petr Oslzlý, divadelní dramaturg, scenárista, herec a pedagog, v letech 2018 až 2022 rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V druhé polovině 80. let organizoval tajné bytové semináře tzv. Podzemní univerzity, kde přednášeli významní profesoři ze západních zemí. V roce 1989 jeden z organizátorů listopadové stávky divadel a zakládající člen Občanského fóra.

Za mimořádný přínos na poli popularizace české moderní historie
Jiří Padevět, spisovatel, historik, nakladatel a knihkupec. Od roku 2006 ředitel nakladatelství Academia. Držitel Ceny Magnesia Litera. Člen Rady České televize. Pod jeho vedením získaly knihy nakladatelství Academia řadu cen. Věnuje se moderní historii, rozsáhle zmapoval témata spojená s životem české společnosti v období protektorátu a v poválečných letech.

Za statečné občanské postoje v době komunismu a rozvíjení občanských aktivit
Martin Palouš, diplomat, vysokoškolský pedagog, bývalý velvyslanec ve Spojených státech a velvyslanec při Organizaci spojených národů, někdejší poslanec Federálního shromáždění. Celoživotní obhájce demokracie. Překladatel a tlumočník díla Hannah Arendtové. Spolupracovník Václava Havla, v letech 2011–2012 ředitel Knihovny Václava Havla, od roku 2018 člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Za normalizace disident a signatář Charty 77.

Za mimořádné umělecké výsledky a za dlouholetý přínos moravské a české hudbě
Jiří Pavlica, muzikolog, hudebník a hudební skladatel. Je známý především jako dlouholetý umělecký vedoucí skupiny Hradišťan, která pracuje s motivy moravské folklórní hudby. Jako hudebník rád překračuje žánry, podílel se na řadě úspěšných projektů s nejrůznějšími osobnostmi a soubory doma i v zahraničí. Jako skladatel je oceňován především na poli scénické či duchovní hudby. Držitel Stříbrné medaile předsedy Senátu a Ceny Jihomoravského kraje.

Za mimořádné umělecké výsledky a za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí
Rony Plesl, sochař, designér, profesor designu a architektury. Od roku 2008 vedoucí Ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jeden z nejúspěšnějších a nejznámějších českých výtvarníků a designérů, jeho díla jsou zastoupena v řadě špičkových sbírek. Zabývá se volnou tvorbou, interiérovým designem, vytváří i originální limitované kolekce pod vlastní značkou.

Za statečné občanské postoje v době komunistické diktatury a za rozvoj občanské společnosti.
Miroslav Pospíšil, vystudoval anglistiku a germanistiku, aktivně působil v různých občanských aktivitách a samizdatu. V druhé polovině 80. let byl organizátorem, tlumočníkem a překladatelem tajných bytových seminářů tzv. Podzemní univerzity, kde přednášeli významní profesoři ze západních zemí. Po listopadové revoluci ředitel Vzdělávací nadace Jana Husa v Brně.

Za statečné občanské postoje a za podporu a rozvíjení dobročinných aktivit
Ondřej Ryčl (in memoriam), podnikatel, zakladatel firmy AMOS. Ve veřejné sféře proslul organizací a podporou mnoha dobročinných a nekomerčních projektů. Vodák, lyžařský instruktor, letec a letecký akrobat. Zahynul předčasně před deseti lety při nehodě během závodů v letecké akrobacii v Kroměříži.

Za příkladné služby České republice v oblasti diplomacie, bezpečnosti a lidských práv
Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. V ústředí ministerstva dříve působila jako ředitelka Odboru kontrolních politik, ředitelka Odboru lidských práv a jako ředitelka Odboru Organizace spojených národů. V zahraničí pak působila na Stálé misi České republiky při Radě Evropy ve Štrasburku, na Stálé misi České republiky při Úřadovně OSN a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě, a také jako ředitelka Kanceláře pro strategii a politiku Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu.

Za osobní statečnost a mimořádné nasazení v pomoci potřebným
Tomáš Šebek, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic na Haiti, do Afghánistánu, Jižního Súdánu či Jemenu. Zvolen stálým členem kongresu operačního střediska Lékařů bez hranic v Ženevě. Dříve působil také v irském Dublinu jako vedoucí lékař traumatologie v Mater Misericordiae University Hospital. Napsal řadu knih, v nichž popisuje zkušenosti z misí a popularizuje humanitární témata.

Za propagaci západních hodnot a za dlouholetou kultivaci veřejného prostoru
Michael Žantovský, překladatel, tlumočník, psycholog, spisovatel, publicista, politik. Bývalý velvyslanec České republiky ve Spojených státech, Izraeli a ve Spojeném království. Působil také jako tiskový mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla. Mezi lety 2015 a 2023 byl ředitelem Knihovny Václava Havla. Mluvčí a jeden ze zakládajících členů Občanského fóra. Držitel medaile ministra zahraničí České republiky za zásluhy o diplomacii, laureát České a slovenské transatlantické ceny.